V principu je už v samotném lůně neposkvrněně počat synovský tvar, takže Asumptou je každá plodná žena i když její početí není ještě „poskvrněno“ (těhotenstvím). Neplodná žena je Lillith...

Asumpta představuje v principu: Tvar (otce), formu (matky, dcery) a tvar (syna). Až s naplněním (poskvrněním) počatého synovského tvaru, se rozhodne, zda bude dítě kluk či děvče.

Rozdíly v mužské a ženské tělesnosti souvisí s plným obsahem tvaru (předzemským či živelným). Poskvrněně počatému obsahu se přizpůsobuje otisk neposkvrněně počatého synovského tvaru do příslušného obsahu.

Pojem „předzemský“ znamená patrně obsah podstaty živlů starého Měsíce, na rozdíl od hustějších živlů Země.

Probodení ega znamená stvoření Evy z Adamova žebra na úrovni ducha (já). Z hlediska formy bodné rány je tedy já ženské. Z hlediska plnosti ega je mužské. Plodné může být jen probodené já.

Na rozdíl od ducha (já) je Duch svatý „svázaný“, tj. probodený a uzavřený sám do sebe pravým způsobem, v podobě „sférického pravého úhlu“ (jablka). Takto může sám sebe oplodňovat a současně sám sebe i sám ze sebe plodit. Sebe obnovovat a mimo sebe tvořit z ničeho...

Vztah formy k látce je vztahem k Ahrimanovi...

Musím upřesnit: Obvod kružnice (Urobora) lze pojímat jako nulové mezikruží, tedy jako vnější tvar a vnitřní formu...

Olář RS není celý obvod, ale stojí na obvodu v bodě, v němž se křižují smyčky lemniskáty. Jde tedy o jakousi duchovní „věž“ s „nulovou“ (Novou) bránou...

Z vašeho výkladu mi tedy vyplývá, že v každé oplodněné ženě je tedy Bohem Otcem realizovaný princip Asumpty: tvar (Adam), forma (Eva) a tvar (Syn Boží - dítě dokud nemá Já)?

Dále zmp: "Probodení ega znamená stvoření Evy z Adamova žebra na úrovni ducha (já)."

Když tedy platí, že žena je na duchovní rovině tvarem a muž formou, pak by tedy probodnout Ego mohla logicky jen žena.

Jenže Ego povstává až na Zemi  a RS říká, že apoštolové byli prvními nositeli Ega. Nebyla to žádná žena. Ženy Kristus léčil (M.Magdalénu vyléčil z posedlosti - léčil tedy v ženách duše), ale Ducha svatého vylil jen na apoštoly (na Ega).

zmp: Na rozdíl od ducha (já) je Duch svatý „svázaný“, tj. probodený a uzavřený sám do sebe pravým způsobem, v podobě „sférického pravého úhlu“ (jablka). Takto může sám sebe oplodňovat a současně sám sebe i sám ze sebe plodit. Sebe obnovovat a mimo sebe tvořit z ničeho...

Apoštolové se tedy stali nositeli Ducha svatého a pokračovali sami ve křtění svých následovníků Duchem svatým.

Z toho mi tedy vyplývá, že jen v mužské inkarnaci může člověk dosáhnout pravého Já-Ducha svatého  (probodením svého ega).

Takže ženská inkarnace je vlastně důležitá jen k fyzickému rození dětí a k péči o ně a manžela?  Zavání mi to muslimskou vírou, ale i židovskou, či katolickou (knězem-pomazaným Duchem svatým - může být jen muž).

RS ale mluví o tom, že budou stále více důležité ženské inkarnace a zasvěcenci se budou rodit do ženských těl.

Co to tedy znamená a jaký důležitý úkol připadá nyní ženám?

Srdečně zdraví ATREA

Žena je na všech úrovních formou a muž tvarem...

V mužské inkarnaci je já ženské, tedy probodené. Zde ale nezáleží na šablonách, ale na stupni vývoje příslušné individuality. Takový lidožrout, i kdyby byl sebevětším chlapákem, probodené já určitě nemá. Také apoštolské křtění Duchem sv. nepokračovalo dlouho. Kde jsou totiž velký „prachy“, tam pravý křesťan zpravidla neobstojí...

Někde sem četl (asi na internetu), že žena je „muž ve výkonu trestu“ (negativní karmy). Ale asi to už nebude zcela pravda, jinak by RS při zakládání Obce křesťanů nedělal z žen kněžny a netvrdil, že má-li člověk pokročit ve vývoji, musí se mj. umět povznést (nikoliv zvrácením) nad přirozenou determinaci svým pohlavím...

Slovy RS, že „zasvěcenci se budou rodit do ženských těl“ je řečeno všechno. Ženám nepřipadne žádný centralistický úkol, ale obnovení kultu „Děvy“ v nové decentrální podobě...

Navrhuji kompromis:

Nerozumíme si, kdy kdo mluví o ženě a muži jako principu formy a tvaru, a kdy o pozemské inkarnaci ženy a muže ve čtyřech tělech.

Odtud patrně pochází také nedorozumění ve sděleních RS.

Já a astrální tělo před sestupem do inkarnace nemůže být ani ženské ani mužské. Inkarnace se připravuje éterickým tělem, jemuž se pak přizpůsobuje fyzické tělo v mateřském těle a obojí je tedy pohlavně již vyhraněné (zpravidla). Tomu se pak „pohlavně“ přizpůsobuje také tělo astrální a já...

