Když nám sluníčkáři a havloidi vykládají, že musíme být milosrdní a soucítit s imigranty, kteří se cpou do našich domovů- že to je prý křesťanské, potom mi to v malém připomíná, jako kdyby se vám do bytu cpal dvoumetrový chlap a tvrdil, nebo sluníčkaři a havloidi by s ho zastávali, že ho musíte pustit k sobě domů, že musíte být milosrdní a křesťanští.

Ale protože to je můj domov, já nebudu a nehodlám vést diskuse. Prostě ho vyhodím, případně ustřelím palici...

Jakmile je však situace méně přehledná a týká se větší domoviny, města či celé krajiny, potom salámovou metodou havloidi otupí pozornost, oblbnou lidi - nejprve nastěhují sto, tisíc a pak deset tisíc....pak i ten kohoutův milion černochů a muslimů.

Jak se má veřejnost postavit imigraci? Diskutovat s havloidy, kteří si ze svých mocných pozic ve státě uděljí, co chtějí?

Platí to mé přirovnání? Jak v malém, tak ve velkém?

Nemá smysl omýlat věc stále dokola. Co se k tomu dalo říci, to jsem již řekl...

Vracím se k řešení otázky Absolutna a Stvořitele.......

V jakém vztahu je Absolutno a Stvořitel?

Asi mi odpovíte, že Absolutno nemůže být v žádném vztahu k ničemu....

Protože existenci Absolutna i Stvořitele uznáváme  ( ano, existuje Absolutno i Stvořitel relativních projevů), tak si myslím, že lze říct o obou existencích, že je mezi nimi nepoměr.

Je tedy možno říct, že "ne-poměr" je výraz, vyjadřující  vztah Absolutna se Stvořitelem?

Srdečně zdraví ATREA

Nepoměr, nesouvislost, nevztah atp. představuje neexistenci poměru, souvislosti, vztahu atp. Nelze tedy říci, že „ne-poměr“ představuje vztah.

Nepoměr = nevztah

Absolutno skutečně nemá vztah absolutně k ničemu.

Absolutní = samo o sobě (beze vztahu).

Relativní = dvojí:

- vztah mezi duálními opaky

- dualní opaky ve vztahu

Obojí pojetí relativity vypovídá o tom, že samotný vztah (mezi opaky) není relativně duální (není žádným z opaků. Relativní opaky jsou buď ve vztahu (jakoby mezi jeho konci) nebo je vztah mezi nimi (jako počátek ve spáře mezi opaky).

Samotný vztah (relace) tedy není relativní, ale absolutní.

Protože absolutno nemá počátek ani konec, jsou hrany na počátku i na obou koncích vztahu jen zdánlivě hranami vztahu.

Jak jsme si tu už řekli, hrany spáry, v nichž je anulován počátek jsou hranami (ohraničením) relativních opaků (vnější/vnitřní, Nebe/Země).

Stejně je tomu i v případě rozestoupení „chrámové opony“, kdy se hrany spáry od sebe vzdálí.

To je také smysl slov v Janově evangeliu:

„Já jsem počátek i konec!“ (Já jsem alfa a omega!“)...

Chápu dobře, že Absolutno nemá vztah k ničemu, je samo o sobě (beze vztahu), ale v relativnu je vztahem se zdánlivým absolutně anulovaným počátkem a zdánlivými dvěma konci (vnější/vnitřní)?

Je VZTAH MEZI duálními opaky např. vztah mezi  učitelem a žákem?

Byly by tyto duální opaky (učitel / žák) VE VZTAHU v případě, kdyby žák přestal učitele uznávat za učitele (přestal by být jeho žákem) a nebo učitel přestal žáka učit (přestal by být jeho učitelem)?

Vyplývá mi z toho, že vše stvořené je VE VZTAHU a mezi stvořenými opaky může nastat vztah. Je to tak?

Když samotný vztah (relace) tedy není relativní, ale absolutní, je možno říct, že "absolutno = vztah"?

V případě rozestoupení „chrámové opony“, kdy se hrany spáry od sebe vzdálili, zjevuje se ve spáře mezi zdánlivými hranami dvou počátků (vnější/vnitřní) Stvořitel (obvod)?

