Dá se řící, že v Bibli jsou zázraky?

Nebo je to nějaké vyšší poznání?

Co je zázrak v Bibli?

Zázrak = za zrakem (nevídané)

To, co bible či jiná kultovní literatura popisuje jako zázrak, je zpravidla nadsmyslová událost... Teoreticky jsou možné i smyslové zázraky. Například, kdyby naši Tomášové někdy přiznali, že se v něčem zmýlili. Takové zázraky jsou sice možné, avšak zpravidla se nestávají...

zmp: "Trnité téma je na knihu, kterou budou psát generace myslitelů."

Teď mi vyvstala v myšlenkách jedna věc v souvislosti s touto Vaší větou... Nevím už, kde jsem tu znepokojující "předpověď" od RS četl, ale od té doby, co jsem ji četl, ji nemůžu dostat z hlavy: "Kolem roku 2200 bude zakázáno myšlení. Tento zákaz přijde z Ameriky." Zřejmě tím RS míní svobodné myšlení, které se nebude zamlouvat režimu... tedy něco ve stylu "co vám nedovolíme si myslet, to si myslet nebudete!" ... vnímám, že se na tom už dnes usilovně pracuje - dnes je akorát ten, co nemyslí podle režimem zadaných pravidel, pouze ocejchován jako blázen či jinak nemocný... Myslíte si, že v tak krátké době je takový nárůst zla reálný? Mně to přijde trochu jako varování, že pokud se v době vlády Michaela (do r. 2234 myslím) nestihne alespoň založit několik fungujících obcí s TSO, tak si to pěkně vypijeme... A pokud tedy něco jako zákaz (svobodného) myšlení přijde, jaká bude pak možnost cesty ke svobodě...?

A dále - všiml jsem si, že vždy polovina epochy je ve znamení vzestupného vývoje určitého článku, a druhá polovina ve znamení sestupného vývoje. Např. v první polovině řecko-latinské epochy (747 př. Kr - 333 po Kr.) se vzestupně vyvíjela duše rozumová, a v druhé polovině (333 - 1413) se vyvíjela sestupně. Nedokážu si úplně přestavit něco jako "sestupný vývoj" v tomto případě... Jak se takový sestupný vývoj (duše cítivé, duše rozumové, duše vědomé) vůbec projevuje? Je tomu tak, že tedy v mnou zmíněném příkladě byla možnost zhruba do 4. století vyvíjet duši rozumovou více (zdravěji? rychleji? lépe? ...) a potom už tak dobré podmínky pro vývoj duše rozumové nebyly, protože se již pomalu připravovala další epocha duše vědomé?

Chápu, že celkové schéma vývoje je stejné - v první polovině je vzeptupný vývoj a v druhé polovině sestupný, lze to vidět jak ve velkém (celé manvantary), tak i v menším (mnou zmíněný příklad). Nerozumím ale tak úplně tomu, jak se to v mnou zmíněném příkladě projevuje. Vývoj duše vědomé by měl být vzestupný do období kolem r. 2493 a poté sestupný. A zde mě to zajímá nejvíc... Je reálná představa, že zhruba do tohoto období kolem r. 2493 by měla mít správně vyvinutou duši vědomou už většina lidí, protože pak už podmínky pro její vývoj budou čím dál horší? V souvislosti s narůstajícím vlivem asurských duchů je to celkem závažná otázka...

Tím zákazem myšlení míní RS „individuálně svobodné myšlení vůbec“.Takový zákaz v podstatě platí už dnes ve všech církvích, kastách, klanech, spolcích atd. Na těchto základech nebude plošný zákaz nijak dramaticky náhlý. V principu na tomto sestupném vývoji již dnes tzv. „akademie věd“ pracují svorně na celém světě.

Počátky každého nového vývoje vždy souvisí s odporem předchozího starého vývoje, který je v té době již v úpadku.

Protože ve světě relativních projevů nelze nic uskutečnit absolutně, vždy tu bude možný vývoj ke svobodě. Jde jen o to, kolika a kterých lidí. O tom „kterých“ rozhoduje každý sám.

Data která uvádíte se týkají obecných možností, které mohou být, ale nemusejí být využity...

Co předpokládá od člověka STVOŘITEL a co VYKUPITEL?

Srdečně všechny zdravím.....Atrea

P.s. Diskusi sleduji, ale nestíhám ji ani vstřebat, natož nějak reagovat. Také se chci alespoň trochu starat o domácnost a ty, kdo mi projevují lásku a tak vše nestíhám.....

S TM soucítím (což znamená naciťuji se na něho, ale neznamená to, že ho lituji) a uvědomila jsem si, že by udělal dobře, kdyby v noci spal a ve dne psal. To je moje osobní láskyplné doporučení jeho duši....

Vidím sílu duše u všech, kteří nalezli odvahu k diskusi se zmp a fandím jim ...

Stvořitel předpokládá, že stvořený člověk podlehne svodům Lucifera a Ahrimana a jako jejich otrok sestoupí z původního ráje na fyzickou úroveň (pozbude jasnozřivé vědomí a osvojí si vědomí předmětné), kde se opouští Bůh (bloudí) a dělá z kamenů chléb, jímž bude zotročen...

Vykupitel předpokládá, že se padlý člověk naučí s předmětným vědomím samostatně reálně logicky myslet, tím překoná Luciferovy a Ahrimanovy svody (iluze) a osvobozený od nich se vrátí k Bohu, kterého najde v sobě...

Platí myšlenka: Zachovej řád a řád zachová tebe?

Záleží na řádu. Jak to například dopadne s vepřem, zachová-li řád jatek?

Toto pořekadlo vyvrací samo sebe, neboť samo říká "nikdy"...

Stručněji by to prosím už  nešlo?

nerozumím této odpovědi. Proč by pořekadlo vyvracelo samo sebe, jestliže je v něm řečeno, aby člověk nikdy neřekl nikdy? Prostě neměl by říci "nikdy". Proč by třeba jednou nemohl člověk říci: Jednou?

Mnoha slovy nemusí být řečeno nic, jedním slovem může být řečeno všechno:

Říkadlo protiřečí samo sobě protože se samo svým „přikázáním“ neřídí. Jako první vyslovuje právě to („nikdy“), co zakazuje...

Otázka „proč by třeba jednou nemohl člověk říci: Jednou?“ s věcí nijak nesouvisí...

"absolutní pravda je absolutně nultá", tzn.  Spára, mezi jedním relativně "v" a jedním relativně "vně", 1/1?

Vysvobodit vědomí z iluzí minulých bych chápal, žiji v přítomnosti, mezi minulostí, která už byla a budoucností, která ještě není, teprve bude, tak jak mohu vysvobodit vědomí od iluzí, které teprve vzniknou, ještě nejsou, ještě je nikdo nevypotil?  To vypadá velice zapeklitě, bez východiska...Poznávání iluze končí tam, kde končí iluze - ty končí u spáry nad spárou a pod spárou, z hlediska středu ze všech stran dole pod spárou...?  Ta spára, to obřezání, kterým byl rozdělen původní stav na to relativně vnější a vnitřní, aby vůbec mohl probíhat vývoj, tak ten původní stav byl iluze, jakási prakaše, chaos,nijak nepoužité a nijak neprojevené absolutno, jakási hrnčířská prahlína čekající na to, až z ní bude udělán hrnec...?

Učit lidi uvádět bludy na pravou míru - lidé ale mají za to, že se naučili všechno, že vědí všechno, z televize a ze školy a z "vědci tvrdí" (tvrdit, utvrzovat, zatvrzovat - tvrz iluzí, bludných kořenů, trní kolem tvrze individuální duše...), když se někomu začne něco vysvětlovat, vyvracet blud, iluzi, tak to vnímá jako zesměšňování, povyšování se, prostě to nevyhnutelně vnímá jako útok na své subjektivní iluze, které si buď vytvořil/a sám, nebo byly převzaty, ze školy, z TV, atp. a to přesto, že to je v diskuzi, kde se kladou otázky, nebo v dialogu.Lidé si jen chtějí vyměňovat názory, jen tak povrchně, hlavně nejít do hloubky a hlavně nijak nenapadat ten jejich názor, natož ho vyvracet a ukázat že je mylný, že to je vlastně protimluv...

Co je to tedy filologické rozebrání pojmů?  Například pojem "naivní" => na i v ní, nelze být zároveň "na" i v "ní" , tuto zkušenost má snad každý, buď jsem na a nebo v ní, zároveň oboje - naivní - být prostě nelze, tzn., že pojem " naivní" neoznačuje nic reálného...ale možná právě tento pojem poukazuje na to mezi, na spáru, na to mezi "na"  a "v"... - Tato malá úvaha, rozbor pojmu, se nedá označit jako filologická?