Šablona není v duchovních světech ale ve fyzickém světě. Kristu trvalo tři roky, než svému Já přizpůsobil všechna těla Ježíše Nazaretského (zde nejde o pohlavní přizpůsobení). Nám tato „šablona“ trvá celá destiletí, přičemž si musíme uvědomit že u lidožrouta k jejímu naplnění po celý jeho život úplně nedojde. Mezi tímto primitivem a árijcem je celá škála různých stupňů přizpůsobování tří těl svému já. Také mezi árijci jsou obrovské rozdíly...

Vylití Duchivního Já Kristem na apoštoly chápu jako čin Avatara, jenž je schopen reprodukovat své Já. Před 2000 lety bylo patrně možné toto avatarské Já přidělovat jen v mužské inkarnaci. V současnosti k tomu začíná být vhodnější ženská inkarnace. Ale to je rovněž jen „šablona“. Vše závisí na konkrétní individualitě...

Láska k sobě není příčinou ega, ale preferovaná egem. Duchovní člověk „miluje bližního svého, jako sebe samého!“ aniž jedno podmiňuje druhým.

Prní dotaz:

Dovtípil jsem se, že když Kristus sestupoval na Zemi a procházel sférou Andělů (měsíční), přijali Andělé jeho impuls. To, že se oddali plné službě Kristu, se u nich projevilo tak, že dokážou člověku odpouštět všechny jeho prohřešky a dokážou ho správně vést od inkarnace k inkarnaci, i když člověk hodně "zakopává". To chápu, vyvstala ve mně ale tato otázka: Jak se asi projevilo přijetí Kristova impulsu u vyšších hierarchií? Jejich sférami také předtím Kristus prošel...

Druhý dotaz:

Až bude vykoupen Lucifer a stane se dobrovolně služebníkem Krista, nebude už plnit funkci odpůrčí mocnosti. Lidé už nebudou pokoušeni jeho svody (domnívám se, že v té době již správně vyvinutí lidé nebudou překonávání jeho svodů potřebovat pro svůj vývoj, neboť je zdárně překonali). Opozdilí lidé ale již nebudou mít možnost jeho svody překonávat a tím se vyvíjet, přijdou tedy o možnost vývoje. Co pak s tím? Napadly mě dvě možnosti, s tím, že se ravděpodobně uskuteční první a pak bude následovat druhá (až se naplní číslo 666).

a) Na místo Lucifera dočasně nastoupí jiná bytost, aby opozdilci mohli dohnat jiným způsobem (jakým?) to, co zameškali.

b) Opoždění lidé zcela ztratí jakoukoliv možnost vývoje. Uvažuji takto správně?

A třetí dotaz:

Lucifer, Ahriman i Asura jsou odpůrčí mocnosti patřící k našemu vývoji a lidé, jak se budou stále váce vyvíjet, postupně získají schopnosti k jejich vykoupení, resp. k tomu, aby skrze ně tyto mocnosti postupně vykoupil Kristus. Lucifera skrz astrální těla lidí naplněná Kristem, Ahrimana skrz éter. těla lidí naplněná Kristem, a Asuru skrz fyz. těla lidí, která se vlivem Krista promění na těla zmrtvýchvstání. Co ale Sorat? Ten nepatří k našemu vývoji. Jakým způsobem bude možné vykoupit Sorata?

Jak naznačuje Starý zákon, Kristus byl ve starých mysteriích na Zemi očekáván. Tím více byl odjaživa očekáván hierarchiemi. Kristův sestup byl pro ně (stejně jako pro zasvěcence mystérií a v principu lidské duše vůbec) naplněním tohoto očekávání...

Andělé nemohou člověku odpouštět, neboť nemají moc Krista, jenž se stal také pánem karmy. Kristus je také pánem karmy Lucifera a Ahrimana. Asura žádnou karmu nemá neboť on sám je personifikací negativní karmy...

Správně mluvíte o „funkci odpůrčí mocnosti“. Hierarchie jsou „funkce“, dočasně zastávané příslušnými duchy. Tyto funkce jsou biblickým „Jakubovým žebříkem, po němž vystupují a sestupují andělé“.

Obrácený a svádějící Lucifer se tedy vztahuje k téže funkci, ale v osobách dvou různých „andělů“. Jeden tuto funkci opouští, druhý zaujímá.

Jsou-li tu Luciferovy svody pro ty, kteří je ještě nepřekonali, jsou tu nutně také pro ty, kteří je již překonali. Člověk by nemohl být svobodný, kdyby neměl možnost volby mezi „dobrem a zlem“.

Po dokonání manvantary Země, budou ve vývoji opoždění lidé čekat i s nevyrovnaným Asurou v „animální konzervě“ na novou šanci vývoje, na „novou Zemi nového sedmidenního cyklu stvoření a vývoje“...

Zatímco Asura je jakýmsi „odpadkovým“ košem našeho vývoje, Sorat součástí našeho vývoje není. Asura a Sorat jsou Skyllou (trhající) a Charybdou (nasávající do sebe) starořeckých mýtů. Mezi nimi musí proplout veslující loď, což se dle mýtů podařilo zatím jen Odysseovi a Argonautům...

