Možná vypadám jako heretik...: Prý existuje rovina ekliptiky…

Dotaz: Jak mohou být všechny planety v nějaké rovině, když každá planeta je jinde? Jedna pod obzorem, druhá nad obzorem, třetí úplně hozená mimo možnou plochu roviny ekliptiky. O čtvrté, páté ani nemluvím. Prostě každá planeta je jinde. Jak tomu nerozumím, domnívám se, že není možné dát k nim nějakou plochu, rovinu, ve které by se všechny takto rozházené planety mohly nacházet.

Je vůbec možné něco takového vypočítat, změřit?

Tři různě pohozené body se spojit dají v nějaké rovině. Ale už ne 4 a více!

Slyšel jsem názor, že existuje plochá Země.

Kromě duté Země, další zajímavý názor.

Na první pohled se to jeví jako naprostý nesmysl. Každý přeci viděl záběry z družic, z kosmu, kde je Země jako koule. Jenže zastánci ploché Země tvrdí, že tak jako prý byl (je) podvod letu a přistání Apolla na Měsíci, a bylo to natočeno ve studiu, stejně tak prý jsou podvodem všechny záběry družic. Kulatá Země je na nich nafilmovaná způsobem, že se okno či objektiv zastíní a vznikne dojem kulaté Země.

Také při letu v letadle kolem 10 000 nad povrchem není vidět kulatost Země na 100%, protože okna v letadle jsou vypouklá, je kulatost je neprůkazná. Kulatost Země není vidět ani z kabiny pilota, protože okna jsou vysoko a zakulacená. Při výškových letech (do stratosféry např. balonem) to také není moc zřetelné, vše je to jaksi divně nasnímané…

V podstatě lze velmi těžko vyvrátit či dokázat stejně jak plochost, tak kulatost.

Ani to, že prý je vidět při pohledu na moře, že nejprve je vidět z lodi na obzoru stěžeň a trup lodi je pod obzorem a teprve potom vystoupí nad obzor i trup lodi, není prý vůbec nějak zřetelné, většinou je loď v oparu a není ji vidět dobře…

Jestliže víme o tom, jak akademická věda balamutí svými nesmysly (Einsteinova teorie relativity, urychlovače, kvantová fyzika atp.) celý svět a miliardy lidí tomu věří a obhajují to, jak potom můžeme věřit nějakým matematickým výpočtům o kulatosti Země?

Prý i Měsíc vykazuje podezřele jev plochosti - proč je stále vidět jen jeho jedna strana?

Kulatost prý snad je možno vidět na Marsu, kde dalekohledem je vidět různé krátery a otáčení Marsu….

Ale jestli toto je jediný důkaz kulaté Země, tak je to dost slabý argument. Důkaz kulatosti Marsu a snad i Venuše, není přece důkazem kulatosti Země, nebo snad ano?

Pro mne problém je především to, co je na konci této ploché Země?

A co je na druhé straně ploché Země?

Prý snad lety dopravních letadel vykazují divné anomálie, nelétají pře póly, aby to bylo kratší atp., a tyto podivnosti jejich tras lze vysvětlit prý právě tím, že Země je plochá. Jinak to nemá logiku.

Vím, doufám, že Země je asi kulatá, ale argumenty pro její kulatost jsou vlastně stejně chabé, jako důkazy pro její plochost. Jak si obyčejný člověk může zjistit, co je pravdy. Nemám raketoplán, nemám nějaké (jaké?) měřící přístroje, atp…. mám sice dalekohled, ale mám sedět v létě někde u moře a sledovat lodě na obzoru a nebo koukat na Mars a jeho krátery?…co mi tedy zbývá? Čemu mám věřit?

Ač Měsíc ukazuje Zemi stále jen jednu stranu, přece je jeho kulatost evidentní prostým okem, a to na jeho fázích. Srpky Měsíce totiž na plochém povrchu nijak nevykouzlíme. Fáze (srpky) jsou patrné také na vnitřních planetách, na Venuši a Merkuru. Fáze vnějších planet patrné nejsou, protože pohledu ze Země vystavují jen Sluncem osvětlenou stranu. Ta osvětlená strana však vykazuje změny povrchu, vysvětlitelné pouze rotací koule.

Plochost Země byla vyvrácena již v dobách, kdy věda musela čelit velmi tuhé oposici a vyvracet velmi fundovaně hájená náboženská dogmata. Tehdy si nemohla dovolit podvádět jako dnes, kdy jsou bývalí oponenti finančně propojenými kamarády.

Jestliže se anomálie letů dopravních letadel vyhýbají zemským pólům (magnetickým či točnám?), pak je třeba se ptát, proč se pólům vyhýbají také snímky satelitů. Logiku tu má jen otázka: Proč nemáme vidět zemské póly, zejména ten severní?...

V placaté Zemi to nevězí, protože ta by neměla póly dva, ale jen jeden. Na „druhé straně ploché Země“ by pak byla zase jen „plochá Země“.

Argumenty pro kulatost Země jsou velmi přesvědčivé, bez ohledu na opary, zakulacená okénka letadel, či zastíněné čočky objektivů...

Otázku, zda si může obyčejný člověk ověřit pravdu, bez akademických přístrojů, je třeba upřesnit:

Jak si obyčejný člověk může ověřit pravdu svým smyslovým vnímáním a svým vlastním rozumem?

Jen tomu lze věřit! Akademické přístroje nemůže mít každý, takže dnes slouží téměř výhradně k zastírání pravdy...

Nepochopil sem, jak by fáze Měsíce aj. mohly být nepřímým důkazem kulatosti Země. Takovým důkazem by mohlo být snad jen částečné zatmění Měsíce. Přímé důkazy jste z malicherných důvodů zavrhl.

Také nerozlišujete mezi točnami a megnetickými póly. Kam a na co pak ukazuje megnetická střelka kompasu? A co dobytí pólů Amnunsenem, Járou da Cimermanem aj.?

Ledová stěna severního pólu není souvislá.

Také se velmi podceňují postřehy moravského polárníka Eskymo Welcela.

Gravitace Země není důkazem její kulatosti.

Souvislá stěna na obvodu placky by odklánění letů od severního pólu vyvracela...

Fáze Měsíce dokazují kulatost Měsíce, nikoliv kulatost Země...