Cituji: „absolutní pravda je absolutně nultá", tzn. spára, mezi jedním relativně "v" a jedním relativně "vně", 1/1?“

Této otázce nerozumím...

Osvobodím-li se od iluzí které tu již jsou, osvojím si síly k překonávání iluzí vůbec, tedy i budoucích. Jednou osvobozený vlastní mocí je navždy svobodný...

Iluze mohou končit jen tam, kde jsou poznány a překonány. Postarejme se, aby to bylo v nás.

Iluze nekončí tam, kde jako iluze poznány nejsou, to je v bludaři...

Filologické ňahňání v pojmech je akademické a tedy zcela neplodné. Josef Dobrovský řekl: „Odkud byl který pojem do češtiny převzat, na tom vůbec nezáleží. Záleží na tom, že nezůstal cizím slovem, ale byl podřízen české mluvnici.“

Rozbor pojmu "naivní" ve smyslu „na i v ní“ vznikl jako vtip. Přesto je tento pojem v uvedeném smyslu reálný. A právě proto že je reálný, nelze k němu dospět filologicky...

Citoval jsem z tvé odpovědi : „absolutní pravda je absolutně nultá" a tak jsem z toho domyslel, že tou "absolutní nultostí" je spára mezi tím relativně uvnitř a tím relativně vně...?

Ještě k tvarům a formám,na fyzické úrovni mi přijde, ať nad tím přemýšlím jak chci, že tady prostě převládají plně projevené tvary. Když jsem venku, vnímám výhradně tvary, povrchy - Země, stromů, listů, travin, hladiny vod, cest,hor, tvary všech živých tvorů, staveb,atp.,atd.,prostě výhradně plně projevený tvary a povrchy. Když se nacházím vevnitř, doma,plně projevená forma (stěnami), tak i uvnitř je spousta předmětů u nichž zase vnímám jen jejich tvar, přidáme li jeskyně, dutiny atp., tak mi stejně připadá, že na fyzické úrovni převládají plně projevené tvary, že to není půl na půl, vyrovnané, v rovnováze s plně  projevenými formami na fyzické úrovni - je to tak, nebo mi něco uniká?  A v duchovních světech to je naopak, tzn.,že tam převládají plně projevené formy, když jsem tam venku a uvnitř naopak... ?  Spojení plně projeveného tvaru s plně projevenou formou na fyzické úrovni, mezi mužem a ženou je jejich sexuální spojení...?  U strojů je to píst ve válci, stroje jsou ovšem mrtvé a nemají si možnost cokoliv jakkoliv uvědomit, u zvířat je to ryze pudová záležitost.Kde ještě v přírodě lze nalézt spojení plně projeveného tvaru s plně projevenou formou - zatopené jeskyně vodou, ryba ve vodě...?, když voda je taková velmi zvláštní, nejsem si jist, jestli se o ní dá říct že je zcela plná, tak zvláštně jakoby napůl, jakoby byla i plná i prázdná, jako by to byla plnost, která se chová jako prázdnota, plnost s vlastnostmi prázdnoty... zvláštní živel ta voda... V rostlinné říši je spojení plných tvarů a forem - tvary kořenů ve formě hlíny Země, no a už nevím, to je spojení plných tvarů a forem tak ojedinělé, vzácné ve fyzickém světě ?  A v duchovních světech je to se spojením plně projevených tvarů i forem jak?

Absolutní pravda se týká absolutna, pro něž není žádný relativní pojem vhodný a jiné pojmy než relativní nemáme. S touto relativní výbavou můžeme absolutno jen naznačovat, jaksi chodit kolem něj, jako kolem horké kaše.

Jen v relativnu je absolutno (v nulové míře spáry relativna) absolutně nulté, takže tu (v podstatě) „absolutně je“, a (co do míry) „relativně není“.

V původním absolutnu samém však nelze mluvit o „absolutnu v nulové míře spáry relativna“. Přesto ani v tomto stavu nelze absolutno označit žádným relativním číslem (1-X), ale zase jen absolutní nulou, která pro označení původního absolutna není nejvhodnější, protože je odvozená z relativna.

Mluvíme-li pak o „absolutní pravdě“, mluvíme o ní rovněž relativně a tedy ne zcela vhodně. Plně poznat lze jen relativní pravdu. O absolutní pravdě můžeme jen vědět, že je absolutnem, nebo v tom smyslu, že má v relativním světě absolutní platnost...

Není tvaru bez formy!

Na každém tvaru lpí forma jeho okolí, v lůně každé formy („mateřské“) je tvar vnitřního obsahu. V kontrastu k plnému projevu tvaru či formy si však jejich plně neprojevný protějšek neuvědomujeme.

Forma se může plně projevit jen jako otvor v plném projevu tvaru. Tento plný projev formy však vidíme zvenčí jen pokud není plností „otcovského“ tvaru ze všech stran uzavřen, nebo plnost tvaru není průhledná. Zevnitř takové spojení „otcovského tvaru s ceřinnou formou“ můžeme vidět jen pokud jsme uvnitř. Sexualita je jiným spojením plného tvaru s plným projevem formy, spojením „muže a ženy“.

Na uvedených principech se zakládají všechna podobenství o bozích, včetně biblických...

V astrálním světě vidíme jen „mateřské“ formy okolí, podobně jako vzduchové bubliny ve vodě. Podrobnosti přenechávám jasnovidcům...

Voda, vzduch i oheň jsou relativní plnosti (vč. relativního vaccua). V vzájemné konfrontaci se relativně nižší hustota a relativně vyšší hustota jeví jako relativní kontrast plnosti a prázdnoty. Chování relativní prázdnoty (savost nižší hustoty) je dáno neakademickým „zákonem o vyrovnávání hustot“. Jen díky tomu nám mohou ve vzduchu uschnout mokré ruce, vyprané prádlo atp...

Ještě jedna doplňující otázka k tomuto tématu - co mají na svědomí Duchové formy (Exusiai)? - Řekl bych, že neprojevenou nadsmyslovou formu, kterou nevidíme. Např. tvar křemene (a na něm lpící forma) je pak viditelným projevem této neprojevené formy, je tomu tak?

Protože forma (ženy, dcery či matky) nemá a nemůže mít žádný obsah (veškerý obsah je obsahem tvaru), může se v astrálním světě projevit zase jen jako otvor v astrální podstatě...

Ve fyzickém světě jsou všechny tvary i formy relativně projevené. Jen si v kontrastu plností (hustější a řidší) uvědomujeme jen ty hustější projevy tvarů a forem...

Ještě tu chci dodat, že „vyrovnávání hustot“ je příčinou veškeré tzv. eroze...

Mám vcelku zapeklitou otázku, nad kterou přemýšlím už docela dlouho... abych se v tom neztratil já ani ostatní diskutující, dám sem výňatek výroků zmp z diskuse, které mě k tomu přivedly:

"Řekneme-li například „dle zákonů vyšších světů“, tu si musíme uvědomit, že ty vyšší světy jsou dány bytostmi, které v nižších světech nazýváme „zákony“. To platí na všech vývojových úrovních...

V každém světě existuje jednota mnohosti jednotlivostí. Mnohost by sama o sobě (jako chaos) nemohla vůbec existovat. Jako chaos lze jednotu pouze vnímat.

V každém světě existují mimo jednotlivostí také vztahy (vyšší jednoty) mezi nimi. Vztahy: mezi jednotami mnohosti nižších jednot, mezi jednotami mnohosti jednotek, mezi jednotkami, mezi mnohostí zlomků jednotky a mezi mnohostí nižších jednot zlomků.

Vztahy jsou řádem, který není vysvětlitelný jen v rámci příslušného světa samého, ale je projevem (aktivně činným působením, řízením) bytostí vyššího světa, přítomného (přítomných) ve světě nižším..."

Ač jsem, doufám, základní princip pochopil, vyvstalo ve mně něco jako napůl otázka a napůl aporie proti řečenému - konkrétně se jedná o bytosti vyššího světa, které se v nižším světě projevují jako zákony (zákonitosti). Nevím, zda to zformuluji nějak přijatelně, ale pokusím se...

Jestliže jsou zákony (kteréhokoliv) světa bytostmi ve světě vůči němu vyšším, pak ke každému existujícímu světu musí existovat vyšší svět, neboť v každém světě platí nějaké zákony.