Říkáte, že Asura je jakýmsi odpadkovým košem našeho vývoje a že bude čekat spolu se zaostalou částí lidstva na novou možnost vývoje. Ta nová možnost jeho vývoje spočívá v jeho vykoupení lidstvem v (daleké) budoucnosti, je tomu tak? Manichejskou proměnu zla v dobro chápu jako opětné začlenění zaostalých (zlých) bytostí silou lásky zpět do vývoje.

Když jsem se zabýval tématem vykoupení odpůrčích mocností (rozpracoval ji S.O.Prokofjev), tak tam bylo jasně řečeno, že lidstvo začne postupně pracovat s Kristovou pomocí na vykoupení všech třech "tříd" odpůrčích mocností patřících k našemu vývoji - Lucifera, Ahrimana i Asury. Přišlo mi logické, že tyto třídy bytostí mohou být stále se zdokonalujícím lidstvem se stále narůstající Kristovou pomocí vykoupeny, a Sorat už ne (ten možná jen samotným Kristem). Mezi řádky jsem vycítil, že aby lidstvo dosáhlo svého cíle, bude muset spolu s Kristem vykoupit Lucifera, Ahrimana i Asuru.

S tím souvisí další dotaz - současné snahy o zavedení TSO mi velice "ladí" se začínající prací na vykoupení Ahrimana. Je tomu skutečně tak, že na vykoupení Ahrimana nedokážou pracovat samotní jednotlivci (jako to je možné s Luciferem), ale jen společenství lidí, založené na duchovních principech? Tedy, "Kristu přiměřený" sociální řád, umožní vývoj takových individualit, které budou moci nechat proniknout Krista až do éterného těla, a tam dát Ahrimanovi možnost setkat se s Ním? .... A éterné tělo souvisí přece s příslušností skupinám a větším celkům...

Práce na vykoupení Asury (prý) ještě možná není, ale vyrozuměl jsem, že ta bude moci započít až s rozšížením manichejských mysterií v tzv. Věku pečetí (po velké válce všech proti všem a včlenění Měsíce do Země).

Lidstvo nikdy nedosáhne svého cíle jako „veškeré lidstvo“, ale vždy jen jako jeho pokročilá část. Ta zaostalá část musí počkat na nový cyklus nového lidstva i se svými „funkcionáři“ Luciferem, Ahrimanem a Asurou...

Samotný jednotlivec nemůže napravit například Ahrimanskou školu (celosvětovou „akademickou teoretickou vědu“)...

Jak si představujete souvislost éterného těla s příslušností ke skupinám a větším celkům?

Pravda, měl jsem psát spíše "dobrá část lidstva" než "lidstvo", když jsem mluvil o vykoupení odpůrčích mocností.

K éternému tělu:

Souvislost éterného těla s příslušností ke skupinám a větším celkům lidí jsem viděl v mnoha různých přednáškách RS a musím přiznat, že úplně jasnou představu této souvislosti nemám, spíše ji zatím tuším. Pokusím se tu tušenou představu popsat...

Když si lidská individualita buduje v poslední fázi sestupu na Zem své éterné tělo ze světového éteru (zpravidla za pomoci vyšších hierarchií), připraví si ho na základě své karmy takovým způsobem, že se narodí do takových poměrů, které ho pomůžou osudově dokopat k různým skupinám a celkům lidí (národ, rodina, místo). Jak se éterné tělo po narození začíná vyvíjet, začíná postupně určovat příslušnost jedince k různě založeným skupinám lidí díky trvalým sklonům, které v něm vězí (v podobě sil a silových útvarů). Myslím, že astrální tělo určuje spíše osobitější sklony (které se dají rychle přetvářet a měnit), protože je první schránou já, a éterné tělo "skupinovější", trvalejší a hlubší sklony (charakter...), protože je až druhou schránou já. Vždyť i na základě charakteru si vybíráme, se kterými lidmi se budeme stýkat a se kterými ne, což je pak základ pro tvoření různých skupin a spolků. Fyzickým tělem pak patříme k celému lidstvu. Zkrátka směrem od fyz. těla k já se stávají články člověka osobitější, ndividuálnější a zároveň tvárnější, řekl bych.

Karmickým stavitelem a „manšinfírou“ těla astrálního, éterického a fyzického je naše já. U primitivních a degenerovaných lidí, zvířat, rostlin a nerostů je jejich já skupinové. U kulturně vyvinutějších lidí je individuální. Individuální já si šije svá těla na míru, tedy nikoliv jako těla skupinová, ale jako těla individuální. Ač jsou i tu stále ještě cizí vlivy, luciferské, ahrimanské a genetické, přece o všem více méně rozhoduje individuální já.

Tak zvaní „vědci“ mluví zpravidla výhradně o vlivech gentických, zatímco tzv. „osoterici“ mluví především o svodech. Ti ani oni tedy nepočítají například s tím, co lze nazvat ovlivňováním karmicky skupinové příslušnosti negativní genetikou. Omezí-li napříkla miliardová Čína porodnost na jedno dítě, kam se budou moci milióny nepřipuštěných „karmických Číňanů“ inkarnovat? Kamikoliv! Například do Evropy.

Mezi individuálními genetickými vlivy se ví také velmi málo například o tak zvaných „letorách“, které jsou dány jakýmsi kompromisem mezi genetickými a karmickými sklony. Je to tahle kompromisní „letora“, co určuje náš charekter, na jehož základě si „vybíráme“ s kterými lidmi, skupinami či spolky se stýkáme. Tato letoru, s jejími lucifer-ahrimanskými svody, se nedá rychle utvářet a měnit. Jen velimi silné já ji dokáže do určité míry postupně opanovat...

