Diskuse 'Diskuse '

Jestliže se dnes hovoří česky při komunikaci na internetu v pc hrách atp., je to v mnoha případech bráno jako znak toho, že ten člověk nemá úroveň.

S tím se můžeme setkat.

Dá se očekávat v případném úpadkovém vývoji společnosti, že s dalším prohlubování tzv. počítačové gramotnosti bude snaha o to, aby národní jazyk byl naprosto okrajový jazyk? Svět se bude anglikanizovat?

Úsilí o anglikanizaci je vnášeno do vývoje lidstva černými mágy. Jde o snahu likvidace Duchů národů, kteří jsou úzce spojeni s národním jazykem.

Pokud necháme zaniknout náš národní jazyk, jazyk do něhož je vložena obřadní, liturgická síla udržující Ducha národa Velké Moravy (kdysi zabírala velkou část Evropy a nesla v sobě decentrální sociální systém) nyní ještě v oblasti Malé Moravy (zahrnující nejen území Moravy, ale i území Česka v jeden celek Matky a Syna), tak dojde k obrovské katastrofě ve vývoji celé Evropy.

Na štěstí se zvedá celoevropský odpor k multikulturnímu úsilí temných mágů a je tedy nyní v našem vlastním zájmu podporovat ty, co se snaží o národní obrodu jednotlivých národů.

Zdraví Atrea

úvaha,kterou mě napadlo dát také sem :