1. Máme svět A. V něm je mnohost jednotlivostí světa A. Jelikož svět A není chaosem, tak mnohost jednotlivostí světa A je uspořádána podle zákonů. Tyto zákony jsou ve vyšším světě B bytostmi. Ke světu A tedy musí existovat vyšší svět B.

2. Máme svět B. V něm je mnohost jednotlivostí světa B. Jelikož svět B není chaosem, tak mnohost jednostlivostí světa B je uspořádána podle zákonů. Tyto zákony jsou ve vyšším světě C opět bytostmi. Ke světu B tedy musí existovat vyšší svět C.

3. Máme svět C. V něm je mnohost jednotlivostí světa C. .......... Zde už by to svádělo napsat zenónovské "a tak dále, donekonečna!" nebo "zákony tedy nejsou možné!".

Když jsem ale už pochopil, že nekonečno neexistuje, co s tím? V tom případě musím přijmout, že toto donekonečna pokračovat nemůže - musím uznat, že tu tedy musí být nejvyšší bytost, která žije ve světě, vůči kterému žádný nadřazený vyšší svět už není, a ve kterém tedy neplatí nějaké určující zákony z vyššího světa. Takový (nejvyšší) svět by dle této logiky musel být nějakým.... prvotním chaosem. (neplatí v něm přece žádné vyšší zákony?!) ... Hm, tady už to začíná vypadat, jako bych chtěl dokázat existenci Boha, ale o to mi nejde... zkrátka, jde mi o to, abych našel způsob, jak se přesvědčit o tom, že nemůžu donekonečna hledat pořád vyšší a vyšší světy tímto způsobem (zákon v nějakém světě = bytost ve světě vyšším). A Steiner mluví o vyšších světech nad horním devachanem (do kterých ale my nemůžeme vidět). To mu ale můžu a nemusím věřit, protože se o tom nelze nijak přesvědčit, stejně jako se nelze přesvědčit o tom, že neexistuje nekonečná řada vyšších a vyšších světů... Co s tím? Kde dělám chybu...?

Jednou říkáte: „Když jsem ale už pochopil, že nekonečno neexistuje...“

Podruhé říkáte: „...stejně jako se nelze přesvědčit o tom, že neexistuje nekonečná řada vyšších a vyšších světů...“

Chybu děláte v tom, že sám sobě protiřečíte. Co jste „pochopil“, o tom jste se přece „přesvědčil“.

O čem nejste přesvědčen, to nemůžete pochopit (= uchopit, osvojit si, přjmout za své, přivlastnit si)...

Nemůžete-li se přesvědčit o tom, že vidíme jen tři kroky (hierarchie, manvantary) dopředu či nahoru a tři dozadu či dolů (v čase i v prostoru), pak toto sdělení RS nemůžete pochopit, ale ani odmítnout, protože se nemůžete přesvědčit ani o opaku...

Z věci je zřejmé, že existují informace o nichž se můžeme přesvědčit a chápat je jako nesporný fakt. Vedle toho existují informace o nichž se nemůžeme přesvědčit, ale ani je odmítnout, takže je na nás, jak s nimi naložíme. Já doporučuji, v případě informací od důvěryhodných lidí (RS aj.), vzít je na vědomí (nikoliv jim dogmaticky věřit) jako předběžné sdělení (jako dítě ve škole), o jejichž pravdivosti či nepravdivosti se můžeme přesvědčit až později (až k nim dozrajeme)...

Pak je tady tedy otázka, v čem je svět C, když je poslední v řadě a nemůže být v dalším světě vyšších bytostí?

Právě jste formuloval podstatu Zénónovy aporie proti prostoru...

Není to dlouho, co jsme tu s Atreou diskutovali o Absolutnu...

Děkuji za vysvětlení a také (znovu) za impuls k tomu, abych zapracoval na vyjadřování...

„... pípšou s nahatou Májou“ tu sledujeme všichni. Obávám se však, že Vy nechcete vidět, jak je tu Mája odhalována do naha. Chcete ji mít pěkeně zahalenou do čučavých barev a cingrdlátek, aby se na Vás mile culila...

Nyní k věci:

Zdrojem světla je například baterka. Vy mi tu tvrdíte, že je Vám to jedno:

„...pro analogickou představu šíření světla v elektromagnetickém prostředí světlonosného éteru mi postačuje.“ No to ste měl říct hned, že si vlnění představujete jako baterku. To je jiná. Vše, co jste dosud řekl i to, co ještě řeknete Vám musím takto shovívavě prominout. Koukejte na zahalenou Máju dál a mumlejte si u toho co chcete...

Ve školní vývěvě samozřejmě vaccum není. Ale to je Vám jedno. Vy mluvíte zásadně jen o tom, co vidíte mimo údajné vaccum (ignorálibus?).

Já sem mluvil o tmě v mezihvězdném a meziplanetárním prostotu, přestože i tam je vidět hvězdy, slunce, planety aj. Ale to je Vám taky jedno. Proto mé námitky a otázky důsleně ignorujete (např. otázku jakými souřadnicemi jsou dány Descartovy souřadnice atd.). Vy si zkrátka představujete dialog jako svůj monolog, přestože se dušujete, že nee...

Cituji: „Já se z Vás asi brzo zblázním.“

Odpovídám: No a? Což Vám to není jedno?

Ty kvanta představ a přiložených rovnic, přece nejsou Vaše, ale cizí a navíc vůbec nic nevysvětlují. Jen jinými slovy papouškují Máju, kterou může každý vidět sám...

TM: „Co by Vás uspokojilo, abyste měl dojem, že došlo k definitivnímu vysvětlení?!“

zmp: Stále dokola Vám to opakuji, ale marně. Například k vysvětlení volného pádu je třeba vysvětlit příčinu jeho zrychlení. Vy jste mi odpověděl, že to nevíte. Jak je možné za takových okolností tvrdit, že jste všechno vysvětlil? Baterka ve Vaší hlavě opakuje totéž (nyní bez přiznání, že to nevíte) v otázce šíření zvuku a světla, popřípadě mé otázky zcela ignorue. Jak jsem slíbil: Uspokojit mě tak může jen, že Vám odpouštím!...

Pythagorovu větu bych do akademických teorií nepletl. To bych musel pokládat za pomlouvání Pythagory, jenž nehlásal nereálné teorie, ale reálnou vědu...

Teoriím a rovnicím rozumíte celkem dobře. Jen v případě reality tuto Vaši bystrost postrádám. Realitou samozřejmě nemíním vlnící se zahalenou Máju...

Akademické teorie od praktických objevů přírodovědy odlišuji ověřováním obojího. Zmíněný kantor školní pravítko o kouli nezpřelámal, ale poohýbal (dřevo se dá ohýbat napařováním). Já však pokřivená pravítka a teorie nepoužívám...
Co se týče „zkorumpování Nobelova výboru“, najisto sem počítal s přispěním Vašich rovnic k mému zatlučenému klincu. Vy mi však tu nobelovku asi nepřejete...

TM: „Přiznejte, že o skutečné harmonické podstatě našeho kulatýho světa víte velký kulový...“

zmp: Jak sem slíbil: Odpouštím Vám (pro tu baterku a zahalenou Máju)...

TM: „Schválně: jak byste mi tedy vysvětlil třeba zrychlení volného pádu?!“
zmp: Nemůžu stejně jako Vy přiznávat, že o zrychlení volného pádu vím kulový a současně se tvářit, že ho vysvětluji. I když v tomto případě své vysvětlení mám nemyslím si, že jste připraven ho vůbec číst, tím méně akceptovat. Vůči mě jste se tak rozdivočel, že jste zcela bezdůvodně kategoricky odmítl reálnou pískovou sinusovku, vykreslenou mou sekerou. Zcela oprávněně se tedy musím obávat, že i mé zcela jednoduché vysvětlení tohoto zrychlení Vás na smrt rozčílí. To jste vlastně už udělal, aniž bych se zbytečně namáhal Vás něčím takovým oslovovat. Myslete si jen, že jsem věc již vysvětlil a Vy jste to jako obvykle zcela ignoroval.

Přesto se pokusím Vám věc nějak sdělit přes nějakou akademickou autoritu (včetně náboženské), na kterou jedině slyšíte...

Vaše slova polná hněvu proti RS a Goethovi věrně vypovídají o podstatě Vaší duše, tak podobné duši bývalého noema. Tak si kladu otázku, proč se se mnou handrkujete jako on? Nebudete-li po mně házet své akademické iluze, nebudu Vám je brát...