Zavrhl jste důkazy kulatosti Země, které jste sám uvedl. Například vynořování nejprve stěžně (kouře aj.) a potom vlastní lodi na mořském obrzoru. Že se tak děje v oparu je malicherný důvod zavržení, stejně jako jsou jím kulatá okénka letadel atd. Zkrátka, skutečnost, že jste mé odpovědi neporozuměl Vás nijak neopravňuje k výčitce, že neodpovídám či neargumentuji...

Všechny důvody a námitky které uvádíte, jsou jen pouhá slova bez jasné předstvy věci, kterou lze získat například nákresem či modelem placky, jak by asi placka vyhovovala střídání dne a noci, ročním obdobím, zemskému stínu na povrchu Měsíce, polaritě Země atd. Přesvědčivé modely (nákresy aj.) planetární soustavy, vč. Zemské koule, již máme. Pokud se hlasetelé ploché Země o takový model ani nepokusí, pak jsou si sami vědomi, že jen tlachají...

Nejdříve tvrdíte, že se letadla pólům vyhýbají, vzápětí, že póly neexistují, posléze zase, že plochá Země póly má a tak stále dokola. Z toho je evidentní, že Vám nevadí, že odporujete sám sobě. Jaký div, že Vám nikdo jiný nerozumí, zejména když to jediné, co na všechno odpovídáte je, že „tomu nerozumíte“...

Dobytí pólů Járou da Cimermanem není zesměšňování (jak mi opět neprávem podsouváte). Je to upozornění, jak lze zemské póly chápat na modelu Země, aniž na pólech potřebujeme fyzicky být. Nuže, dle Járy platí, že ať vyjdeme z pólu na kteroukoliv stranu, vždy směřujeme k opačnému pólu (na sever, či na jih). U placky Země nic takového není možné...

Z dosavadních diskusí o placatosti Země je zřejmé, že Vám ve skutečnosti nejde o „...důkaz kulatosti Země, který byste si mohl ověřit“. Všechny takové důkazy totiž šmahem odmítáte a sám žádný důkaz placatosti nepředkládáte.

Na otázku: „Jak si obyčejný člověk může ověřit pravdu svým smyslovým vnímáním a svým vlastním rozumem?“ tedy odpovídám:

Vše co tu uvádím, si může každý ověřit bezprostředně, nebo na modelu. Nic z toho, co uvádíte Vy si nijak ověřit nelze!

Mějte tedy důvěru ke svým vlastním smyslům a svému rozumu a nevěřte ničemu, co si těmito svými nástroji ověřit nemůžete.

Akademickým „důkazům“ a tvrzením tzv. „většiny“ přirozeně takovou důvěru dávat nemůžete a ani nesmíte.

O pravdivosti „prý“ (ve vztahu k mořskému horiznontu) se můžete snadno přesvědčit například tím, že si zakoupíte zájezd k moři. Pokud si ho, snad z pohodlnosti, nezakoupíte, pak tu žádný důkaz nehledáte... „tak samozřejmá, jasná, primitivní věc dělá takový problém“ jen Vám, nikoliv nám ostatním suchozemcům...

Píšete:

1. „….Ledová stěna severního pólu není souvislá….“

A co by to mělo znamenat?

2. „…..Také se velmi podceňují postřehy moravského polárníka Eskymo Welcela….“

Jaké?

3. „…Gravitace Země není důkazem její kulatosti…“

A čeho je gravitace důkazem? Samozřejmě, že nevím, jak vzniká, kde se bere. Může být gravitace nad každým tělesem (nad plochým či kulatým)?

4. „…Souvislá stěna na obvodu placky by odklánění letů od severního pólu vyvracela...“

Nerozumím, jak by ledová stěna na obvodu vyvracela nelétání letadel přes točnu?

1. „….Ledová stěna severního pólu není souvislá….“

To znamená, že k okraji placeté Země je přístup a můžete se podívat, jak tento děravý ledový hrnec udržuje na Zemi vodu...

2. „…..Také se velmi podceňují postřehy moravského polárníka Eskymo Welcela….“ Jaké?

Jan Welzl: „Třicet let na zlatém severu“ (najdete ve všech knihovnách). Vřele doporučuji k vážnému studiu!!!

3. „…Gravitace Země není důkazem její kulatosti…“

Gravitace není důkazem ničeho, co se týká naší diskuse a nemělo tedy nijaký smysl, abyste se o ní vůbec zmiňoval...

Cituji: „Může být gravitace nad každým tělesem (nad plochým či kulatým)?“

Tato Vaše otázka je v případě ploché Země tendenčně jednostranná. Proč by měla být jen nad plackou, nikoliv pod ní, či kolem jejích hranan?...

Obecně odpovídám: Gravitace je silový (éterný) systém, který není samozřejmou součástí každého hmotného tělesa, jak tvrdí Newton...

4. „…Souvislá stěna na obvodu placky by odklánění letů od severního pólu vyvracela...“

Jaký smysl by mělo odklánět lety od pólů, když je prý (podle Vás) namísto pólů kolem placaté země souvislá ledová stěna?...

Vykazujete tendenci něco tvrdit a své tvrzení pak podsunout mě...

Při náhodném hovoru jsem získal důkazy ke kulatosti:

* teorie ploché Země nedokáže vysvětlit, proč je u nás den a v USA noc. Telefonem lze ověřit, že u známého v USA je třeba noc a tady den. Na ploché Zemi je totiž všude noc či všude den (na té jedné straně)

* lidé na jižní polokouli - vidí souhvězdí, která zde vidět nejsou. To také nejde vysvětlit v případě ploché Země.

* známý se díval za dobrého počasí silným dalekohledem z evropského kontinentu  (Sardinie, Sicilie) cca 100-200 km do Afriky a neviděl ji...

A co se třeba postavit na břeh moře a podívat se na obzor...? Nebo vylézt na nějakou vysokou horu? :-) Pak je vše jasné a nemusíme tu řešit kdovíjaké vědecké piruety.

Kulatost Země jde navíc vidět prostým okem i bez moře - podívejte se ve dne na oblohu a párkrát přejeďte pohledem od jednoho místa na obzoru přes nejvyšší bod nad vámi k protilehlému obzoru... pokud je na obloze pár mraků, můžete krásně vidět, jak jsou mraky naskládané v kulovité vrstvě... nad vámi jsou nejvýš, pak se postupně sklánějí k obzoru a na obzoru jakoby zabíhaly až pod zem... kdyby byla Země plochá, oblaka a země by se na obzoru vůbec nesetkaly...