Je-li letora nějakým kompromisem, kde se tedy vzala, kdo ji udělal, kdo a jak ji přiděluje nebo to si ji Já vybere podle nálady?, nebo náhodou?

V karmické reinkarnační řadě si přinášíme určité sklony a genetická řada nese určité sklony. Řeč je tedy o "kompromisu" (směsi) obojích sklonů, zvaném "letora"...

Ve školství se má nyní prosadit tzv. inkluze, tedy to, že děti, různě fyzicky i mentálně disponované, postižené musí být spolu se zdravými.

Prý to u zdravých dětí vytvoří jiný postoj k nemocným, naučí to děti toleranci a spolupráci, stanou se citlivější, naučí se pomáhat, uvidí, že život není jen o zdraví. U nemocných a postižených to prý zase pomůže s jejich rozvojem a s jejich zapojením do společnosti.

Připadá mi to, že je to takový multikulturalismus už od škol. Vnutit něco lidem, ačkoli na první pohled to je krásné, pomáhat postiženým. Ale dívat se na nějakou hrůzu, postiženého spolužáka?  Na jedné straně to učí děti lidskosti. Na druhé straně vím, že když někde je takový postižený, že to některým lidem nedělá dobře, nechtějí to vidět, děsí je to...

Co je správné? Zakrývat si oči před těžkými lidskými osudy? Nechci vidět pravdu, skutečnost....? Co je zde správné?

Pravdou ale je, že dříve lidé v rodinách měli větší soucítění, nikdo neposlal postižené do ústavů, ale žili s nimi doma….v rodinách byli a žili staří rodiče, ne jako dnes, kdy se o starší rodiče děti nestarají, ale pošlou je do domovů důchodců či léčeben dlouhodobě nemocných.

Co je správné?

Je tu navíc i represe, když rodiče odmítnou poslat dítě (nemocné, postižené - nevím, jestli to platí i pro rodiče zdravého dítěte) do takové společné třídy, mají dostat pokutu či hrozí odebrání dítěte.

Jde o zvykání si dětí na islamizaci. Je to stejně chytré jako pořádat atletické závody zdravých s postiženými, tedy přizpůsobit pravidla postiženým. Už za bolševika přišel kdosi s nápadem, aby zdraví pracovali manuálně jako dělníci a postižení duševně, jako inteligence...

Myslím si, že jde o to, aby z nadaných a schopných dětí se udělal šedivý průměr. Aby se smíchali šikovné děti s těmi, které nemají o nic zájem a jsou problémové už z domu, nevychované atp. Inkluzi podporují neziskovky, které za to mají dotace od státu. Známí, kamarádíčci si tam přihrávají miliony mezi sebou. A stát podporuje neziskovky a inkluzi proto, aby dostal dotace z EU. je to systém penězovodu až z Bruselu. Cílem je snad rozvrátit školství a mladou generaci.

USA schovávají v jeskyních tanky, letadla,  munici atp..Prý: .......Děje se tak v rámci posilování NATO u východních hranic kvůli novému napětí s Ruskem......

Zajímalo by mne, kdo to napětí vyvolává? Cpou se snad Rusové na hranice USA v Mexiku, Kanadě, Venezuele atp?

Někdo se snaží postavit Rusko do konfliktu s USA. Aktivní jsou v tom ne Rusové.

Elity Německa, Turecka organizují akce proti Rusku. Přes elity nenávist prosakuje skrze jimi ovládaná masmédia a silové složky ...do národa, potom lze zkratkovitě říci: Merkelová a Turek nenávidí Rusko. Furt se straší Ruskem.

Skoro nikdo neupozorní, že v Evropě už přes 70 let !!!  probíhá okupace suverénní země, tedy již 70 let !!! zotročené německé země. Po 70 letech zadupání suverénního národa do země již z toho německého národa asi mnoho nezbude! Jsou to 4 generace Němců znehodnocené terorem a demagogií USA na Německu! Jak zde již opakovaně padlo, smyslem 1. i 2. Svět. války i současné nenávistné politiky "někoho" je postavit Německo proti Rusku! Ne spolupráce, ne předání pochodně vývoje ze Západu na Východ, ale boj, válka, krev, zničení kulturního Německa, Západu a zbarbarštění Německa, kdy jeho vládnoucí elity se chovají hůře než nějací vypatlaní mongoloidé.

Je to jen věcí elit? Skutečně má Ahriman a Lucifer takovou moc, že miliony, stovky milionů lidí úplně zblbnou? Zhloupnutí Němců a posléze i celé Evropy, to je tak jednoduché? Stačí jen rozdrobit mocnářství na drobné slabé státečky, ovládnout masmédia a člověk si nechá vše namluvit? Už se ani nepostaví lidé, občané na ozbrojený odpor, jestliže jim páni lžou, bijí a vraždí je ve válkách. Hrůza! To se musí Ahriman a Lucifer v duchovních světech chechtat, kvičet blahem, jak odvrátili lidi od následování Krista! Dokonce tedy postavili lidi proti Kristu! Naivní lidé dokonce věří, že hájí křesťanství, když bojují proti Kristu! To je veledílo odpůrčích sil Krista! To se jim tedy podařilo. Strašné dílo....a to skutečně stačilo tak málo (tedy je to samozřejmě obrovský, nadlidský výkon hodný obdivu ve smyslu odporující nenávisti) , aby Rothschildi ovládli bankovní sektor a masmédia? Jak je to možné?