Požár Notre Dame z hlediska symboliky,z esoterního či duchovního pohledu,který jasně vyplyne z exoterního pohledu a jeho popisu.
Při pohledu z ptačí perspektivy,zvnějšku a shora má snad každý chrám základní tvar kříže položeného horizontálně na zemi s vchodem směřujícím na západ.Vrch kříže tak směřuje na východ a uvnitř kříže (chrámu) je to zpravidla nejsvatější část chrámu-místo kde vychází Slunce.Kříž představuje protnutí horizontální síly s vertikální,nebo taky jejich střetnutí ve středu kříže,pokud si kříž doplníte o diagonální síly,dostanete hvězdu,pokud kříž rozpůlíte v horizontále,dostanete 2x “T”.Na duševní a duchovní úrovni představuje kříž dokonané ego,které je v podstatě koncentrátem reakcí na vnější podněty (akce).Dnešní bdělé předmětné vědomí lidí vlastně existuje jen díky tomu,že člověk má vjem ,když zavře oči a nemá vjem (nevjem= slovensky nevím),tak zpravidla spí.Je si ovšem třeba uvědomit,že bdělost vědomí,která je závislá na tom,že toto vědomí má vjemy (objektivní či subjektivní reality) ,je vědomí nesvobodné,iluzorní,spící,svou podstatou nevědomé (“ne-vjem”),temné a tím je ego.Vnější síly určující toto iluzorní vnitřní ego člověka se zpravidla označují jako božské (“GoTT”) ,jejich opak pak tedy e-go => a-go ,kde “A” představuje jakoby popření následujícího,jako např. u slova sociální - asociální.Ego tak nutně popírá božství,nebo boha vně (tam vidí jen mrtvou hmotu přírody) i uvnitř sebe (tam vidí jen vnitřnosti,kosti,maso ve vaku z kůže), ale přitom ve svém subjektívním světě za boha (kterého popírá) považuje sebe a vnějšímu světu se to taky snaží v různé míře vnutit,aby to ego tak bylo pojímáno,jenže to je zase protimluv,jako ego samo.Celý vývoj ega je ovšem nevyhnutelnou součástí vývoje k individuální svobodě,protože do svobody se nemůže dostat jiné,než plně individualizované,svobodné,probuzené a jasné vědomí sebe sama,zmrtvýchvstalé vědomí.Vědomí,které už není určováno vnějšími silami.Takové vědomí ovšem vzniká,”vstává z mrtvých” právě probodením ega (nepravé já),jeho obrácením ,nikoliv jeho naprostým zlikvidováním.To staré temné egoidní nevědomí pak zůstává jako jakási vzpomínka na minulost,ze které se zrodilo to jasné pravé vědomí sebe sama - pravé Já. Např. Michelangelo ztvárnil výše popsané ve své snad nejslavnější fresce “stvoření Adama”,kde vznášející se Bůh nahoře ukazuje (akce) ,takřka se dotýká prstu (reakce) ležícího ,jakoby spícího Adama dole na Zemi,jako by mu říkal : “ty!” ,načež by si Adam měl v duchu říct : “já?”.Prasklina nad Adamovým ukazováčkem taky není náhoda. Mechanismus probodení,ale i ubodání,uškrcení,atd. ega je ve velké míře demonstrován zevně v dějinách na spoustě svatých a spoustě panovníků,zejména v dějinách čech a moravy.Mj. také proto v těchto lokalitách žijí subjekty,které jsou ve vývoji individuálního já nejdál,ač to tak vůbec na první pohled nevypadá...Ale zpět k požáru Notre Dame - jak ten souvisí s výše uvedeným mechanismem vývoje lidského já ? -ten vývoj je demonstrován přímo v tom,jak probíhal požár : chrám jako svatyně Páně rovněž představuje i jeho tělo. V případě Notre dame se jedná o chrám Matky Boží a ta je jakýmsi archetypem mikrokosmické duše člověka, ve které by se měl zrodit syn (ego) a skrze něj, jeho obrácením duch Boží (pravé Já, jako bájný Fénix z popela). Vnitřní formu této duše představuje klenba chrámu, která zároveň představuje nebe, v nitru, v lůně této duše se (kvůli individualizaci vědomí) tvoří z podnětu vnějších sil ego. V chrámu Notre Dame ty vnější síly představovali právě dubové trámy krovu, které byly nad klenbou. Krovu z 13.století na který padlo 1300 dubů a cca 21. hektarů lesa místní říkají prostě les.A les jsou čistě mechanicky vzato vertikální síly na horizontále Země. Impulsem ke skládání, zhroucení těchto sil (trámů) byl kromě ohně impuls doslova shůry (jako prst boží na Michelangelově fresce probouzející Adama). Tento impuls v hmotě chrámu demonstrovala věž, tzv. Sanktuska, z 19.stol.,též z dubu a pobitá olovem, vážící 750 tun,původní stará se rozsypala erozí. Kolem věže, která byla přesně ve středu kříže střechy bylo v diagonálním kříži (v úžlabích střechy) uspořádáno 12 soch apoštolů,pár dní před požárem byly převezeny k restaurování. Všichni apoštolové hleděli na Paříž až na jednoho - na svatého (toho času nevěřícího) Tomáše, (patron architektů), který jediný hleděl právě na věž. Sv. Tomáši dal svou podobu architekt Eugéne Viollet le Duc v 19.st.,když katedrálu opravoval, též vtiskl svou podobu v galerii králů na průčelí, osmé soše.(Eugéne...Eugenika - je sociálně-filosofický směr zaměřený na studium metod, které povedou k dosažení co nejlepšího genetického fondu člověka...). Ta galerie králů byla zničená za velké francouzské revoluce v domnění, že se jedná o francouzské panovníky. Sochy však představují krále biblické. Ta věž, sanktuska (sanctum = svatyně) měla na špičce kohouta jako ochránce víry, ve kterém byly ukryty 3 relikvie (sv. Diviše, sv. Ženeviery - patronky Paříže a kousek trnové koruny). Jak známo, kohout je vlastně pták, který ráno při východu Slunce budí lidi ze spaní. Tato věž je, teda byla fakticky zabodlá ve středu kříže (ega), avšak k jeho probodení došlo až díky požáru a jejímu zhroucení a tím i probodení chrámové klenby a tím došlo k proniknutí světla do temnoty uvnitř chrámu shora. Tato věž jako kopí probodla chrám, který symbolizuje tělo Páně, nebo též rozťala nebeskou klenbu. Věž na Notre Dame se tak ukazuje jako kopí osudu, Longinovo kopí, nebo kopí sv. Jiří, kterým probodává draka (ego)... Ještě tedy, kde je symbol vědomí vstávajícího z mrtvých, světla zářícího v okolní temnotě (ega), světlo v bodné ráně, v otvoru v plnosti temnoty ega, co tam bylo symbolem Fénixe povstávajícího z popela? Přece kohout s relikviemi, jako pták doslova vytažený z popela dole na dně katedrály...Teď je tedy na samotných francouzích,jestli povstanou z popela dřív,než se celá jejich země promění ve spáleniště...
Ještě si lze všimnout,že východní ,nejsvětější část katedrály zůstala nedotčena.Hromada popela se tak požárem ocitla mezi divákem,věřícím hledícím na východ a východní lodí,doslova mezi pietou a věřícím,jako by sám popel chtěl říct tomu,kdo na to hledí ; “pokud chceš jít dál,probuď v sobě vyšší vědomí,povstaň jako Fénix z popela,nech v sobě vyjít Slunce poznání,vnější kulisy pro tuto část vývoje už se začínají bortit"….Síly, které tvé já, tvé vědomí určovali zvenčí už končí. Probuď v sobě takový síly, abys byl/a sám/a ze sebe a vykroč do svobody, je nejvyšší čas! Síly které lidské já určují zvenčí se z hlediska svobody jeví jako provázky a to na nich zavěšené jako loutka. Na sociální úrovni v realitě to je symbióza hostitelů jako daňových poplatníků a jimi vyživovaného parazitního systému. Těmto bortícím se systémům včetně jejich nadnárodních karikatur, pokud se od nich hostitelé neosvobodí bude umožněno dělat si s k němu připoutanými hostiteli cokoli…
Našlo by se tam ještě mnohem více mysterijní symboliky, ale takhle zhruba ta základní by mohla stačit.
Ještě možná poznámka k události, kterou hltal svět týden před požárem, událost která s ním vzdáleně může souviset a která tak jak byla prezentována byla bludem, viz můj její nedávný rozbor (https://m.facebook.com/story.php?story_fbid=2270247096352468&id=100001015989756). Šlo o tzv. "černou díru" v souhvězdí Panny. Požár však ukázal světu "světlou díru" v katedrále Panny (Marie, Matky Boží)... Tak snad neshořela jen kuli tomu, aby ukázala světu "otvor světla" místo "otvoru temnoty-černé díry"...