Došlo tehdy k rozestoupení absolutně anulovaných počátků?

Pod přerušovanou čáru jsem si okopírovala Vaši předcházející odpověď, abych z ní mohla snadněji vycházet. Nesmazala jsem ji, protože se domnívám, že je to dobré i pro případné čtenáře.........

Srdečně zdraví ATREA

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Nepoměr, nesouvislost, nevztah atp. představuje neexistenci poměru, souvislosti, vztahu atp. Nelze tedy říci, že „ne-poměr“ představuje vztah.

Nepoměr = nevztah

Absolutno skutečně nemá vztah absolutně k ničemu.

Absolutní = samo o sobě (beze vztahu).

Relativní = dvojí:

- vztah mezi duálními opaky

- dualní opaky ve vztahu

Obojí pojetí relativity vypovídá o tom, že samotný vztah (mezi opaky) není relativně duální (není žádným z opaků. Relativní opaky jsou buď ve vztahu (jakoby mezi jeho konci) nebo je vztah mezi nimi (jako počátek ve spáře mezi opaky).

Samotný vztah (relace) tedy není relativní, ale absolutní.

Protože absolutno nemá počátek ani konec, jsou hrany na počátku i na obou koncích vztahu jen zdánlivě hranami vztahu.

Jak jsme si tu už řekli, hrany spáry, v nichž je anulován počátek jsou hranami (ohraničením) relativních opaků (vnější/vnitřní, Nebe/Země).

Stejně je tomu i v případě rozestoupení „chrámové opony“, kdy se hrany spáry od sebe vzdálí.

To je také smysl slov v Janově evangeliu:

„Já jsem počátek i konec!“ (Já jsem alfa a omega!“)...

Tento Váš příspěvek je u mě nečitelný...

Chovají-li se takto imigranti, kteří tady už jsou, pak je zřejmé, že se tu necítí být sami sebou, natož doma, takže je třeba je zase vrátit do jejich bývalé vlasti. Svoboda je něco, co právě muslima nezajímá. Pojem „muslim“ přece česky znamená „otrok“!

Proč stále nechápete, že v otázce imigrace platí jen vůle domácích (ANO či NE), kteří o tom se zvrhlými intelektuály nemusí vůbec diskutovat.

Ač s nimi nemusíme diskutovat, přece jim můžeme vyhovět. Touží-li po milionu černých muslimských sousedů, pak je mezi ně přestěhujme do Afriky. Kdo chce kam, pomožme mu tam!...

Veřejné mínění je rozpolceno, co se týká imigrace černochů z Afriky, převážně muslimů z Afriky a Arábie.

Jedni (tzv. sluníčkáři a tzv. havloidi) je tu chtějí a tvrdí, že jde o kulturní obohacení a případně milosrdnou pomoc a soucit.

Druzí zase tvrdí, že je tu nechtějí, protože muslimové zde nebudou mít práci, jednak proto, že jsou většinou líní a také proto, že není práce pro naše lidi, bílé Evropany. A že islám je hrozbou, protože je násilný a chce vládnout v zemi, kde se zabydlí.

Přesto mi tato argumentace připadá nedostatečná: Argumentovat jen tím,že jsou hodní nebo naopak zlí, resp. je tu chceme, protože nás kulturně obohatí, a nebo že je tu nechceme, protože budou žít na dávkách.

Není tu ještě nějaký jiný důvod? Nejen to, že jsou jiné barvy, že jsou jiné víry, že je jich moc...

Proč je zde máme či nemáme vítat? Je i nějaký logický argument? Nejen strach z něčeho cizího (ač Evropa zná islám a bojuje proti němu už staletí, takže není cizí)? Nejsou to vše jen předsudky? Proč imigranty chtí či nechtít?

Jakmile se dáte vtáhnout do relativistické diskuse, „proč imigranty chtít či nikoliv“, otázka Vaší individuální vůle, co chcete a co nechcete, půjde zcela stranou. K této intelektuální „sebevraždě“ Vám nehodlám napomáhat...

Otázky kterých se dotýkáte nelze na žádný způsob uvádět do souvislostí s imigrací. Na otázku, koho mezi sebou chceme, či nechcme, může být jen jediná odpovď: Chcme! či Nechceme!