A nebo už jen zbývá nějaký dobrý kamarád s letadlem a dostatkem paliva na nějakých 40tis. km...

To, co popisujete jsem často v létě sledoval.

Oni by se tady dva mohli hádat, jestli to tak je či není...je to tak fifty-fifty.

Nevím, jestli toto je ten pravý důkaz.

A mít kamaráda s takovým letadlem, to je právě ten problém, se kterým se potýkám...díky za radu...

Já ani Vy se asi do kosmu nedostaneme, takže na takový důkaz kulatosti či plochosti Země si můžeme oba nechat zajít chuť... bohu žel, určitě máte pravdu, že to by bylo nejjednoduší a bylo by razdva po problému....

takže, chcete-li:  prosím o lepší důkaz....

Já Vás nezkouším...mne to prostě zajímá, a žasnu: taková banalita a jaký je to problém...

To není fifty-fifty, protože na ploché Zemi by ty mraky na obloze vypadaly úplně jinak. Dva se o tom sice hádat mohou, ale pokud přemýšlí konstruktivně, musí nakonec dojít k tomu, že pravdu má jen jeden. Už pouhé zákony perspektivy v prostoru prostě nedovolují, aby nad plochou zemí s plochou oblohou bylo pouhým okem vidět takové zakřivení oblohy, jaké vidíme, kor u obzoru. O oceánu nemluvě...

Víte, svého času jsem byl dokonce seznámen s teorií, že žijeme uvnitř duté Země, vesmír v noci je prý obří centrální černá hvězda uprostřed duté Země a Slunce (která rotuje a vytváří čas), Měsíc a planety že prý obíhají uvnitř Země kolem této černé hvězdy a jsou mnohem menší, než se věří. Úlomky černé hvězdy měly být meteority a dírky v ní hvězdy. Polohy planet na obloze se vysvětlovaly jakýmsi krkolomným zakřivováním paprsků světla. Teorie to byla výborná a vše v ní sedělo - až na soulad se skutečností...

jk : "... o čem bychom se dnes  asi tak bavili? O duchovní vědě by to rozhodně nebylo."  Proč ne?? Duchovní věda je přece  d u ch o v n í ! Nebo ne ??

Kristus také není ve své podstatě hmotná bytost, a přece byl vtělený ve hmotném těle, i když nemusel... :-)

Názor na to mám takový, že kdo zastává Vámi řečené názory, ohýbá hřbet před Ahrimanem a je zcela v jeho moci... tito lidé jsou vlastně proti šíření duchovní vědy, a tedy proti duchovní vědě samé. Že to zastírají jakýmsi "strachem před ahrimanskou technikou", na věci nic nemění. Sám RS říkal, že ačkoli jsou knihy čistě ahrimanským výdobytkem, bylo by velkou chybou, kdyby neexistovala v dnešní době duchovědná literatura. Říkal (nepamatuji si doslovné znění): Nemělo by se stát, že budeme fanaticky odmítat knihy jako nástroj Ahrimanův; měli bychom naopak tuto ahrimanskou sféru prozářit světlem anthroposofie. Existují totiž knihy cele inspirované Ahrimanem (tzv. populární věda, bezduché romány apod.), a pak knihy inspirované dobrými mocnostmi...

Navíc, i v Goetheanu byla elektřina (která je zase luciferská)... ale k čemu by bylo svítit si tam svíčkama, když to je krajně nepraktické? Goetheanum (první i druhé) bylo navrženo tak, aby tyto špatné vlivy neutralizovalo. Nemá se před nimi utíkat, má se mezi nimi nalézat střed a v tom středu pevně stát. Nemá smysl ahrimanské a luciferské věci nepoužívat (tím bychom odporovali duchům doby a karmě lidstva), má ale smysl mezi nimi nalézat cestu ke svobodě, ke Kristu. A budeme-li utíkat od všech ahrimanských i luciferských vymožeností, sami sebou do Lucifera i Ahrimana o to víc plácneme.

Vámi zmiňovaní "anthroposofové" by jistě odsoudili RS i za to, že jezdil v ahrimanských automobilech.....

... a když to vezmu podle sebe - bez počítačů a knih bych o anthroposofii nevěděl ani ň. A jsem vděčný, že tu v dnešní době tyto komunikační kanály jsou. Bylo by krajně nelogické a fanatické, kdybych si přečetl "Elektronika a knihy = Ahriman" a dal od toho do smrti ruce pryč a šel bydlet do lesa. Kdo by něco takového udělal, dokázal by tím, že nic nepochopil a že je zamrzlý někde v předkristovském buddhismu.

V dnešní době dokonce musí být vše postavené na ahrimanských silách, protože si to sám Ahriman po staletí připravoval, aby měl vhodnou půdu pro svou inkarnaci, která prostě musela nastat. To je nutnost, ať se to někomu líbí nebo ne, stejně jako je nutnost, že Slunce a Měsíc jsou venku ze Země. Kdyby nenastala inkarnace Ahrimana, neměli bychom možnost ahrimanské síly plně překonat a poučit se z nich! I proto mají dnes takovou moc bankovní klany (Rothschildové aj.)...

Řekněte někomu, kdo tedy tak hrubě odmítá Ahrimana, že by měl rovnou odmítat i jednu polovinu svého těla...

Tedy - šíření duchovědné literatury je potřeba, nesmí se to ale samo o sobě stát cílem. Literatura by měla vždy být pouze prostředkem k vnitřní práci a k práci na pokroku lidstva. Představte si, že by se z díla RS nic nedochovalo, protože by si tehdejší anthroposofé usmysleli, že všechny knihy se jako nástroj Ahrimanův musí spálit... o čem bychom se dnes asi tak bavili? O duchovní vědě by to rozhodně nebylo.

Zdá se mi, že Evropa ještě nikdy v historii nečelila tak bezmocně takové hrozbě jako nyní. Právě s odvoláním na lidská práva i pro muslimy je Evropanům díky ateistům zabráněno postavit se okupaci Evropy islámem. Dříve se obránci Evropy semkli proti muslimům pod znamením kříže, ve jménu Krista šli do boje s musulmany. Dnes, díky ateistům, neexistuje platforma, na které by se mohli Evropané shodnout. Je něco, pod čím by se nyní Evropané, (křesťanští) ateisté + křesťané  mohli semknout?