Protože žádnou pravdu nepřijímáte za svou, nemůžete žádnou pravdu mít. Můžete mít jen dojem, že máte to, co papouškujete po jiných...

Pravdivé poznávání nebolí.

To, co bolí je ztráta milované Máje...

Mě by ale to vysvětlení zrychlení zajímalo. Nepřijme-li ho TM, tak já snad ano :-) Ještě ze školy si pamatuji akademické vysvětlení pomocí nějakého  a = Δv/Δt (s jednotkou m/s²) ... a nějaká derivace rychlosti podle času tam byla, či jakej čert, ale z toho jsem byl spíš vždycky blbější než moudřejší... Zajímá mě pak také rozdíl mezi "normálním" zrychlením (třeba když se rozběhne člověk nebo rozjede auto) a gravitačním zrychlením (volný pád)...

Představte si pravé násobení v konfiguraci Tao (obráceného „T“). Vertikála tu působí (míří) na horizontálu jako gravitační síla Země na povrch Země.

Nyní si představte jen tu verikálu jako míru (R) působení síly:

Počátek míry je dole (směr působení síly na působiště síly).

Velikost míry působící síly však nemůže narůstat (být stupňována) ve směru svého působení, neboť jí v tom brání překážka (horizontála T) která akci síly neustupuje (neprojevuje žádnou dráhu vnějšího pohybu). Míře působení vertikální síly tak nezbývá než narůstat (být stupňována) v protisměru svého působení, tzv. „zpětným rázem“ (zvaným také nepřesně „zpětný odraz“).

Konec velikosti míry působící síly je tedy nahoře (na opačné straně jejího počátku)...

Nyní se podívejme, jak takto vzniklá vertikální síla gravitace působí na objekt, jenž se objeví v jejím dosahu. Objekt si naznačíme jako kuličku a velikost síly naznačíme jednotkami mířy v hodnotě 10cm:

Pokud se kulička vyskytuje nad koncem vertikály gravitační síly, je (vůči ní) ve stavu bez tíže.

Umístíme-li kuličku na gravitační sílu 1cm pod její konec, bude na kuličku působit „přitažlivá“ síla o veikolsti 1cm. Umístíme-li kuličku 2cm pod konec, bude na ni působi síla 2x větší. S každým cm níž tak bude na kuličku působit narůstající míra síly přitažlivosti, takže kulička bude padat stále rychleji.

Nejde tu tedy o nereálné akademické „zrychlení“ kuličky ve zcela nereálném čtverci času (m/s²), ale o narůstající reálnou míru (R) síly, působící na kuličku z venčí...

Běžec i auto mají zdroj síly ve svém nitru a jako překážka jejímu působení ustupují (nepřihlížím k odporu prostředí). Zrychlení svého ústupu (pohybu) pak oba regulují „šaltrpákou“ (narůstáním míry působení síly)...

Z uvedeného je zřejmé, že mezi pohybem (m/s), rychlostí pohybu (m/s) a zrychlením pohybu (m/s) není v podstatě naprosto žádný reálný rozdíl! Rozdíly jsou tu jen v míře (1R, 2R až XR) působení síly akce...

Hergot, to je tak jednoduché, že se to konečně dá pochopit, děkuji. Už mi asi konečně svítá, proč mi v gymnaziální fyzice (matematiku radši vůbec nezmiňuji) vždycky něco skřípalo - a to jsem byl prý "nejchytřejší ze třídy"... Po přečtení tohoto vysvětlení zrychlení mě napadlo, že nějaká učebnice, obsahující podobná vysvětlení všech základních fyzikálních veličin a vztahů by byla nedocenitelná... (s tím se samozřejmě pojí i očištění matematiky od těch zatracených satanských trpaslíků)... Protože třeba u fyziky vidím velký problém v tom, že se v ní používá zde oprávněně nenáviděná akademická matematika plně emancipovaná od reality... a pak člověk nemůže ani z té fyziky nic pochopit (přijmout za své), protože dojde-li poznávací proces k srdci, tak to se přijatým lžím přirozeně brání...

Nikdo furt nic???
"Z uvedeného je zřejmé, že mezi pohybem (m/s), rychlostí pohybu (m/s) a zrychlením pohybu (m/s) není v podstatě naprosto žádný reálný rozdíl! Rozdíly jsou tu jen v míře (1R, 2R až XR) působení síly akce..."
- Tož trochu napovím: ZMP zde mlhavě intuitivně vysvětlil zrychlení, jakožto derivaci (= změny pohybu) pohybu bodu.
(Akorát někde cestou vytrousil definici polohy onoho bodu.) (A definici rychlosti pohybu, jakožto derivaci (= změny polohy) polohy...) (A vlak předjíždějící auto "fikaně" nahradil autem, v pohodě jedoucím na plošině jedoucího vlaku.) (Aby se řidič nemusel otravovat nějakým akademickým kvadrátem času (= dvojitou derivací polohy) při zrychlování.) (A z téhož důvodu se na té plošině radši ani nerozjel, ale své vedle vlaku dosud stejnou rychlostí jedoucí auto rovnou fantomasovsky přešaltroval na jedoucí plošinu. Ten ZMP je normálně lepší než Kaprfíld!!)

Jakou rychlost má pohyb (m/s)?

Jakou rychlost má zrychlený pohyb (m/s)?

Rozdíl je tu jen v kvantitativním číselném vyjádření (1-X) nikoliv v podstatě (m/s).

Kde je tu jaká „derivace“?

Vědí?

Nechci se s Vámi handrkovat, ale mýlíte se; myslím, že svoji Máju vidím docela dost naturalisticky.

"Vlnění si představujete jako baterku."
Vy si (z pro mě zcela záhadných a nepochopitelných důvodů) vlnění asi vůbec nedokážete představit. V čem je problém?

Proč ve školní vývěvě vakuum není?! - Aha, zřejmě si jej představujete jako splasklý a difúzí dokonale slepený vak (a "nevakuum" asi jako pneumotorax při propíchntí hrudníku, kdy nám Pámbu do toho pochroumanýho Adamova košíku reálně foukne svůj "špiritus mundi" [(vz)duch], zatímco naši duši naopak vycucne [a my pak jen (v)zdechnem])... Jenže to je Váš další vykutálený podfuk! Vakuum je nepřítomnost tlaku a prázdný PROSTOR (třeba v CRT obrazovce), nikoli nepřítomnost prostoru v jakémsi implodovaném gumovém tělese!!

Jakou Vaši otázku jsem ignoroval?! (Pokud jsem na něco dosud neodpověděl, je to pouze  tím, že nestíhám - a už ani se orientovat v (ne)odpovědích.) Naopak Vy jste se vysmekl už z několika dosti zásadních otázek... Ale nevadí, určitě se se k nim vrátím. (A se mnou se vrátí zákon!!) ;o)

V tom kosmickém prostoru jsem se ale poněkud ztratil... Co má být na tom, že je tam jen prostor, v kterém zdánlivě není lautr nic, kterýmžto se šíří světlo!?

Descartovy souřadnice jsou trojrozměrně ortogonální. Co na tom? - Vlastně možná všecko: Váš vesmír je hranatý, můj kulatý (prostě mám rád kulaté předměty, protože mi připomínají, že o světě vím kulový, jak říká Renčín). A když už jsem u toho: viděl jste někde v přírodě reálnou čtvercovou plochu (kromě knihy, stolu a tabule)?!

Cituji: „Já se z Vás asi brzo zblázním.“
Odpovídám: No a? Což Vám to není jedno?
- Dobrá otázka!! Rozumem vůbec nepohrdám, ale na rozdíl od Vás jej nestavím nejvýš ("Vysoké věci ukryl jsem před moudrými a zjevil je maličkým")...

"Ta kvanta představ a přiložených rovnic přece nejsou Vaše, ale cizí, a navíc vůbec nic nevysvětlují. Jen jinými slovy papouškují Máju, kterou může každý vidět sám..."
- Minimum obrázků i cizích rovnic jsem si pro lepší pochopení se dovolil připojit, ale představy byly obvykle moje... (A i kdyby nebyly: lépe přijmout cizí pravdivou představu, než si vymýšlet vlastní pseudokonstrukce, nebo ne?)