Žijí si Řekové nad poměry? To je argument mnoha lidí.

Pravdou je, že důchodci tam berou asi 40tisíc, zdravot. sestra asi 100 tis., příplatky za včasný příchod do práce atp.

Ale ty miliardy především odtekly zpět do bank, které je Řecku půjčily...Řecko kupovalo zbraně aj. materiál ve zbrojovkách v Německu, Francii aj. Tak prý zmizelo z Řecka na 90% všech peněz.

Není to opět podvod na občanech a nejsou tu občané jen proto, aby je někdo okrádal a podváděl?

Jaké vidíte řešení řecké krize, mají splácet ty miliardy dluhů atp? Mají si začít utahovat opasky? Lidé zde jim totiž závidí.

Kdo rozhoduje o tom, jaké jsou a jeké mají být poměry?

Metodika TSO praví, že každý plnoprávný občan si své životní poměry (životní úroveň) stanovuje sám!

Skuteční vládcové demokracie (FED) vypočítávají poměry podle toho, jak se jim to kde právě hodí. Samozřejmě, se tak do tzv. průměrné mzdy započítávají také příjmy miliardářů aj. parazitů a při srovnávání životní úrovně mezi státy se buď pracuje podle reálné kupní nebo podle kurzu měny stanoveného zcela libovolně FEDem. Výsledný efekt se pak podněcuje vyvoláváním závisti těch chudších.

V dobách existence bolševického východního bloku se Řecko počítalo mezi chudší země Západu, téměř mezi rozvojové země a ČSSR mezi nadprůměrnější země Východu. V době tzv. „Karibské krize“ J.F. Cenedy vypočítal N. Chruščovovi, že americký nezaměstnaný mná mnohonásobně vyšší životní úroveň než špičkový zaměstnanec v SSSR (tehdy horník a hutník).

Po rozpadu Východního bloku (1989) sliboval V. Klaus (tehdy ministr financí), že do 10. let doženeme (životní úroveň) NSR (tehdejší západní Německo). Nestalo se tak a naše životní úroveň šla dolů a je takto udržována dodnes. Do kontrastu k této naší žebrácké životní úrovni se dnes vychytrale staví životní úroveň Řecka a dlouhodobě se pracuje (krizemi atd.) s cílem, aby ceslý Západ tuto naši žebráckou úroveň „dohnal“. Zkrátka, ožebračováni mají být pracující „otroci“ celého světa.

Veškerá finanční „divadla“ s tzv. půjčkami, jsou samozřejmě jen divadla. Vlastnímu dlužníkovi (pracujícím v daném státě) to nemá přinést vůbec nic, jen ho to má umlčet argumentem povinnosti splácet „astronomicky narůstající státní dluh“, který samozřejmě vznikl a narůstá zcela ilizionisticky, jako čistá fabulace (jako ryze počítačová hra bank FEDu)...

Řešení řecké krize a ostatních, dnes už jen formálních států Evropy a Západu není možné, pokud se vydíraní pracující tomuto finančnímu teroru trvale nepostaví (zcela se od něho neoddělí) dřív, než i této možnosti budou jednou provždy zbaveni genetickým znehodnocením jejich současné kultury...

Brusel je městem, které má být obrazem budoucnosti Evropy. Je tam směsice všeho ze světa, běloši jsou tam místy už v menšině. Toto je předvoj evropské společnosti, je to líheň multikulti myšlenek..tak to má prý jednou být všude...

Je komunismus to, co je dnes Brusel, resp. Berlín, který nyní mluví za celou Evropu. Berlín chce poroučet půl milardě Evropanů. Není bez zajímavosti, že se EU nazývá eurosojuz.

Idea otrokářské společnosti je ideou komunismu, který je ideou bolševismu, který je ideou FEDu,

jeho importem ze Západu na Výchd a odtud do střední Evropy, kde je ten hlavní cíl, jímž je Německo. Předobrazem osudu Německa je Brusel. Pod zdáním centra EU je tu ralizován naprostý rozklad středoevropské kultury, která je křesťanská...