V minulosti byla muslimská hrozba řízena vždy muslimskými vládci (chalífy, sultány atp.). Současná muslimská hrozba je řízena nemuslimskými „zákoníky“. Zbavíme-li se „zákoníků“, zbavíme se také muslimské hrozby...

Dá se tedy říci, že ateisté právě nechápou svoje křesťanské kořeny? Nechápou, že existují jen díky existenci křesťanství? Odmítají připustit, že Evropa má křesťanské tradice. A tedy i tzv. ateisty (křesťanské nevědomé popírače Krista)? A proč to nechápou?

Svojí nevědomostí nerozlišují mezi islámem, který ve své liberálnější formě sice také umožňuje přežívání ateistů, a mezi křesťanstvím, které jim dalo existenci. Domnívají se, že je třeba bojovat za stejná práva pro muslimy v Evropě. Toto podporuje skoro celé vedení EU a vedení skoro všech států Evropy.

Křesťanský ateista nechápe své křesťanské kořeny, protože si mylně (egoidně) vykádá ideu svobody, aniž tuší, že tou ideou je Kristus sám...

Ani liberálnější formy Islámu neumožňují existenci křesťanského ateisty, ale snad jen ateisty tradičního (islámského). To ovšem křesťanský ateista neví, ale pouze se domnívá, že právo na „iluzi egoidní svobody“ má stejně jako on každý člověk (vč. musulmana). Tuto hloupost křesťanského ateisty zákoník samozřejmě využívají ke svým světovládným cílům, jež zájmy Muslima samozřejmě nesledují, pouze je zneužívají tak, jak je sami vyvolávají...

Dá se tedy říci, že ateisté existují jen díky křesťanství?

Mimo křesťanství neexistují ateisté?

Ale jak může křesťanství umožňovat existenci ateistů: Tím, že křesťanství dává člověku takovou svobodu, že může odmítat i Krista?

Ateisté v islámu existovat nemohou, protože je prý podřežou jako odpadlíky.

Dá se tedy říci, že evropská tradice, kultura je křesťanská?

A to právě proto, že křesťanství dává svobodu i těm, kteří odmítají Krista?

Všechny zákony v Evropě jsou většinou světské, nezatahují náboženství a Krista do zákonodárství. Proto Evropa může být jen křesťanská, tedy svobodná a nebo otrocká (pod jhem islámu)

Islám nic takového neumožňuje. Ten nedává lidem nevěřícím v Aláha, tedy ateistům žádnou svobodu.

Proto se dá hovořit o tom, že Evropa je křesťanská?

Nebo žido-křesťanská?

Tak jako existuje pravý křesťan vedle tradičního křeťana, tak existuje také křesťanský ateista vedle tradičního ateisty.

Protože křesťanství není pouhou tradicí, pouhým náboženstvím, ale cestou ke svobodě, v níž se všechna pravá náboženství scházejí, může existovat jen křesťanský ateismus, nikoliv ateismus židovský, pohanský, buddhistický, islámský aj.

Tradiční ateismy jsou dány zblouděním v příslušném náboženství. Křesťanský ateismus je dán zblouděním na cestě ke svobodě.

Zbloudění na cestě ke svobodě je dáno nepochopením ideje svobody (Krista), sobeckým výkladem svobody v podobě zvůle, svévole a libovůle...

Jen evropská tradice je křesťanská. V jižní Americe se křesťanská tradice teprve rodí...

Často se namísto pojmu „křesťanská tradice“ používá pojem „žido-křesťanská tradice“. To je dáno tím, že jako první vykročili na cestu svobody původní Židé. To znamená, že přešli na křesťanskou cestu svobody z židovského náboženství, že přestali být tradičními Židy a staly se zakladateli tradičního křesťanství. Pojem „žido-křesťanská tradice“ je tedy naprosto nesmyslný...

Tradice není legislativa, není zákonodárstvím!

Zákonodárství je úpadkovým odklonem od původního židovského náboženství, jenž počal židovským „zákonictvím“ (sektou zákoníků), proti němuž kategoricky vystoupil novo-křesťan, bývalý farizej Pavel z Tarsu...

Je to takové zamotané, ale pokusím se o své vysvětlení.....

K pochopení je třeba ujasnit si pojmy: věřící, ateista a křesťan.

Zde je třeba rozlišovat "tradičního křesťana" od "pravého křesťana"...

Jaký je rozdíl mezi nimi?

Tradiční křesťan je křesťanem ze zvyku (z tradice národa, rodiny, výchovy).

Pravý křesťan své křesťanství svým vlastním úsilím poznal, porozuměl mu a chápe ho, jako svou vlastní pravdu...

Stále moc nerozumím tomu, jaký je vztah křesťanství a ateismu. Na jedné straně existuje ateismus jen díky existenci boha. Na druhé straně je ateismus proti bohu. Bez boha není ateistů, bez Krista a křesťanství by nebyl ateismus v našich krajích.

Jaký je rozdíl mezi ateisty u nás (mezi tzv. křesťanskými ataeisty) a ateisty např. u muslimů?

Není problém právě v tom, že tzv. věřící mají víru a ne poznání? Ateisté odmítají nerozumnou víru. Věřící odmítají poznání. Neexistuje nic mezi tím, na čem by se shodli.

Je třeba rozlišovat mezi „pravými“ ateisty a zdánlivými ateisty (soukromně věřícími, odpůrci nějakého boha mezi soukromně věřícími v jiného atp.).

Pravý ateista je možný jen v křesťanském prostředí, ale ani ten není bez víry. Jeho vírou je iluze „nezávislosti“ v podobě nějaké závislosti (například na mamonu, kariéře, pověsti, spolku, karbanu, alkoholismu atp.).

V muslimském prostředí, které není zfanatizované (zradikalizované) je přijatelnější jakýkoliv věřící než ateista.

Křesťanské prostředí (zejména evropské) není snadné zfanatizovat...

Nelze jen tak bezevšeho říci, že věřící odmítají poznání, a že ateisté odmítají nerozumnou víru. V obou táborech jsou lidé různí, včetně pokrytců. Pravé poznání pravdy je tím, na čem se mohou oba shodnout.