K otázce zrychlení volného pádu, bimajícího kyvadla, kmitající pružiny, vlnění hladiny, rotující družice, Měsíce nebo Země mi stačí vědět, že vždy jde o harmonické (či z harmonických složené) pohyby, které jsou nepřímo úměrné kvadrátu času. Geometricky vyjádřené pak jako vektorový součin základního kruhového a přímého pohybu, jejichž kombinacemi vzniknou všecky ty Vaše/naše kružnice, elipsy, paraboly a hyperboly. No a co? Ani vodu si těmihle "šoufky" nenaberem a v kamnech nezatopíme...

"Pythagorovu větu bych do akademických teorií nepletl. To bych musel pokládat za pomlouvání Pythagory, jenž nehlásal nereálné teorie, ale reálnou vědu..."
- Výborně, to je velmi solidní základ! Shodneme se i na Pythagorově rovnici? A příp. i na Thaletově kružnici a možnosti, že lze předpokládat tzv. komplexní (Gaussovu) rovinu, kde platí, že i² = −1 (abych to trošku urychlil...)?

"Teoriím a rovnicím rozumíte celkem dobře."
- Děkuji za kompliment, ale vůbec si to nemyslím ; spíš tuším souvislosti (ale to zřejmě každý z nás - jen ze svého úhlu).

"Realitou samozřejmě nemíním vlnící se zahalenou Máju..."
- Myslím, že je marnost nad marnost pitvat Máju až do morku. (Stejně najdeme ho... Vlastně Ho!) :-)
To samé dělá náš milý arciglobalista - "velký Rocky". Stal se tím nad lepším člověkem?
(Přestože miluje "multikulturně globálního" Izaijáše.):
- detail vchodu do Rockefellerova centra na " Rockefellerově náměstí 30 v New Yorku", zobrazující Izaiáše, verš 33:6 : "Bude věrnou jistotou tvé budoucnosti, klenotnicí spásy, moudrosti a poznání, jejímž pokladem je bázeň před Hospodinem."

(Špatný není ani Izajáš 2:4, ktarý se považuje za neoficiální prohlášení poslání OSN na Izajášově zdi v NYC parku v blízkosti ústředí OSN: "I překují své meče na radlice, svá kopí na vinařské nože; národ nepozdvihne meč proti národu, nebudou se již cvičit v boji." Izajáš)

"Akademické teorie od praktických objevů přírodovědy odlišuji ověřováním obojího."
- Výborně, třeba nakonec dojdeme shody (spolu s Leninem)!

"Zmíněný kantor školní pravítko o kouli nezpřelámal, ale poohýbal (dřevo se dá ohýbat napařováním). Já však pokřivená pravítka a teorie nepoužívám..."
- To máte z toho svého "selského rozumu"!!  Kvůli názornému vykouření Vašich napařovaných teorií jsem na oltář pravdy svobodně obětoval jeden den svého nesvobodného života a dvě A4 (neb zas tak velkou představivost nemám), z kterých jsem vyrobil 1 trojúhelník a 1 zmuchlanou kouli. A čistě empiricky ověřil, že:

Euklidův trojúhelník povrchem neuklidovy koule opravdu neznásilníte (nepleťte si prosím svévolné znásilňování s regulérní transformací), ani kdybyste jej rozlámal na cimpr campr nebo důkladně napařil. (Přiznejte na rovinu, že v ideálním případě byste se tím přiblížil k mému původnímu "špagátovému modelu"!!) Dostanete při tom akorát velmi složitý prostorový útvar (asi nelze vyjádřit jednoduchým vzorcem) typu "pečivošáteček", vertikálně přecházející od roviny (v bodu dotyku obou ploch) přes šestiúhelník až po 1 bod (vrchol). Nicméně si můžete povšimnout, že vrcholy onoho nebohého trojúhelníku budou stále 60° (pokud je tedy nerozlomíte)...

[Jen pro zajímavost: mějme euklidovský trojúhelník větší než sféra (- čili "neviditelná neeuklidova koule"), ležící pod ním, a celý proces znásilňování v euklidovském prostoru pozorujme:

A) SHORA ČI ZDOLA
vidíme nejprve tojúhelník, na jehož rozích se zničehonic začnou objevovat úsečky (tzn. že z trojúhelníku je SKOKEM šestiúhelník - což je mimochodem jeden z příkladů, proč se domnívám, že vesmír je pro naše smysly i jejich všelijaké berličky nespojitý), prodlužující se na úkor stran trojúhelníka, až jsou delší než "zbytky stran".

B) ZBOKU
vidíme nejprve přímku a na ní kružnici. Pak z konců a středu přímky zvedající se nerovnostranné trojúhelníky (jako korunka s 3 vrcholy), které se nakonec nahoře spojí v jediný vrchol.

A jako bonus máme ještě 2 další možnosti znásilňování:

B1) Splácneme-li onen "šáteček" (i s kulovou nádivkou uvnitř), dostaneme (přes zploštělý rotační elipsoid uvnitř) nakonec pravidelný rovinný šestiúhelník (s imanentní kruhovou nádivkou).

B2) Budeme-li naopak kouli natahovat za póly, vznikne uvnitř protáhlý rotační elipsoid, a z vnějšího "šátečku" téměř "platónský" pravidelný čtyřstěn.

C) Byla-li by i koule viditelná, viděli bychom kromě dvou trojúhelníků z konců úsečky vystupovat z jejího středu vystupovat 2 vzájemně se oddalující a "po obvodu kružnice" rostoucí trojúhelníky - tedy celkově "korunku se 4 vrcholy; až by schovany vrchol ohýbaného trojúhelníka přerostl kouli, zjevil by se na koulí náhle jako 5. vrchol "korunky".

D) Bylo by možné znásilnit i latexový trojúhelník taháním za jeho rohy - jenže to by se jeho 60° úhly naopak ještě více zostřily (kupodivu jako při průmětu na hyperbolickou plochu)...

E) Aproximativně ("zmuchlaně") by šlo znásilnit třeba staniolový trojúhelník, jímž bychom obalili třeba "mozartovu kouli".

Slovy se to popisuje poněkud kostrbatě, že? Opravdu nemůžu za to, že žijeme v tak složitém vesmíru, který přesto kupodivu spolehlivě funguje i bez nás a našeho poznání. Kdo mi však nevěří, nechť si zkusí nevěřit a zkusí si sám. (Já už jsem si zkusil dostatečně.)] ;-)
...

"I když v tomto případě své vysvětlení mám, nemyslím si, že jste připraven ho vůbec číst, tím méně akceptovat."...
"Myslete si jen, že jsem věc již vysvětlil a Vy jste to jako obvykle zcela ignoroval."
- Geniálně akademické, dávám Vám plných 100 bodů a Bludný balvan!!

"Zcela bezdůvodně kategoricky jste odmítl reálnou pískovou sinusovku, vykreslenou mou sekerou."
- Vaše nerealizovatelné sinusoidy (přesněji řečeno: realizované komplikované obrazy disharmonických funkcí) mě ani trochu nezajímají. Preferuji jednoduchost, názornost a praktičnost. (Jo, a taky asi není špatné držet se hesla "primum non nocere" - a sem tam se opřít i o nějakou tu autoritu - ať náboženskou či akademickou - protože o co jiného? O sebe?! Své velké Já?) ;-)

"Vaše slova plná hněvu proti RS a Goethovi..."
- To jste si vyložil nepřesně, beru je samozřejmě jako velké autority, ale jsem si jistý, že nebyli božsky neomylní a že se v některých věcech dokonce krutě mýlili. (Protože zřejmě nelze "nedělat karmu", ne?) A taky mám dojem, že na Noeho (světlo věčné ať mu svítí) duchovědná bádání o tom zdivočelém Goethovi jste dosud nikterak nereagoval...

Omlouvám se za své rozdivočení. Naše kmeny žily dlouho daleko od sebe a mluví různými jazyky... :-(

Problém není v představě vlnění, ale v naivním přesvědčení, že takto vypadá realita (světlo a zvuk). Vaše naturalistické představy Máje však přesto nejsou Vaše, jak se domníváte, protože Vy nic vlastního nemáte. Jsou jen cizí, akademické chorobně nakažlivé sugesce, jež Vám byly ve školách, které jste pilně navštěvoval, uměle implantovány do mozku jako utkvělé představy...

Ve školní vývěvě není vakuum, protože toho v zemských podmínkách nelze nijak dosáhnout. Je tam jen relativně více či méně zředěný vzduch. Asi Vám to neřekli. Přesto zkuste namísto roztomilého básnění také někdy sám reálně logicky myslet. Zpočátku to sice bolí, ale možná si zvyknete. Vřele doporučuji...

Vacuum není prostor (prázdný ani nulový, splasknutý), jak jste si rovněž nereálně vybásnil...