( s fotografiemi zde :  https://www.facebook.com/david.fogl.1/posts/2280823358628175 )

Vidím to podobně, nemám co dodat... :)

Co je to rosikrucianstvi a co ma spolecneho s Antroposofii?

Tajemství biblických dějin stvoření, str. 225 :

… Když se duchovní badatel pohybuje v duchovním světě, dívá se na něj. Tento svět je však vědou duše teprve tehdy, je-li převedena do běžných pojmů, které může pochopit zdravý lidský rozum…/ což je přece přesně to, co od počátku svého veřejného vystupování (čpdn) dělal zmp. Zde mi vyvstává otázka, proč naprostá většina “anthroposofů” odmítá logiku a zdravý rozum a všechno chce mermomocí poznat cítěním a srdcem? /

…. Jestliže se lidé domnívají, že přírodověda vyvrací duchovní vědu, potom si sami házejí klacky pod nohy… /je to sice sepsáno před asi 100 lety, ale dnes se mi jeví, že materialistická přírodní věda se snaží popřít jakékoli duchovno a teoretická věda ho popírá takřka hystericky… /

…. Svět už se přesvědčí, že přírodověda může

plně obstát - a že svoji sílu musí spatřovat v tom, že se omezí na svoje oblasti -, že může plně obstát vedle duchovní vědy, která má co činit s duchovnem, do něhož jsme s duší a duchem vetkáni…. /má li přírodověda obstát tím, že se nebude montovat do duchovna, jak pak může dojít k jejich spojení v tom smyslu, že duchovní věda = přírodní věda + věda o duchu? Jestli se nepletu, takhle někde definoval duchovní vědu RS a nebo zmp, teď si nejsem jistý. /

Duchovní věda je kořenem antroposofie, který počíná tam, kde končí přírodní věda. Pokud odstraníme duchovní vědu, nezbude z antroposofie nic, nebot´ přírodní věda tu byla již pred ní. Poctivá prírodní věda, která je součástí antroposofie, jako relativní protěšek duchovní vědy, je samořejmě věda praktická (badatelská a experimentální) a její vyvrcholení tkví v čistém myšlení pravevé filosofie: zmp

R.Steiner: ANTROPOSOFIE = duchovní věda + přírodní věda

osudové (podlehnutí tomuto světlu) = nutná podmínka dalšího vývoje ke svobodě

Oslnění Luciferoým světlem je osudové. Mohl to někdo tehdy jako nezralý a nevědomý lidský duch prokouknout?