Ten, kdo má skutečné poznání pravdy není ateistou, ale věřícím (v poznanou pravdu), který se nehlásí k žádné církvi.

V poznanou pravdu nevěří jen zločinec, protože mu nevyhovuje...

Asi před měsícem  vznesl zmp k nám otázku:j

Záměrně jsem v diskusi s Tomem nezmínil „svět idejí“, který je božským duchovním světem, v němž je každá idea, každý pojem živou bytostí (duchem). Tyto bytosti jsou stvořeny ve vzájemných souvislostech, jako zuby a kolečka v ozubeném soukolí. Obsahují vše, co je třeba k tomu, aby soukolí (reálný svět, vesmír) správně fungoval, aby jedno do druhého vzájemně zapadalo. Mimo mnohosti pojmů a idejí jsou nedílnou součástí celkové jednoty světa idejí také vztahy mezi nimi, které jsou jednotlivě i v jejich celku řádem (uspořádáním, systémem).

Zatímco mnohost koleček (pojmů a idejí) se v jednotě vnějšího a vnitřního světa našemu vnímání (vymezování) projevují, řád (vztahy) mezi nimi se mohou projevit jen našemu myšlení (o vnímatelném), nikoliv našemu vnímání, našemu rozumu, nikoliv našim smyslům.

Proto vnímáme (vymezujeme, představujeme si) svět pojmů z počátku jako chaos mnohosti jednotlivostí, buď plně hmotně (jako objekty vnějšího světa) nebo hmotně nenaplněněně (jako vnitřní představy, pocity, impulsy vůle). Tím je člověk postaven před úkol, připojit k povrchnímu vnímání (vymezování) ještě do hloubi věci pronikavý rozum (myšlení) a poznat mezi chaotickými vjemy a v nich řád, pochopit vnímatelné jako relativní projev světa idejí...

Na řečeném základě si můžeme uvědomit, oč vlastně ahrimanská „akademická“ škola (teoretická věda) usiluje. Chce přirozeně vymezené (smyslově vnímatelné) vymezovat sama uměle. Chce reálný svět idejí, nahradit abstraktním světem „vzdoro-idejí“, jenž se nutně realitě vzdaluje. Odtud ony akademické fantasmagorie (překrucování pravdy, její falšování, více méně vědomé lhaní a vymýšlení), vtloukané do lidských hlav státním akademickým školstvím již od nejútlejšího dětského věku. Je to strašlivý „satanský stroj“, zbavující lidskou duši ducha a tím zbavující člověka jakékoliv možnosti dospět svobodně (nezávisle na něm) k reálnému poznání pravdy. Typickou obětí tohoto ryze abstraktního satanského stroje je zhypnotisovaný, agresivní, demagogický a kantorsky nesnášenlivý učenec, žijící v lidském těle jako naprogramovaný robot bez ducha, bez něhož se v něm nemůže udržet ani abstrahovaná duše. Učené roboty není třeba zotročovat, neboť otroky už jsou. To, co zbývá ještě učinit, je zlikvidovat (učeným předefinováním) tradiční křesťanské hodnoty a učinit Krista vystěhovalcem z Evropy, jak to právě prožíváme...

Přeji všem vánoce s Kristem, než nám budou zakázány, aby Lucifera s Ahrimenem „neurážely“...

Děkuji za úžasné vysvětlení.........

Je mi nyní zcela jasné, proč  RS varoval před rozšířením vysokoškolského vzdělání. Bohužel došlo k ještě horšímu - k rozšíření satanské nauky i na střední a základní školy.......

Jedině zavedení TSO nás může ochránit...........

Přeji nám všem, aby se  nositelé SLOVA - SLOVANÉ konečně probrali z ahrimansko-luciferského mámení, pochopili a začali TSO budovat........

Zdraví ATREA

Děkuji! Teprve teď se vyřešila otázka, která mě napadla již dříve při čtení Theosofie... nebylo mi jasné, proč RS uvádí, že nad našimi "třemi světy" (fyzický, duševní a duchovní) existují světy ještě vyšší... a nebylo mi také jasné, jak pravzory (ideje) spolu souvisí...

Takže podobně, jako se postupným opakovaným vtělováním dle zákonů vyšších světů vytváří síť vztahů mezi lidskými individualitami, tak existuje ve světě idejí (devachanu) síť vztahů mezi bytostmi idejí také dle zákonů vyšších světů. Kdo vnímá jen projevy těchto bytostí, vnímá vlastně chaos; kdo myšlením pronikne do vztahů mezi nimi, začne vnímat řád a tím i vyšší smysl těchto bytostí - neboť vztahy mezi nimi jsou řízeny z ještě vyššího světa, odkud jsou jádra těchto bytostí sem přesazována. Pochopil jsem to tak, že bytosti idejí samy nevytváří tyto vztahy (= tento řád), podobně jako lidé nevytváří všechny vztahy sami, nýbrž jim k tomu dopomáhají vyšší hierarchie skrz karmu. Řád musí být tedy projevením vyšší harmonie ze světa nad "třemi světy", a čisté myšlení schopné proniknout do těchto vztahů je něco, čím se lidská bytost připravuje na pozvednutí až tam.

Dalo by se říci následující?

V každém světě existuje mnohost jednotlivostí, která by sama o sobě byla pouze chaosem.

V každém světě existují vztahy mezi těmito jednotkami. Ve vztazích se projevuje řád, který není vysvětlitelný pouze v rámci tohoto světa samého, nýbrž je projevením vlivu (řízení) bytostí z vyššího světa.

...podobně, jako smysl existence naší planety je pochopitelný, až když se pozvedeme k poznání planetárního Já; není pochopitelný jen z jednotlivých nerostů, rostlin, zvířat, lidí nebo pohybů planety...

Chápete to správně. Jen se tu musíme věnovat zvýšenou pozornost svému vyjadřování, neboť mluvíme o věcech, které překračují poměry na něž jsme i v duchovní vědě zvyklí.

Řekneme-li například „dle zákonů vyšších světů“, tu si musíme uvědomit, že ty vyšší světy jsou dány bytostmi, které v nižších světech nazýváme „zákony“. To platí na všech vývojových úrovních...