Z masmédií se dozvídáme jen to, co si masmédia přejí, abychom se "dozvídali", i kdyby si to měla vymyslet...

Mám dotaz ohledně opětného včlenění Měsíce do Země v budoucnosti. Snažím se utvořit si přesnější představu o tom, jak to tu pak bude vypadat.

Vzhledem k tomu, že vystoupením Měsíce došlo k rozdělení lidstva na dvě pohlaví, tak bude pak lidstvo zase bezpohlavní, ale na vyšším stupni - nebude již vězet ve skupinových duších.

Dále jsem nedávno zjistil zajímavou souvislost mezi kyslíkem (pránou) v atmosféře a Měsícem - kyslík, který nyní dýcháme, je prý doslova tím, co nám tu Měsíc nechal, když se oddělil. Logicky mi z toho vychází, že až se Měsíc opět spojí se Zemí, kyslík v atmosféře již nebude. Bude muset lidstvo do té doby stihnout vyvinout ono vnitřní rostlinné ústrojí umožňující člověku nezávislost na kyslíku v ovzduší? Ve vzduchu pak bude už jenom dusík, který tu zanechalo Slunce, když se oddělovalo, a ten je pro současnou lidskou ústrojnost bez kyslíku smrtelný...

Jako nejpodstatnější mi ale přijde skutečnost, že se včleněním Měsíce do Země bude (muset být) překonána karma, tzn. přestane existovat reinkarnace. A víme, že měsíční sféra (kámalóka) je pro reinkarnaci velmi důležitá, vždyť se v ní nechává celý karmický "batoh", se kterým by byl výstup do dalších sfér nemožný. Bude tomu potom tak, že měsíční sféra přestane úplně existovat? Nebude ji přece už mít co ohraničovat. S tím se pojí otázka - Co se pak stane s nevyrovnanou karmou lidí, kteří do té doby nepřijali Krista, s těmi jejich batohy? Té nevyrovnané karmy tam přece bude obrovské množství. Nalepí se ta karma snad přímo na ty lidi a tím je stáhne dolů? Projeví se to nějak ještě na Zemi? RS říkal, že po včelnění Měsíce se na zemi začnou myšlenky lidí stávat realitou, a v cyklu o Janově Apokalypse mluví o ne moc pěkných pavoučích stvořeních, která budou vtělením nerostně-mechanických intelektuálních myšlenek lidí připoutaných ke hmotě. Bude toho tam ale ještě mnohem víc, když vezmeme v potaz zánik celé měsíční sféry, ne...?

Žádný tvor nemůže být „bezpohlavní“, ale jen jedno nebo obou-pohlavní.

To, co nazýváme pohlavím je ženský lunární princip formy a mužský solární princip tvaru. Na starém Měsíci byly oba tyto principy spojeny starým (jednorozměrně kulovitým) „manželským“ způsobem (tvar, tvor v lůně neplodné formy Lilith). Obyvatelé „dřevnatého“ Měsíce se ještě nerozmnožovali a neumírali, nebyla ještě reinkarnace, solární podstata (Slunce) byla ještě mimo Měsíc a působila na ně z venčí...

Oddělením Měsíce byly od sebe odděleny také oba pohlavní principy, které se na Zemi spojují jaksi „zvenčí“, jak to naznačoval půdorys prvního dřevěného Goetheana, či „velkomoravské“ rotundy...

Opětné spojení Měsíce se Zemí již nemůže být původní, ale musí být „pravé“ (pravoúhlé), jak to naznačuje symbolika dvou snubních prstenů vzájemně spojených jako články řetězu. Výsledný „sférický pravý úhel“ má silovou (éternou) podobu jablka („o v o“), což by měla být také podoba třetího Goetheana i člověka budoucnosti.

Domnívám se, že podstatou tohoto silového jablka bude pravé dynamické spojení kyslíku s dusíkem (v uzavřených okruzích výměny látek)...

Podmínkou odpovídajícího pokroku v osobním vývoji je vyrovnaná karma.

Lidé s nevyrovnanou karmou by sice mohli pokročit později, vývoj makrokosmu na ně však nepočká. Pro tyto opožděné duše bude muset vzniknout nějaká planetární „animální konzerva“, kde budou moci ve svém „pavoučím a jiném prostředí“ jen vyrovnávat karmu, ne však postoupit ve vývoji...

Nerozumím, co míníte „karmickým batohem“, který se nechává v měsíční sféře a současně se s ním vystupuje do vyšších sfér...

Měsíční sféra nepřestane existovat, ale bude jedním ze zmíněných „snubních prstenů“...

Děkuji za objasnění...

Ke karmě:

"A víme, že měsíční sféra (kámalóka) je pro reinkarnaci velmi důležitá, vždyť se v ní nechává celý karmický "batoh", se kterým by byl výstup do dalších sfér nemožný." - tedy, neřekl jsem, že s karmickým batohem se vystupuje do vyšších sfér (to je přirozeně nemožné), ale že se do vyšších sfér musí jít bez něj. Proto se nechává v měsíční sféře. Tím, že se pro duše s nevyrovnanou karmou vytvoří Vámi zmiňovaná "animální konzerva", kam se ta karma přesune, se má otázka řeší.