Jedna věc jsou Pythagorovy, Thalétovy či Gaussovy představy a pojmy a jiná věc je, jak je používáte pro svou osobní potřebu. Pouhé „tušení souvislostí“ Vás k takovému znevažování neopravňuje...
Mája musí být prohlédnuta až do morku kosti. Jinak se z její sugestivní moci nevyhrabete, zejména ne, když si z iluzí neeuklidovské geometrie uděláte žvejkačku...

Cituji: „Jo, a taky asi není špatné držet se hesla "primum non nocere" - a sem tam se opřít i o nějakou tu autoritu - ať náboženskou či akademickou - protože o co jiného? O sebe?! Své velké Já?“

Odpovídám: Otrocká řeč! Než byste se kvůli obavě z omylu opřel sám o sebe, raději se z nezodpovědné pohodlnosti opíráte o cizí omyly...
Vyjádřit se k Noeho bádání o Goethovi jsem slíbil až je Noe dokončí, jak slíbil zase on. Pro Vás mohu říci, že spolehlivost výkladů jeho „objevů“ je na úrovni Vašich naruralistických iluzí o světě. A i kdyby měl náhodou pravdu, pak platí, že Velkých lidí si Vážíme za jejich přínos lidstvu, bez ohledu na jejich intimní soukromí, které s tím nemá nic společného a po kterém tedy nikomu nic není. Kdo se chce přehrabovat v Goethově stolici, ten jen ukazuje úroveň, na jakou je schopen dohlédnout...

Na dotaz, co jste ignoroval, Vám tady otázky a námitky celého ignorovaného příspěvku sakum pikum zopakuji, i když lze předpokládat, jak s tím asi naložíte:

Odkud víte, že kolem pevného bodu rotující úsečka je Euklidova kružnice?

Nemáte náhodou na mysli to, co jako tzv. „projev kružnice“ vykreslujeme rotujícím hrotem kružítka, zabudnutého poevně druhým hrotem do papíru (tabule, hlíny aj.)? Také úsečku vykreslujeme hrotem tužky.

Přiznám se, že Vaším odpovědím moc nerozumím, proto se pro jistotu ještě doptávám, popřípadě namítám:

1/ kružnice jako „rotující úsečka“:

a/ nekrouží na zakřivené dráze úsečky náhodou bod, nikoliv sama samotná dráha bodu (úsečka)?...

b/ není náhodou projevem kružnice velmi tenké mezikruží dráhy bodu, nikoliv projevující se kružnice. Není to důvod, proč právě proto teoretická matika přispěchala s tvrzením, že „kružnice“ je dána mnohostí bodů...

c/ u projevu v podání kružítka je prvotní centrální bod (zapíchnuté kružítko), je tomu tak také v případě ideálního obvodu kružnice?...

2/ vyrábíte-li kolo podle formy vyhloubené do hlíny úhlovým pohybem prkýnka, pak kolo nevyrábíte podle obvodu kružnice, ale podle plochy kruhu. (kruh snad není kružnice?)...

3/ míníte „lineární metrikou všech os“ pravoúhle vůči sobě orientované tři osy souměrnosti (x,y,z), které máme od Descarta, nikoliv od Euklida?

Nejsou snad již samotné Descartovy osy přímkami?

Podle jakých os, byly zobrazeny tyto Descartovy přímky (osy souměrnosti)?

4/ rozumím-li Vašemu podání správně, pak je lineální Váš „průmět úhlového pohybu do časové osy“ (tedy samotný čas), nikoliv úhlový pohyb Vašeho prkýnka v bodě 2/...

5/ proč je podle Vás „kruhový pohyb nelineální“, když rovněž podle Vás je „kružnicí rotující úsečka“. Což úsečka není lineální? Není snad úsečka jen ohraničenou částí přímky, která je podle Vás lineální (viz bod 3/)?

„Kruhovým pohybem“ míníte pohyb kružnice, nikoliv pohyb v kruhu?

Rozlišujete (v představách a pojmech) mezi kruhem a kružnicí úplně jasně?...

Dokážete mi odpovědět pouze jasným představami a jim odpovídajícími pojmy, bez zbytečného akademického „ohromování“ kvadratickými či jinými abstraktními přemety?...

Vaši představu podstaty a šíření světla jste však nijak nevysvětlil. Soudě dle toho, jak svévolně a matoucně zacházíte s pojmy, mám dojem, že na rozdíl od Vás mám zejména elektromagnetické, akustické i mechanické vlnění celkem uspokojivě "osahané". Škoda, že se tak držíte jen sám sebe...

S "chorobně nakažlivou sugescí utkvělých představ" velmi souhlasím; a je jedno, kde jsme k nim přišli (jestli na VŠ, SŠ nebo už ZŠ). Mám četné zkušenosti - jak až z patologické nenávisti (či aspoň závisti) absloventů SŠ k absloventům VŠ (na úrovni absolventů ZŠ se kupodivu ještě tak neprojevuje), tak z povznesené nadutosti absloventů VŠ (a nad ně pak echt akademiků).

(Málem abych zapomněl: huhňavý geofyzik Mrázek, kterého tak bytostně nenávidíte, byl docela fajn chlap, který pro mne znamená kus života. Ale ani ne tak "svojí akademickou vědou", jako svou vírou (už tím, že dokázal "přeběhnout" od marxismu ke křesťanství). A jeho vlastní nekrolog byl za (minulého) totáče hotovým zjevením a jeho obsah si pamatuji dodnes (i to, jak se onen výstřižek šířil mezi perzekuovanými "prostými katolíky"; byla to úžasná doba):
„Nic není ve vesmíru ponecháno náhodě. Všechno má své místo. Neptám se, proč právě já mám trpět bolest a umírat. Ptám se čemu slouží, čemu pomáhá moje utrpení. Vím, že to není marné. Až budeš o mně psát nekrolog, napiš, že zemřel člověk, který nikdy nikomu neublížil.“

OK, zemské vakuum není püktlich kosmické vakuum (mráz, radiace, tma, ufoni) - ale tím spíš bych ho sem moc netahal. Ale definovat byste se ho pokusit mohl, aby Vám bylo lépe rozuměno, když už s ním operujete.

Jinak díky za doporučení logického myšlení, zamyslím se. Na oplátku bych Vás poprosil o odpověď aspoň třeba na ten logický součet... (1 + 1 = 1)

"Pythagorovy, Thalétovy či Gaussovy představy ... používáte pro svou osobní potřebu"
- pardon, ale to Vy taky!! Být ČEZem, odpojím Vás, dokud to neuznáte!!

A já že si "z iluzí neeuklidovské geometrie dělám žvejkačku"?! Za to napařované školní pravítko bych Vám zabavil i satelitní TV a pro sichr mobil!!! (Zjevně jste si ten experimet s 2 A4 ani nepředstavil, natož zkusil. Škoda.) (Vaše.) :-(

"... raději se z nezodpovědné pohodlnosti opíráte o cizí omyly"
- Nevím, kde berete tu jistotu, ale já se naopak domnívám, že se snažím opírat především o cizí pravdy (sám všecko nevykoumám, ani kdybych se po*)...

"Velkých lidí si Vážíme za jejich přínos lidstvu, bez ohledu na jejich intimní soukromí, které s tím nemá nic společného a po kterém tedy nikomu nic není.
- Výborně!! Gaussem jste začal velmi dobře, zkuste tedy pokračovat dál - třeba Eulerem , Laplacem a Fourierem (pro začátek). Ale mohl byste mi prozradit jedinou užitečnou věc, kterou lidstvu přinesl Goethe? (Nebo luteráni, jakobíni či Marx, vyjde to všecko na jedno brdo; i Marx poskytl "vědecké zdůvodnění" démonické revoluce a "do lidských myslí vnesl oheň, který stále zuří"...)

Abych nezapomněl, lucifera Františka částečně omlouvám díky jeho "ahrimanské omluvence" z Davosu:
„Světoví představitelé mají zajistit, aby nadcházející čtvrtá průmyslová revoluce nevedla ke zničení člověka, který bude nahrazen strojem bez duše, a přeměně naší planety v prázdnou zahradu k potěšení několika vyvolených”...

"Kdo se chce přehrabovat v Goethově stolici, ten jen ukazuje úroveň, na jakou je schopen dohlédnout..."
- Opravdu bych se nechtěl přehrabovat v ničí stolici, více mě interesuje moje vlastní...

Dokud se nevypořádáte s iluzemi „jak to není“, není možné a ani vhodné Vám sdělovat „jak to je“ (viz: „Nehažte perly...“).