Všechna svého času pokroková náboženství se snažila „vztah“ názorně prersonifikovat osobou „kněze“, oddávajícího snoubence. Jakmile však kněží začali s pouze personifokovaným vztahem spojovat své lidské „nauky“ (své domněnky o vztahu), přestal být „vztah“ knězem personifikován, upadl i pro něj v zapomnění a namísto něj začalo kněžské zneužívání zapřeného vztahu nepřípustnou egoidní manipulací...

Síť vztahů mezi lidskými individualitami, má v principu týž původ jako síť vztahů ve světě idejí. Například vztah mezi dvěma cihlami (přivedenými k sobě) se jeví jako nanaplněný (existující nenaplněně v podobě spáry mezi cihlami). Plně projeveným (uskutečněným) vztahem mezi nimi je malta!..

Obdobně mohou být matoucí jinak dobře míněná slova:

„Kdo myšlením pronikne do vztahů mezi bytosmi, začne vnímat řád a tím i vyšší smysl těchto bytostí - neboť vztahy mezi nimi jsou řízeny z ještě vyššího světa, odkud jsou jádra těchto bytostí sem přesazována“.

Vztahy totiž nejsou „přesazovány“ z jiných (vyšších) světů do světů nižších, neboť vyšší světy nejsou jinde, než světy nižší. Obdobně voda není jinde než jsou ryby. Ryby jsou ve vodě a voda je současně v jejich okolí, mezi nimi i v nich, voda je tím, co ryby sjednocuje.

Dalo by se říci:

V každém světě existuje jednota mnohosti jednotlivostí. Mnohost by sama o sobě (jako chaos) nemohla vůbec existovat. Jako chaos lze jednotu pouze vnímat.

V každém světě existují mimo jednotlivostí také vztahy (vyšší jednoty) mezi nimi. Vztahy: mezi jednotami mnohosti nižších jednot, mezi jednotami mnohosti jednotek, mezi jednotkami, mezi mnohostí zlomků jednotky a mezi mnohostí nižších jednot zlomků.

Vztahy jsou řádem, který není vysvětlitelný jen v rámci příslušného světa samého, ale je projevem (aktivně činným působením, řízením) bytostí vyššího světa, přítomného (přítomných) ve světě nižším...

V těchto souvislostech se mi vybavil citát Novalise ; " Dítě je láska, která se stala viditelnou "... Když si bytost, která se chystá vtělit vybírá kde a komu se vtělí,vybírá si rodiče

V těchto souvislostech se mi vybavil citát Novalise:

"Dítě je láska, která se stala viditelnou".

... Když si bytost, která se chystá vtělit vybírá kde a komu se vtělí,vybírá si rodiče,tak uvažuji, že tato bytost, budoucí dítě, dle Novalise láska, si toho muže a ženu spojí láskou, že se jim nějak z duchovního světa dostane do vztahu jako láska a tak spojí své budoucí sploditele své fyzické schránky ke svému vtělení..?

Ti lidé zpravidla vůbec netuší proč se do sebe zamilovali a poměrně často, když dojde ke zplození a narození dítěte a vztahy se začnou rozpadat - muž splnil pro ženu svůj účel - učinil ji matkou, ta pak asi ztratila pro něj svou přitažlivost nebo co, hledá jinde, žena to vycítí, dělá totéž a pak buď hrajou formálně šťastnou rodinku, kvůli dítěti, nebo se rozvedou s různě dramatickým divadlem kolem.

Takový rozklad rodin je předpokládám následek pečlivé snahy systému právě o jejich rozklad, protože rodina je základ zdravé společnosti...

Toto lidem dojde až bude lidská společnost zcela rozložena, nebo pak nastoupí další fáze aplikace zla - proměna takto rozložené společnosti, zatvrzelých eg v jakási polozvířata a tím se položí základy pro válku všech proti všem?

Ale nyní elity pracují na společnosti jako na šedém normalizovaném stádu bez individualit (brání i vývoji ega?), jako by se tak válce všech proti všem snažili zabránit - to proto, že slouží Satanovi a až bude řádit Asura tak budou sloužit jemu, nebo to už ani žádných elit nebude?
Pojem dítě => dí tě => vnímá, vidí, "dí" mnohost druhých osob ty ("tě") Tzn. že prostřednictvím dítěte vnímají přímo bytosti vyšších světů, protože dítě ještě nemá zkreslené vnímání egem, ještě v něm doznívá duchovní svět ze kterého přišlo?..

Proto "běda tomu, kdo ublíží jedinému z těch maličkých" a proto také "nebudete li jako ti nejmenší, nevejdete do království nebeského "...

Lze též říci: "... království nebeské nevejde do vás a k vám "? ( k nám na Zemi v podobě nebeského Jeruzaléma, jehož základy by měli být položeny v podobě realizace TSO ).

A vědomí těch maličkých - dá se to spojit s podobenstvím o Adamovi a Evě, kteří byli vyhnáni z ráje (z duchovního světa) do fyzického (duálního, kde se poznává dobré i zlé, kde se jí /poznává, prožívá, okouší/ ovoce ze stromu poznání)...?

Tedy jde zase o to poznat svět relativních projevů, opaků a pokud možno i "toho mezi nimi" a s tímto poznáním díky vlastním silám zase dospět k vědomí dítěte... Jako by ta představa úplně obracela zažité vnímání času... Jde vlastně o to, probudit ve fyzickém světě a fyzickém těle v sobě vědomí, které má člověk před zrozením a po smrti (jak by se dal tento stav vědomí definovat?)

To má na mysli R.S: "Kdo nezemře dřív než zemře, ten zemře až zemře"?Jde tedy o smrt ega před fyzickou smrtí. Ego je iluzí vědomí o vědomí, iluzí vědomí o sobě samém? Nebo je ego mnohostí, koncentrátem iluzí vědomí o objektivní i subjektivní realitě dohromady?

V principu je dítě tím, co své rodiče (muže a ženu) uvádí do vzájemného vztahu lásky. V principu by tedy mělo jít o inkarnaci lásky mezi rodiči i ve vztahu k dítěti. Proto v principu muž miluje ženu a skrze ni své dítě, žena miluje své dítě bezprostředně a dítě miluje zrcadleně otce prostřednictvím matky.