Podstata jakéhokoliv jevu či věci v našem světě je vždy bytostná, je tomu tak?

Narazil jsem na dohady překladatelů o překladu německého slova "das Wesen", které RS používá často, a které může znamenat jak bytost, tak i podstatu (navíc volněji přeloženo i bytí, realitu, jádro, charakter...) Myslím si ale, že v němčině se české pojmy "bytost" a "podstata" nerozlišují prostě proto, že tamní génius řeči chtěl lidem naznačit, že podstata všeho je vždy bytostná. Neboli, laicky řečeno "za vším, co vnímáš, hledej bytost". Nedokážu si vůbec představit, že by podstata něčeho nebyla čistě bytostná. Je to vůbec možné?

V češtině se mi tyto dva pojmy jeví odděleně v tomto smyslu (s mezistupněm "bytostnost"):

Podstata - když mluvím o podstatě něčeho, mluvím spíše abstraktně, do nitra věcí a jevů nedokážu myšlením vniknout; mluvím-li o podstatě nějakého jevu nebo vjemu, ještě se mohu dopustit spekulací, navíc, někdo si pod pojmem "podstata" může ještě představit něco neživého, mrtvého či abstraktního... třeba že podstata slunečního světla jsou nějaké elektrony, fotony, atomy či co...

Bytostnost - zde už pronikám do nitra věcí a jevů, které vidím jako projevy něčeho živého, ale ještě nejsem schopen rozlišovat jednotlivé bytosti, podstata věcí a jevů je pro mne spíše jakýmsi živým gulášem čehosi živého, o čem ještě prakticky nic nevím... (viz tzv. "všeduch" v pneumatistickém světovém názoru)

Bytost - když označím bytost za původce nějakého jevu či věci, už si dokážu uvědomit konkrétní bytost, která se takto projevuje - že např. voda je zevní hmotnou tělesností Andělů, že utváření oblak na nebi je projevem činnosti Cherubů, že Samael je původcem utváření trnů v rostlinné říši, že pohyb ptáků na nebi je řízen jejich skupinovým já atp.

Dle duchovní vědy je ve své podstatě vše bytostné...

U všeho, co „génius německé řeči lidem jen naznačuje“, chce génius české řeči své ovečky brutálně dokopat k pochopení. Proto jsou Němci tak nechápaví například u českého humoru „beze slov“...

Cituji: „Nedokážu si vůbec představit, že by podstata něčeho nebyla čistě bytostná. Je to vůbec možné?“

Odpovídám: Proč by nemělo být možné, že si to nedokážete představit?...

Vzpomínám si na dávnou olomouckou přednášku, na níž jeden pražský „anthropo-odborník“ (JD) poučoval, že německé slovo „podstata“ v sobě obsahuje „Otce“. Na to sem namítl, že to platí i pro české slovo „podstata“ (tata). Dostalo se mi odseknutí“: „To je nesmysl!“ a jel dom.

Já však trvám na tom, že české slovo podstata obsahuje ještě víc:

„pod-s-tata“ („pod tatou“ + „s tatou“).

Tatou samozřejmě nemyslím Masaryka, jako jeho syn Jan...

Jste-li schopen rozlišovat jednotlivé věci a jevy, jste schopen rozlišovat jednotlivé bytosti. Protože na názvu zatím nezáleží, doporučuji „staročeský“ pojmem „duch“ (toho či onoho)...

Tady se zase ukazuje, že čeština je oproti němčině více niterná. Jako by to bylo vidět i na tvarech německého a českého území, Německo vypadá jako to, co "objímá", a ČR to, co je "objímáno", co je uvnitř. Jsme-li srdcem Evropy, Německo bude takovým..... hrudníkem?

Je pravda, že pojem "duch" je nejvýstižnější, ten v sobě již životnost obsahuje. Ve slově podstata jako by životnost byla více skryta. Ale přiznávám, že ač jsem měl toho tatu přímo před nosem, v té podstatě jsem ho neviděl. Má ještě nějaký smysl, že "tata" je rodu mužského a "podstata" rodu ženského..?

A. Hitlerovi se prý Čechy jevily jako dýka vražená do srdce Německa...

Zatímco Německo má tendenci směřovat na Východ (do Ruska), Česko (nikoliv Morava) má tendenci směřovat na Západ (do Německa). Společně představují probodené srdce Evropy...

„Pod + s tatou“, může být jenom „mama“. Tata je „naivní“, mama naopak (a mám). Proto je „podstata“ rodu ženského.

Tata je síla, mama je látka (podstata tvaru). Jen ještě nevím, jak látka souvisí s formou (dírou v látce tvaru)...

Jak látka souvisí s formou, nad tím jsem ještě neuvažoval, ale napadlo mě to vzít z následujícího hlediska:

Když si vezmeme třeba krystal křemene, Trůnové vytvářejí z horního devachanu jeho substanci, která je bezforemná a tedy zároveň beztvará, oni vytvářejí jen jakousi kaši, hmotu "samu o sobě", pokud se to tak dá říct. S touto hmotou pak pracují Duchové formy z nižšího devachanu a svým silovým působením ji ohraničují, tedy bych řekl, že kolem ní vytvářejí silovou formu, která dosud beztvarou trůnovskou hmotu obřeže, dá jí hranice, za které nemůže a tím vznikne např. krystal křemene. Tedy oni pracují jen tak, že vytvářejí formy, jejichž tvar by byl ve fyz. světě nevnímatelný, kdyby nebyly naplněné hmotou. Takže podle této úvahy látka souvisí s formou tak, jako Trůnové souvisí s Duchy formy - vztah látky s formou se mi jeví jako odzrcadlení vztahů Trůnů s Duchy formy.