Nechci nikoho urážet ani zesměšňovat, jak to máte v povaze Vy. Je však marné vyvracet či vysvětlovat cokoliv T. Marnému.

Projděte si jen své vlastní „výrony“ v této diskusi. Nejdříve mě poučujete, že čas se nemůže vyvíjet jinak než „LINEÁLNĚ“ a vzápěti mě poučujete o „ČTVERCI ČASU“. Co je probůh na čtverci lineálního? Fanatikům akademických pitomostí prostě nevadí, že si tak nehorázně odporují. A proč by o tom přemýšlel akademický otrok? Od „myšlení“ je tu přece jeho akademický pán! Otrok skuhrá, že nemůže vymyslet a prověřit všechno. Otrokář snad ano?

Jste-li spokojen se svými akademickými iluzemi, protože je máte „uspokojivě osahané“, co já s tím? Ponechte si své iluze, a utěšujte se, že Vám někdo jejich VŠ našprtanost závidí. Mě je však nevnucujte (přes ČEZ či TV) a nesugerujte mi je, jak to dělal dobromyslný akademik Mrázek. Není pravda, že nikomu neublížil. Svou „populárně vědeckou“ literaturou („Taje matematiky“) se aktivně zapojil do vyplachování mozků mladých a proto ještě důvěřivých lidí...

Vyvracet bludy není dáno nenávistí k bludaři, jak melete stále dokola, protože jste nikdy ani náhodou o svobodnou lásku k pravdě nezavadil...

Vzpomeňte například jak jste se neomaleně vysmíval mé námitce, že ve vývěvě není vaccum. Nyní se Vám to patrně rozleželo a říkáte: „OK, zemské vakuum není püktlich...“ Jaké poučení Vám z toho plyne? Žádné! Snažíte se jen své nehoráznosti nějak bagatelizovat...

Udělat si pořádek v hlavě nechcete, prý to mám udělat já akademickým „definováním“ vaccua, aby mi prý bylo lépe rozuměno. Snad mi tu vysokoškoláku nezávidíte mé středoškolské vzdělání?

Vy vážně nevíte, co je to vaccum? A když už si připustíte, že jste jako obvykle hloupě kecal, tak mi k tomu jen doporučíte, abych to sem netahal. Co jste to za člověka?...

Odpovídat na Váš „logický součet“ (1 + 1 = 1) nebudu. Logiku bláznů přenechám akademickým bláznům...

Má vůbec smysl reagovat na Vaše akademické idiocie a velmi ochotně napodobované akademické ignorantsví?...

Opírat se o cizí „pravdy“ je ve Vašem podání totéž, jako opírat se o cizí omyly. Mezi pravdou a nepravdou přece vůbec nerozlišujete a ani rozlišovat nechcete. Na to jsou přece jiní (vaši páni, akademické autority)...

Gausse, Eulera, Laplaceho a Fouriera uznáváte jen proto, že je Vašemu klanění doporučují akademici. Pokud je oni zítra zneuznají, poslušně je zavrhnete také...

"Ale mohl byste mi prozradit jedinou užitečnou věc, kterou lidstvu přinesl Goethe?"

1. To myslíte vážně, tento dotaz?

2. Pokud ano, zkuste začít sám studiem jeho díla, zkuste pochopit, jak přemýšlel a vžít se do jeho způsobu pozorování a zkoumání přírody. Zkuste pochopit jeho metodiku. Pak Vám možná dojde, že toho lidstvu dal tolik, jako málokdo. (Proč na něj navazuje RS?) O Goethovi totiž žádný akademik nikdy neřekne nic hodnotného, protože by musel přestat být akademikem. Žádná akademická autorita Vám tedy napřikáže, abyste Goetha uznával. Pro to je potřeba něco úplně jiného...

Do síry a jedů ZMP snad už ani žádné akademické perly házet nebudu, ale Vám ještě odpovím:

"Proč na něj navazuje [akademik] RS?"
Dost zásadní otázka... Kdekdo o Goethovi mluví a píše, ale málokdo jej asi zná. Byl snad JWG křesťan?! Nikoli, Jeho Excelence JWG byl panteista a nenáviděl náboženství - nejen katolické, ale dokonce i protestantské. (Proto si jej tak vysoko cenil ateistický antikrist Nietzsche i Hitler. A proto je tak pěstován jeho kult - viz Goethův institut, Goethovy slavnosti atd.)
Takže jeden z bludných kořenů rozkladu lze vidět např. u vysokého zednáře JWG (jak naznačil Noe - dej mu pámbu věčnou slávu!)... Divíte se tedy, že se dnes divíme? (A že nemám rád státní ministry a tajné?)

(Na druhou stranu budiž JWG polehčující okolností, že ke sporu "rakouské katolictví" vs. "pruské protestantství" řekl: "Měli jsme dobré kazatele, ale málo se navštěvovali, začínalo se v každém jednotlivém městě a všude se chtělo sestavit vlastní základy. Kdybychom tak měli jenom originál!")

Co máte proti „státním ministrům a tajným?“ Vždyť jsou to taky jenom akademici.

Například Napoleonův ministr policie Fouché (nebo tak nějak, čte se to asi „fušé“, jakože fušuje do špiclování) asi napsal:

„Spadla žička do kafička, udělala žbluňk.

Seděli tam čtyři páni, mezi nima lump!“

Kdyby nic jiného, tak za tento klenot si zaslouží nehynoucí úctu a vděk lidstva...

Váš dotaz jsem neignoroval, právě naopak: protože na rozdíl od Vás mám zájem o zpětnou vazbu (která je, jak jistě víte, nutná nejen ve strojích, ale i při hledání pravdy), pečlivě jsem jej zkopíroval a uložil - jenže už spolehlivě zapadl, omlouvám se (i Atrei a JK, ale denně na ně myslím). ;-) (Tušil jsem brzké problémy, když jsem mluvil o tomto fóru jako o neohrabaném nástroji, kam to každý - včetně mě - sype jak brambory do sklepa... Škoda, že jste nezavedli aspoň vhodné "chlívky" a že ani vyhledávání zde moc nefunguje...) :-(
Ale jdu tedy naložit (pod kotel), jak si přejete (Váš pravopis s dovolením opět poopravuji - tak ne, že mě napadnete, že Vás necituji přesně)! ;-)

"Odkud víte, že kolem pevného bodu rotující úsečka je Euklidova kružnice? Nemáte náhodou na mysli to, co jako tzv. „projev kružnice“ vykreslujeme rotujícím hrotem kružítka, zabodnutého pevně druhým hrotem do papíru (tabule, hlíny aj.)? Také úsečku vykreslujeme hrotem tužky."
- OK, upřesňuji se tedy: „V prostoru kolem 1 bodu (středu) rotující 2. bod ve vzdálenosti poloměru (kružítko) je viditelný projev kružnice“. Může být?

1/ Kružnice jako „rotující úsečka“:
a/ Nekrouží na zakřivené dráze úsečky náhodou bod, nikoliv sama samotná dráha bodu (úsečka)?...
- Přiznám se, že mi taky trochu trvalo pochopit, jak to myslíte a co tím chcete říct... Ano, krouží bod.

b/ Není náhodou projevem kružnice velmi tenké mezikruží dráhy bodu, nikoliv projevující se kružnice. Není to důvod, proč právě proto teoretická matika přispěchala s tvrzením, že „kružnice“ je dána mnohostí bodů...
- Ano, grafickým projevem kružnice velmi tenké mezikruží dráhy bodu.

c/ U projevu v podání kružítka je prvotní centrální bod (zapíchnuté kružítko), je tomu tak také v případě ideálního obvodu kružnice?...
- Ne nutně. Vykrajoval jste někdy linecká kolečka? ;-)

2/ Vyrábíte-li kolo podle formy vyhloubené do hlíny úhlovým pohybem prkýnka, pak kolo nevyrábíte podle obvodu kružnice, ale podle plochy kruhu. (Kruh snad není kružnice?)...
- Kruh není kružnice.
- Kružnice je obvodem kruhu.
- Kruh je plocha, ohraničená kružnicí.

3/ Míníte „lineární metrikou všech os“ pravoúhle vůči sobě orientované tři osy souměrnosti (x,y,z), ...
- Ne, „lineární metrikou“ míním pravidelné měřítko na osách. (Často bývají i logaritmické.) [Je poněkud neurčité, zda linearitou myslíme přímku, nebo řadu stejně vzdálených bodů či stejně velkých úhlů. Např. kružnice je nelineární ("křivá nepřímka"), ale body na ní mohou být rozmístěny jak lineárně (pravidelně), tak nelineárně (jakkoli nepravidelně).]