Ve zahrimanizovaném světě si to však lidé neuvědomují. Často pokládají dítě za nechtěnou přítěž (ne-li za pracovní úraz) a vedle „sňtaků z rozumu“ je manželská a rodičovská láska (rodina) cílevědomě rozvracena státem (činností elit) a postupně nahrazována jen rozvedenou či svobodnou matkou (vzácně otcem, nelze-li tomu úřadně nijak zabránit). Láska může přežívat snad ještě v tzv. „partnerství“...

Dítě se rodí vždy z lásky ke svým rodičům, nejedná-li se o porod černé magie. Partnerské vztahy se však kvůli uvedeným poměrům rozpadají často právě proto, že se narodilo nechtěné dítě, nebo následkem systematického rozvracení vztahů státem, zejména prostřednictvím peněz (uměle vyvolávanou hmotnou nouzí rodiny). Nezaměstnanost a mizerné mzdy pracujících manželů na jedné straně a určité zvýhodňování svobodných matek na straně druhé, má z rodiny vypudit muže (otce). Stupňování všeobecné hmotné nouze pracujících má z kulturních národů vypudit jejich přirozenou reprodukci a uměle ji nahradit kulturně zaostalejším přistěhovalectvím, zvaným učeně „multikulturalismus“.

Satanismus elit tak vede na Zemi velmi ničivou válku proti lásce, proti dětem kulturně vyspělejších národů (především evropských).

Já bych řekl, že:

Dítě = dí tě = říká tobě (poselství z vyšších světů)

Vycházeje z rajského stavu (Adam+Eva) se pak dítě na Zemi (v těle) postupně (reinkarnacemi) relativním poznáváním (vnější/vnitřní) individualizuje, od všeho čím není samo osvobozuje (osamostatňuje).

Cílem tohoto poznání není dospět k původnímu vědomí dítěte (před zrozením), ale k plně vědomé původní dětské nevinnosti, znovu získané osvobozením od nutně prožitého a poznaného zla. To představuje duchovní smrt iluzí iluzorního ega (v protikladu ke zmrtvýchvstání v těle)...

Lze upřesnit co to má bejt být porod černé magie?  To jsou ty satanský elity tak zdegenerovany, že se nemohou mezi sebou množit, aby udrželi tu svou pokrevní linii?  Nebo tak opoždění, že ještě nemůžou? A oni nepodléhají karmě, nebo jak je možné, že je jim dána moc?  To se jim ponechá do úplného zničení lidstva?  Oni jsou ti, "skrz které zlo přichází na svět " a o těchto Kristus pravil: "běda jim!"... Tak jakto, že nebědují?  Tito odporní paraziti, kteří vysávají celé lidstvo jako svého hostitele, jim nedochází, že až hostitele zcela vysají, že také chcípnou?  Připadá mi zcela šílené, aby vládli do konce páté poatlantské epochy... Tohle má v lidech vzbudit vnitřní touhu po dobru,po světle, po lásce?

R.S. o těchto někde, tuším v apokalypse říkal, že "nám do nich nic není " - jak může nebýt, když ničí všechno krásné, svobodné, ušlechtilé, když chtějí z člověka udělat zvíře a mám obavy že ono zvíře s číslem 666, neboť to je číslo člověka, který propadl rozumu, hmotě,egu a zcela se zatvrdil vůči všemu duchovnímu...Chápu, že zlo má za úkol přivést lidstvo na vyšší stupeň, že posiluje dobro, které ho tak musí překonávat, ale z dnešního kompletně  zesatanizovaného světa mě poněkud přepadá skepse, momentální situace se mi jeví jako kompletně ovládnutá temnotou... Nezvrtlo se něco ve vývoji, něco co se mělo stát, aby ten propad zlu nedostal takový spád a ono se to nestalo?

Moc satanských elit by nepřesahovala jejich „magický kruh“, kdyby se neinfitrovali do všech národů, v nichž oblbováním tzv. „demokracií“ vytlačili egoidní zlo jejich „národních“ panovníků a nahradili ho svým „nadnárodním“ egoidním zlem.

Zkrátka, parazitní moc nad námi jim svěřujeme my sami, tzv. demokratickou volbou jejich loutek jako svých „zástupců lidu“.

Parazitní moc a systematická demagogie, šířená dnes již výhradně jejich hromadnými sdělovacími prostředky, propůjčuje jejich akademické ideologii totálního materialismu autoritu vychovatelů a učitelů (nás i našich dětí), kteří postupně přecházejí do funkcí vodičů „živých mrtvol“, které z nás chtějí vypěstovat.

Až pomocí techniky (robotizace) ovládnou přírodu Země, pak nás jako těla bez duše budou potřebovat jen jako stádo dobytka (geneticky vyšlechtěného a počtem omezeného), nutného k jejich magickému konzumu, jímž se snaží vyhnout smrti a karmě...

Praví-li duch Země a Pán karmy, že „zlo na svět musí přijít, avšak běda tomu skrze koho přijde!“ pak je zřejmé, že duchovní mocnosti dobra nepřipustí, aby zlo dosáhlo svých konečných cílů. Pokud se však tomuto zlu nepostaví samotní lidé (jako jeho oběti), pak mocnosti dobra budou muset zlo zarazit samy, aniž by bylo dosaženo jimi sledovaného cíle. Čas vlády zla pak bude prostě promarněn, neboť lidé si na překonávání zla žádné síly nevyvinou...

K porodu černé magie:

Tak jako mocnosti zla manipulují se vším, tak samozřejmě manipulují také s genetikou.

Na jedné straně se snaží v genetickém okruhu dědičnosti satanských elit udržovat koloběh svých vlastních parazitních inkarnací, dokud se jim nepodaří dosáhnout své fyzické nesmrtelnosti.

Na druhé straně manipulují a budou stále víc manipulovat také s naší genetikou. V obou případech jde o genetické znemožnění inkarnace ducha i duše (individuální nahradit druhovou)...

Praví-li RS, že „nám do nich nic není“, pak to přirozeně platí s podmínkou, že si sami nepřipustíme, aby nám do nich něco bylo. To jediné, co se tu může zvrtnout je, že si je lidé nepřestanou volit jako své zástupce, vychovatele atd...

Děkuji, nyní už se chytám :-)

Ještě zbývá vysvětlit jednu nejasnost, a to ohledně onoho "přesazování" z vyšších světů. To jsem si totiž nevymyslel, ale mám to z Dostalova překladu Theosofie. Jestli na tom něco nesedí, chci si to ujasnit do všech podrobností.