Problém je v tom, že Duchy formy zpracovaná látka (kouř Trůnů) je vždy jen obsahem (podstatou) tvaru, nikdy formy. Protože forma (otvor) nemůže mít žádný obsah, může se v látce plně projevit jen jako díra v obsahu tvaru. Otázkou tedy je, jak forma souvisí s látkou, v níž je pouhou dírou? Odpověď tuším nad třírozměrností...

Pak se tedy nabízí tato formulace:

Forma souvisí s látkou tak, že forma je nepřítomností látky, dírou. Tato díra je dána silovou konstrukcí formy, která je vytvořena působením Duchů formy. Silová konstrukce (= forma) je vně tvaru; uvnitř formy je pak zevnitř nalepený tvar naplněný obsahem (podstatou, látkou, obětním kouřem Trůnů).

Myslím, že forma přímo souvisí s pravzorovými bytostmi z první oblasti devachanu, které jsou přece také takovými dutinami, prázdnými "dírami" čekajícími na naplnění. A to už jsme "nad třírozměrností"...

Forma, stejně jako tvar jsou dány (obřezány) silovou konstrukcí obvodu mezi nimi. Tvar je positivem a forma negativem obsahu (negací látky).

To, co čeká na naplnění je možný tvar v lůně formy (dutiny), nikoliv sama forma...

A ještě jsem chtěl dodat - podobně, jako nějaké silové pole souvisí s látkou, na kterou působí (např. magnetické pole působí jen na feromagnetické látky, ale třeba na dřevo nebo plast ne - takže magnetické pole souvisí pouze s feromagnetickými látkami, musí s nimi mít něco společného, kdežto se dřevem nebo plasty nemá společného zhola nic, proto na ně ani nemůže působit).

No, a zmíněná "silová konstrukce" (forma), je tedy taky jakýmsi silovým polem, které evidentně působí pouze na hmotu (látku), a na nic jiného ne - světlo jí je třeba úplně lhostejné. Takže, forma bude souviset s látkou podobně, jako souvisí např. magnetické pole se železem.

Látka (podstata) je dána silou. Magnetismus je dán rozpadem síly, podobně jako látka (prach země).

Zde je možné uvažovat o tom, že rozpadající se síla je mužský princip (fallická vertikála) a „prach země“ je ženský princip působiště síly (lunární horizontála)...

Kdyby byl paprsek síly (světla) něčemu lhostejný, vůbec bychom o něm nevěděli, vůbec by neexistoval. Bez překážení působiště síly (látky, silového obvodu, či v silovém obvodu) by žádná síla (paprsek) nemohla působit.

Je to jen zdání (iluze) nebo jen zkrácené vyjadřování, řekneme-li, že například sklo paprsku světla nepřekáží, že jím paprsek prochází. Paprsku překáží každé rozhraní různých objemů či hustot. To, co prochází sklem není původní paprsek akce, ale silová reakce skla na něj. Prochází-li pak paprsek řadou různých prostředí, skládá se vlastně z řady akcí a reakcí. Reakce sice působí proti akci, narůstá však (zpětným rázem) ve směru akce. Na její aktivní růst (akci) pak na dalším rozhraní reaguje zase jiné prostředí atd.

Míra reakce sice vždy odpovídá míře akce, vnímatelná velikost paprsku je však různá, podle hustoty prostředí. Čím je prostředí hustější, tím kratší se zdá být míra paprsku reakce (vč. jeho umoření). Čím je prostředí řidší, tím se zdá být jeho míra delší. V prostředí antihmoty by zdánlivě mohl mít míru nekonečnou (nekonečná míra je protimluv), kdyby ho Sorat (Charybda) nesežral (nenasál, neanihiloval)...

Jako možné řešení se mi jeví v pochopení "tvoření z ničeho", jehož popis dává RS : http://bdelost.sk/diela/steiner/steiner_evoluce_involuce.htm

dále pak sdělení RS, že žena je duší i svou tělesností, což mě u RS trklo, jako jedinný rozdíl mezi mužskou a ženskou duší (jinak RS říká, že duše nemá ani ženský ani mužský charakter, na rozdíl od fyzického a éterného těla muže a ženy).

Z diskusí na těchto stránkách mě zase trklo (snad před rokem), že zmp uvádí toto členění :

ŽENA: tělo fyzické (forma), tělo éterné (tvar), duše (forma), duch (tvar)

MUŽ:  tělo fyzické  (tvar), tělo éterné (forma), duše (tvar), duch (forma)

Dále mi zůstala v mysli nevyřešená otázka ohledně dvojího  výdobytku mysteria Golgoty:

a) zmrtvýchvstání

b) tvoření z ničeho

Na otázku co je to tvoření z ničeho se mi dostalo odpovědi ve výše uvedeném díle RS - Evoluce, involuce a tvoření z ničeho.

Pochopila jsem, že tvořením z ničeho  může člověk ve svém Já vytvořit trojí vyšší hodnotu: logické myšlení, city záliby a nelibosti a konání nad rámec své karmy skrze zákony spravedlnosti a uznání mravního úsudku.