Musel tedy každý nutně podlehnout luciferskému svodu?

A existuje-li tedy prvotní hřích...existuje i nějaký druhotný či druhý hřích, případně třetí atp.? Je pak asi možné brát všechny ostatní = ve smyslu další hříchy jako druhotné?

A existuje-li první hřích, existuje i nějaký poslední hřích (konkrétní)?

Souvisí s tím nějak Ahriman nebo karma?

(taková otázková úvaha, kde si případný odpovídající může dát otazník za každou větu.)

Z knihy RS ; “Tajemství biblických dějin stvoření”, str. 61-62 : “Elohimové jsou vznešení duchové, kteří prodělali svůj stupeň lidství ještě před dobou Starého Saturnu… “ - Tak mě napadá, že když se na Starém Saturnu teprve utvářel čas a prostor, pak před Saturnem to mohl být jedině úplně jiný cyklus 7 manvantar a pralayí, který analogicky k našemu kosmu končil Vulkánem a tedy Elohimové prodělali své lidství na prastarém Vulkánu (v našem kosmu teprve budoucím) v jiném končícím kosmu, který nyní už neexistuje...A vzhledem k tomu Vulkánu, kde prodělali své lidství Elohimové se nabízí úvaha, že ne všichni tam stihli dohnat účel všech 7 manvantar a tedy se na konci Vulkánu rozhodli obětovat se v novém Stvoření… Nebo jim účel naplnili z milosti Boží a odměnou za to se obětovali jako spolutvůrci nového Stvoření, protože v kosmu, kde prodělali teprve lidství až na poslední “chvíli” už neměli možnost postupovat dál ve vývoji… Protože - co bude s bytostmi, které prodělají lidství v našem kosmu na Vulkánu, budou se chtít vyvíjet dál, ale nebudou moci, protože celý kosmos zanikne…? Jelikož kosmos je jako továrna na výrobu individuálního vědomí, proč by nemohli, když jedna stará továrna končí přestoupit její “dělníci” (hierarchie) do továrny nové a pokračovat v díle, navíc se zkušenostmi z předchozí továrny…

Na starém Saturnu se utvářel čas našeho kosmu, řečeno abstraktně. Řečeno konkrétně vyšší hierarchie tvořily bytosti dnešních Archai, kteří jsou duchy času našeho kosmu a tím, že v nich žijeme, máme pocit plynutí našeho času. (Náš prostor se utvářel postupně až na starém Slunci - viz např. cyklus přednášek RS "Pravda o vzniku a vývoji světa").

Tím, že žijeme v čase našeho kosmu, všechny úvahy o jiných časech jiných vesmírů mi přijdou bezpředmětné - nedokážeme si to představit (jsme uvěznění v našich našemu času poplatných představách) podobně, jako nám je vzdálená představa bytí Vulkánu. RS uváděl, že žádná bytost s rozumem byť jen trošku vázaným na mozek nemá šanci se k pochopení vulkánského bytí ani přiblížit (stejně jako k pochopení sedmého stupně rosikruciánského zasvěcení).

Proto si myslím, že je ztrátou času se zabývat tím co bylo před Saturnem a co bude po Vulkánu, protože se tak vystavujeme obrovskému nebezpečí zbloudění ve vlastních smyšlených a realitě neodpovídajících představách...

Co to je prvotní hřích? Je to nějaký první konkrétní čin nebo děj? A proč hřích?

Za úplně první hřích považuji podlehnutí lidských duchů Luciferovy.

Prvotní hřích byl nutností pro vývoj individuálního vědomí Já dole na hmotné Zemi.