Jiří z Poděbrad a Kunštátu chtěl, aby se panovníci evropských království namísto válčení mezi sebou domlouvali. Tehdy totiž byli všichni evropští panovníci křesťané. Dnešní panovníci evropských států (vč. Vatikánu) křesťany nejsou. EU tedy nemá křesťanského ducha českého krále Jiřího, ale ducha Antikristova...

Zpronevěříte banku a právníci vás z toho vysekají. Ze špíny současnosti se probouzí touha být lepší.

Dá se říci, že demokracie je to bahno, z kterého vyrůstá leknín. Co je dobré projednoho, to je zlé pro druhého.

Existuje vůbec něco jako spravedlost? Spravedlnost je relativní pojem. Co je jeho relativním opakem, nespravedlnost?

Samozřejmě, že spravedlnost je relativní. Nemáte-li však o stpravedlnosti jiný pojem, než jen, že je relativní, pak jste na cestě „relativizování“ spravedlnosti a nespravedlnosti, na cestě jejího zpochybňování, na cestě libovůle, svévole, zvůle...

Jak tedy nerelativizovat spravedlnost?

O spravedlnosti se tedy nedá smlouvat? Není kompromisů, co se týká spravedlnosti?

Co to znamená být spravedlivý? Vážit každému to, co si zaslouží. A co si zaslouží? A to, co si člověk zaslouží, to se musí posoudit. Jde tu o spravedlivý soud?

Je tedy spravedlnost následek (jedním z následků) soudu (kromě nespravedlnosti = křivdy)?

Stále pokračujete v relativizaci spravedlnosti...

Zkuste sám říci, co pokládáte za spravedlivé a co nikoliv...

Vaše slova: „Spravdlivý je např. soud. Jiný je nespravedlivý“ mi nedávají smysl.

Proč je „jiný“ soud nespravedlivý, když tvrdíte, že soud je spravedlivý?

K čemu potřebujeme spravedlivý soud, který je pravdivý a pravda vítězná? Proč nám nestačí jen vítězná pravdivda? Nač ještě potřebujeme pravdivost a spravedlnost?

Proč jakousi zababušenou ženskou s rouškou, vahami a mečem nazýváte sochou Spravedlnosti, když jde jen o pocitvé vážení (uvažování), když je soud teprve jeho následkem?

Je-li „v kultuře spravedlností to, že uznávám pravdu“, jaký je pak rozdíl mezi pravdivostí a spravedlností?

O jakou rovnost občanů před zákonem jde v TSO, kde žádné zákony nejsou?

A jak může být v TSO podílová odměna spravedlivá, když se spravedlnost týká politiky, nikoliv ekonomiky, které se týká bratrství?...

Takže spravedlivé je pouze vážení?

A soud ne?

Podílová odměna je tedy čím, když není spravedlivou?

Pravdivost - jako pravda, je tedy předmětem spravedlivého vážení?

Já jsem se ptal, nikoliv odpovídal...

Představte si, že jste se domol největší moci v technicky nejvyspělejší části světa, která může vyrábět zbraně a dodávat vojáky, které potřebujete k dobývání ostatních částí světa. Rozvrátíte tedy země, které se Vám nejen neubrání, ale jejichž kultura je na tak nízkém stupni, že z obyvatel (otockých duší), které zbavíte dosavadní „státní uzdy“ se stanou neovladatelní barbaři. Pak už stačí jen impuls a udržování podmínek (finančních a vojenských) k jejich migraci do Evropy. Proč do Evropy?

Evropu jste se přece již marně snažil rozvrátit světovými válkami a přece si svoji vysokou kulturu udržela. Udržela si ji tzv. tradicí, to je geneticky. Musíte tedy rozvrátit tu genetiku.

Proč ji chcete rozvrátit? Protože se vyvíjí k individuální svobodě člověka, což jako pán světa nechcete připustit.

Bez uvedené moci pána Západu (vč. Evropy), by se hordy těchto otrocký duší do Evropy vůbec nedostaly. Evropa má přece také zbraně. Bez moci pána Západu by IS neměl nijakou moc a nikdy by ani nevznikl...

Ježíš byl v Judsku plnokrevným Židem, který nikdy nikam nemigroval!