Cituji (Theosofie, Fabula, 2010, str. 107, přeložil Jan Dostal):

"Sedmá oblast duchového světa vede až k hranici "tří světů". Člověk se tady ocitá tváří v tvář "životním jádrům", jež jsou přesazována z vyšších světů do oněch tří, jimiž se tady zabýváme, aby v nich plnila své úlohy. Když člověk stane na hranici těchto tří světů, poznává i sám sebe ve svém životním jádru. To zároveň znamená, že všechny záhady těchto tří světů jsou pro něho vyřešeny. Svým pohledem je s to obsáhnout veškerý život těchto světů."

Zde se nemluví o přesazování vztahů z vyšších světů, ale životních jader zárodečných myšlenkových bytostí, jejichž odleskem jsou naše ideje... Chápu to z té Theosofie tak, že ony zárodečné myšlenkové bytosti mají své životní jádro takové povahy, která má svůj původ nad třemi světy (fyzickým, duševním, duchovním). Nejsou tedy z myšlenkové substance devachanu, ale z nějaké vyšší. (?) Vím, že se tu dotýkám hranice, u které naše vyjadřování už naráží na hranici, ale přesto to chci zkusit.

V Theosofii líčí RS poměry, které jsou na Zemi nenapodobitelné. Navíc je musí naznačovat lidskou řečí, která se vyvinula jen pro poměry zemské, v nichž lze to nadzemské jen nějak napodobit tzv. podobenstvím. Čtenáři si tak mohou učinit jen velmi hrubou představu, kterou pak musí časem sami naplnit (myšlenkovým úsilím svého já) odpovídajícími ideami, jimž by zpočátku nemohli rozumět, takže by jimi jejich úsilí nebylo podníceno...

Viděl jsem někde experiment, v němž byla do vody nalita látka, patrně olej, téže měrné hustoty jako voda.

Vše ponecháno v klidu dospělo ke stavu, v němž se ve vodě vytvořila olejová koule. Protože je olej dán z více než 90% vodou, lze tvrdit, že voda je nadále všude, tedy i v prostoru zaujímaném olejovou koulí. Přesto mezi olejovou koulí a okolní vodou (v principu vodní koulí) vnímáme kontrastní rozhraní. Z hlediska olejové koule lze tedy říci, že sahá až k hranici mezi světy oleje a vody. Pozorovatel experimentu se tak ocitá (stanul) tváří v tvář „životnímu jádru“ světa oleje, či světa vody. Pojem „tváří v tvář“ praví, že vědomí pozorovatele je přítomno ve spáře mezi kulovitým tvarem oleje a kulovitou fomou otvoru ve vodě.

Pojem „tváří v tvář“ tu tedy znamená „tvarem ve formě“.

V pozemském exprimentu byl olej do vody nalit odněkud zvenčí (z okolníhu vzduchu). V experimentálním podobenství došlo ke zhuštění olejové koule přímo ve vodě (v Tajné vědě mluví RS o substanci prvotního Saturna jako o kouři Trůnů, kouři vydechovaném Trůny).

Na kontrastní hranici mezi olejovou koulí a okolní vodou je kulovitý tvar (tvor) oleje natolik odlišen (individualizován) od svého okolí, že je mu tím dána možnost poznat na jedné straně vnější svět (formy vody), na druhé straně vnitřní svět (olej), jako sám sebe (tvar obsahu oleje).

Olejovému tvoru je tedy dána možnost „vyřešit všechny záhady dvou světů“ (vody a oleje).

Uvážíme-li, že vedle povrchního vnímání lze naše myšlení pojmout jako plně obsažný (podstatný) vyšší „pohled“ na svět, můžeme s RS říci:

„Svým pohledem je s to obsáhnout veškerý život těchto světů!“

To znamená obsáhnou (pojmout, pochopit myšlením ideje) nejen zárodečné jádro svého idndividuálního bytostného života (já sám = jásám), ale také život svého okolí, život bytostí (jader) okolního světa, o němž jsme mívali jen myšlenky (odlesky idejí).

Okolní zárodečná jádra (bytostné tvary a formy kapek okolní vody) jsou sice tvory vyššího světa, do všech staran nad nižším světem tvora olejové kapky a jiné podstaty, mají však v principu týž původ (individualizaci) jako on (proto RS mluví o „lidství“ vyšších hierarchií v dřívějších manvantarách). Vývojem se pak postupně propracovali ke schopnosti sdílet (prožívat) podstatu relativně vyššího světa. Např. světa astrálního, nižšího a vyššího devachanu a vyšších světů, pro které nemáme jméno, neboť na cestě vývoje dosahuje pohled každého tvora (každé hierarchie) jen tři stupně dopředu a tři stupně dozadu:

nejmladší, mladadší, mladý – starý, starší, nejstarší...

Tož, zase mám co zpracovávat... musím říct, že všechny "startovní" knihy RS (Theosofie, Tajná věda aj.) jsem bral jako odrazový můstek, a pomalu mi začíná docházet, kolik práce ještě bude vyžadovat, než budou naplněny. Vnímal jsem, že samy o sobě ještě veškerou pravdu neobsahují, nýbrž jsou ukazateli na cestě k ní. Zatím si tedy dám dovolenou s otázkami, než vše zde řečené pochopím... i smysl Theosofie se odkrývá až po několikerém přečtení...

A díky Vaší zmínce o pohledu každého tvora tři stupně dopředu a dozadu mi konečně došlo, proč tento hmotný svět je zrovna "3D"... A taky si říkám: To, že bytosti v našem světě mohou pohlížet tři stupně dopředu a dozadu, je také "zákon", jenž je projevem nějaké vyšší bytosti... Vidím v tom sedmerost: 3 + 1 + 3 = 7... tři stupně dozadu; uprostřed vědomí, které vnímá; a tři stupně dopředu... všímám si, že toto platí všude, proto známe jen sedm manvantar a máme tzv. "tři světy" (když se jde dolů, je zde podfyzický astrální svět (elektřina, sféra Lucifera), podfyzický dolní devachan (magnetismus, sféra Ahrimana) a podfyzický horní devachan (radioaktivita, sféra Asurů)... i tzv. světů známe tedy sedm... zase mám o čem přemýšlet, děkuji.