Lucifer svedl Adama a Evu tím, že jim dal pojíst ze stromu poznání dobra a zla - čímž se vystavili nebezpečí omylu, jejich těla podlehla nemocem, stáří a umírání (a duše utrpení, jak to naznačuje Buddha). Pád do hříchu je tak pádem z čistého duševně-duchovního bytí (=ráje) do bytí hmotného, tzn. ještě více polopaticky prostě pádem z duchovního světa na hmotnou zem do hmotného těla.

S tím bylo spojeno ještě to, že Lucifer se zmocnil části astrálního těla člověka, čímž způsobil, že lidé mohli podléhat nízkým pudům, vášním atd. Tak se stalo astrální tělo člověka hříšným, znečištěným Luciferovým vlivem (k tomu se na Atlantidě přidal Ahriman, který vnikl do éterického těla člověka a dnes Asura pokoušející se o tělo fyzické)...

S tím ale člověk nemohl nic dělat, protože podléhal světové karmě, ve které toto bylo zapsáno. Proto se z toho ani sám nemohl vlastními silami vymanit (a ani dnes nemůže).

To je možné jedině ve spojení s Kristem. Kristův čin je protiváhou Luciferova činu, umožňující člověku, který se s jeho impulsem spojí, postupně všechny tyto tři vlivy odpůrčích mocností překonat a překovat, a tím se se získaným individuálním vědomím (a svobodou) pozvednout opět do ráje (duchovního světa)...

Pojem " prvotní hřích" byl záměrně černou magií použit na děj nazývaný "pádem z ráje na zem".  Tento "pád" je také nazýván "vyhnáním" což rovněž nevystihuje pravou podstatu děje.  Vyhnání již v sobě nese aspekt trestu za nějakou vinu. Tzv. "prvotní hřích" nebyl člověkem zapříčiněn a tedy není možno mluvit o vině.

Duchovní člověk (Adam) je jedna duchovní bytost, kterou bylo potřeba rozdělit na mnohost fyzických Adamů. Na fyzické rovině může člověk (na základě svého fyzického těla) zažít pocit SVOBODY. O vznik tohoto pocitu svobodoby právě šlo a pro něj muselo dojít k procesu zhmotnění duchovního Adama do mnohosti fyzických lidí (pád z ráje).

Tak jako samotný duchovní člověk nedokázal zařídit své zhmotnění (na tom pracovalo všech 9 hierarchií duchovních bytostí), tak také následný vzestup z hmoty není v samotných lidských silách možný. Za tím účelem sestoupil Kristus do těla Ježíše (reprezentanta "starého Adama") aby opět zduchovnil fyzickou schránu  jako "nového Adama". Nyní již může každý člověk následovat Ježíše (ale vědomě a tedy svobodně). Toto následovnictví je vyjádřeno slovy: "vezmi kříž svůj a následuj mne".

Pojmem "kříž" je vyjádřeno utrpení hříchů, které si člověk přivodil již sám na fyzické úrovni podléhaje  individuálně svodu  Lucifera, Ahrimana a Asury (trojnost vývojově zaostalých duchů je nástrojem svádění člověka).

V ráji byl člověk v lůně DOBRA a tak i on byl dobrý a je tedy i na zemi v duchovních základech dobrý. Aby zažil také ZLO a mohl pak na základě tohoto zážitku se stát vědoucím dobrého i zlého, tak je vystaven svodu ke konání zlých činů.  Proto platí, že ZLO musí na svět přijít, ale běda tomu skrze koho. Člověk je ten, skrze koho se zlo dostává na svět. V svém nitru je člověk sváděn a může v nitru odolat a nebo vynést zlo v činech zla na venek.

Zlé lidské činy jsou tedy těmi pravými hříchy lidí a každý jich má tolik, kolik si jich přivodil. Člověku je ale dána možnost nápravy těchto hříchů tzv. splacením tomu, komu jsme ublížili. Toto řeší tzv. KARMA - ZÁKON PŘÍČINY A NÁSLEDKŮ.

Počet hříchů je tedy individuální a jeho počátek byl nutný, ale skrze Krista máme svobodnou volbu k ukončení dalšího hřešení.

Zdraví Atrea

Vime ze prvorozenym synem Boha je Lucifer-bratr nebeskeho Jezise. Jak se,ale objevyl na scene Ahriman?