... které máme od Descarta, nikoliv od Euklida?
- Ano, geniální představu reality jako ideálního ortogonálního prostoru nám přinesl Descartes. (Ale jsou i komplexnější představy naší reality.)

Nejsou snad již samotné Descartovy osy přímkami?
- Ano, již samotné Descartovy osy jsou přímkami.

Podle jakých os byly zobrazeny tyto Descartovy přímky (osy souměrnosti)?
- Vzájemně kolmých.

4/ Rozumím-li Vašemu podání správně, pak je lineální Váš „průmět úhlového pohybu do časové osy“ (tedy samotný čas), nikoliv úhlový pohyb Vašeho prkýnka v bodě 2/...
- Obé: lineární je úhlový pohyb, lineárně promítnutý do lineárně plynoucího času. Srozumitelněji: Poloha koncového bodu B prkýnka je nelineární funkcí úhlu prkýnka vzhledem k výchozí poloze prkýnka (ose x).

5/ Proč je podle Vás „kruhový pohyb nelineální“, když rovněž podle Vás je „kružnicí rotující úsečka“. Což úsečka není lineální? Není snad úsečka jen ohraničenou částí přímky, která je podle Vás lineální (viz bod 3/)?
- Souhlasím, "kruhový pohyb" bylo nepřesné. Přesněji: "kružnicový" pohyb (rotace) bodu B úsečky ("lineární přímky") kolem pevného bodu A (středu kružnice) je nelineálně zakřivený.
„Kruhovým pohybem“ jsem tedy nemínil ani pohyb kružnice, ani pohyb v kruhu, ale pohyb bodu po kružnici.

Rozlišujete (v představách a pojmech) mezi kruhem a kružnicí úplně jasně?...
- Asi ne. :-)
(Ale to bohužel běžně nedělá nikdo, protože nikomu nevadí, když si myslí, že se motá v kruhu, zatímco  rotuje po jeho obvodu, tedy po kružnici...) (V kruhu se ale může motat např. Maďar v kruhovém kukuřičném poli.)

Dokážete mi odpovědět pouze jasným představami a jim odpovídajícími pojmy, bez zbytečného akademického „ohromování“ kvadratickými či jinými abstraktními přemety?...
- Maxmálně jsem se snažil (ale vložit jasně ilustrativní obrázek se už trochu bojím)... (Myslíte, že bychom snad někdy v budoucnosti mohli své představy harmonicky sladit, přestože jste tak nechutně akademicky exaktní, do prkýnka!?)

Cituji: „Váš dotaz jsem neignoroval, právě naopak... pečlivě jsem jej zkopíroval a uložil - jenže už spolehlivě zapadl...“

Takovým protimluvům snad „rozumíte“ jen Vy sám...

Cituji: „OK, upřesňuji se tedy: „V prostoru kolem 1 bodu (středu) rotující 2. bod ve vzdálenosti poloměru (kružítko) je viditelný projev kružnice“.
Kde se vzal v prostoru ten „Archimédův bod“ (1.)?

Jak se může „kružnice“ viditelně projevovat jako „bod“ (2.), byť jako rotující bod?

A co to má společného s Euklidem?

1a/ Co reálného je tím kroužícím bodem?

1b/ Velmi tenké mezikruží je jen „grafickým“ nebo všeobecně reálným projevem dráhy pohybu bodu, nebo čehokoliv jiného (např. stopou, rýhou po kole žebřiňáku)?

Je dráha kroužícího bodu dána jedním bodem nebo mnohostí bodů?

1c/ Má linecké kolečko střed, vykrojíme-li ho tenkým mezikružím plechové formičky?

Co je prvotní? Střed nebo obvod?

Kde je obvod lineckého kolečka? Na povrchu vykrojené hrany kolečka, nebo mimo kolečko (nad jeho hranou), tj. tam, kde zanechala svoji stopu krájející formička, která součástí vykrojeného kolečka není?

2/ Vyrábíte tedy kolo podle kružnice, nebo podle kruhu?
Je obvod kruhu (obvod kružnice) povrchem hrany kruhu, nebo mimo kruh, jako u lineckého kolečka?
Je nebo není povrch hrany kruhu součástí obsahu kruhu? Je povrchem obsahu kruhu?

Je obvod kruhu součástí obsahu kruhu, jako povrch hrany kruhu?

3/ Je lineální metrika přímočará či křivočará? Je možná bez přímky (bez Descartovy osy souměrnosti)?

Co je lineální? Přímka, nebo míry rozestupů na ní? Je přímka mírou?

Podle jakých os souměrnosti je dána první osa (kterákoliv), Descartova přímka nakreslená jako první?

4/ a 5/ Zde tvrdíte, že průmět na kružnici, koncového bodu úhlového pohybu prkýnka v kruhu, je lineální a v bodě 3/ a 5/ tvrdíte, že pohyb po kružnice je nelineální. Vám takové protimluvy nevadí?

Cituji: - Maxmálně jsem se snažil (ale vložit jasně ilustrativní obrázek se už trochu bojím)...

Vkládat sem akademické ilustrační obrázky se nebojíte. Tomu říkáte „maximální snaha“?...

Není-li křesťanství náboženství, proč nazýváme tyto křesťany (stejně jako věřící v jiné pravé náboženství) jako věřící (a ne třeba poznávající), ačkoli jde u křesťanství o cestu ke svobodě? Proč to nerozlišujeme? Tím se zavádí celá společnost, lidé na scestí a k nenáviosti ke křesťanství, zavádí se od rozlišení toho, že je tu křesťanství (ne náboženství, ale cesta ke svbodě) a vedle něj tu  stojí náboženství!

Je pravé křesťanství je i to na počátku cesty, v které věří věřící? To učení je stejné. Na počátku i na konci.

Jen na konci tomu člověk rozumí. Není tak?

Stále dokola se Vám snažím vysvětlit rozdíl mezi formálním křesťanem, křesťanským ateistou a pravým křesťanem. Protože to ignorujete, nemůžu vědět, co míníte otázku: „...tyto křesťany...?

Do pojmu „poznávající“ se vejdou naprosto všichni, neboť i satanista pozná, že si spálí hubu, když pije vřelé kafe. Zkrátka zavádějícím pojmem „poznávající“ se lidé od sebe rozlišovat nedají.

Nenávist vůči křesťanství má původ u černoprdelníků (zejména těch formálně křesťanských), kteří cestu ke svobodě a k pravdě vůbec bytostně nenávidí...

Věřící nejsou na počátku „cesty ke svobodě“, ale jen na počátku formálního křesťanství, na počátku „učenosti o křesťanství“, která se na cestě ke svobodě opouští jako akademická teorie. Na konci člověk této učenosti rozumí jako nejhoršímu satanskému bludu...

Dost by mě zajímal Váš názor na Steinerovy antroposofické černoprdelníky...

„Steinerovi černoprdelníci“ (kněží Obece křesťanů) doslova zvráceným způsobem zradili RS i Krista, jak se o tom můžete dočíst v Doslovu vydavatele „Teorie poznání Rudolfa Steinera“, který v těchto dnech již putuje na pulty knihkupců...

Tak to se po ní budu muset fakt podívat, třeba pochopím, kde stala chyba, že úplně všichni původní (praví) Steinerovi černoprdelníci zradili. (Tak to ale pak máme obrovské štěstí, že katoličtí černoprdelníci díky Bohu ještě úplně všichni nezradili, to by tady byl už jen samej revoluční husita, pohan a marxleninský dialektik... A kostely by tutově pronajali obcím na sklady a ubytovny...)

Kdyby Krista (křesťanství) nezradili katoličtí černoprdelníci, nebylo by revolučního husitského rozhořčení proti nim...

Kostely se dnes pronajímají na obytovny islamistů...

Úžasné sdělení pro mne je to, že atiesté existují jen díky křesťanství!

Bez křesťanství by nebylo ateismu! Takže ateismus je součástí křesťanství, jako jeho mezičlánek mezi věřícím na počátku cesty ke svobodě a skutečným, pravým křesťanem na konci cesty ke svobodě, kde každý z nás, ateistů může najít v sobě Krista!

Jaké jsou společné body současného věřícícho, ateisty a pravého křesťana?

Všichni jsou na cestě ke křesťanství?

Tito všichni jsou na cestě ke svobodě, avšak ne každý tam dojde...