RS říká, že "co lidé takto vytvoří na logickém myšlení, na mravních úsudcích a citech povinnosti, to tvoří nepřetržitý proud, to shromažďuje LÁTKU, do níž se noří Duchové Osobnosti v dnešním svém vývoji. A čím jsou pro nás tito Duchové Osobnosti? Něčím, co se při dnešním běžném názoru na život nazývá abstraktně Duchem doby. Pro duchovního badatele jsou Duchové doby skutečnými, reálnými bytostmi, žijícími v postupu věků.

Tvoření z pouhých poměrů vůbec, nazývá křesťanská esoterika tvořením z Ducha. A tvoření ze správných, krásných, mravních popudů nazývá tvořením z Ducha svatého. Pravý základ ke tvoření z Ducha svatého položil samotný Kristus."

Vyvstala mi nyní tato myšlenka:

V mužské inkarnaci vyvíjí člověk toto vyšší tvoření ve své duši (naplňuje duševní tvar - tvoří tvora).

V následující ženské inkarnaci je vtištěn tento duševní tvor do fyzičnosti, protože žena je duší i svou fyzičností. Vyvstalo mi, že tak nové svobodné SLOVO stává se tělem. Po tělesné smrti (smrt ženy) pak nastává v duchovních světech vzkříšení tohoto SLOVA a stává se LÁTKOU pro DUCHA ČASU, pro Duchy Osobnosti.

Tímto procesem byla vynesena nová LÁTKA pro NOVÉ NEBE do duchovních světů.

Teprve po naplnění Nebe může dojít také k naplnění NOVÉ ZEMĚ.

Tento proces probíhá tak, že ženy prožívají "mystickou smrt" (smrt před smrtí) a tím začínají naplňovat Zemi novou DUCHOVNÍ LÁTKOU NOVÉ ZEMĚ.

akové ženy mohou nejen vnést svoji vlastní LÁTKU z předešlé inkarnace, ale mohou také vnést do Kristovy formy i LÁTKY z duší mužů (současně žijících) naplněných takovým tvořením z ničeho, pokud se spolu spojí v úsilí realizace TSO.

Kristus zůstal v Zemi jako prázdná forma DUŠE ZEMĚ a je nyní naplňován onou novou LÁTKOU.

Na nebesa vystoupil Kristus jako prázdný tvar Ducha Nového Nebe, aby byl následně naplňován obětním činem svých následovníků.  Čímž došlo ke zmrtvýchvstání Ducha na Nebesích.

Naplněním formy Země dojde ke zrození  Syna Člověka v lůně Krista (povstane TSO v lůně V.Moravy).

Možná se toto mé pochopení hodí zmp  pro řešení  vztahu formy k látce..

Srdečně zdraví ATREA

Žena je duší i se svou tělesností, to znamená i se svým mužským tvarem obsahu těla, přizpůsobeným, podřízeným, či pojatým z hlediska ženského principu formy. Tak to zobrazuje například Asumpta, zahalená (v otcovském tvaru obsahu těla). Pojmeme-li Asumptu z hlediska vnějšího tvaru (zahalení), je celá její konfigurace mužem (Adamem). Z hlediska vnitřní formy je Asumpta ženou či dcerou (Evou). Z hlediska tvaru (tvora) počatého v mateřském lůně, představuje celá konfigurace Asumpty Syna. Tak se Asumpta inkarnuje v těle třemi různými způsoby...

„RS říká, že duše nemá ani ženský ani mužský charakter, na rozdíl od fyzického a éterného těla muže a ženy...“

Jinde RS mluví také o mužském a ženském charakteru astrálního těla a já...

„Rozpory“ tohoto druhu jsou dány z různých hledisek (vnitřní/vnější) neboť tvar vždy těsně souvisí s vnější formou, která je otvorem (místem) v jeho okolí (Lillith).

Mezi vnější formou a vnitřním tvarem je obvod (Uroboros), který nemá vnější formu okolí ani vnitřní tvar obsahu, ač lze obvod takto pojímat.

Tvar také může souviset s vnitřní formou, která je otvorem v jeho obsahu...

Tvoření z ničeho není výdobytkem mysterie Golgoty, ale jak praví Pavel, vše bylo od počátku stvořeno z ničeho...

Takže Asumpta je zobrazením všech tří principů (Otce, Matky a Syna). Reálně je to tedy každá těhotná žena, která svým těhotenstvím naplňuje troj-princip prachem Země. Těhotenství ženy je ale z pohledu éterného a astrálního těla dítěte jaksi prodlouženo do zhruba 14-ti let ( nevím, jestli je možno brát i vývoj Já dítěte také jakoby z pod ochrany Já matky).

Neví někdo něco bližšího k tomu tzv. "viru Zika"? (Ten, co má údajně způsobovat narození dětí s extrémně zmenšeným degenerovaným mozkem). Je jasné, že žádný virus sám o sobě nic nezpůsobuje, musí mít vhodnou půdu (tou půdou je nezdravě žijící a/nebo smýšlející člověk) a virus jako takový je jen indikátorem, že je v člověku (v matce a plodu) něco špatně, je jen projevem nadsmyslové příčiny... RS říkal, že v bacilech a virech jsou vtělení démoni lži a jim podobní...

Mně to totiž připadá, jak kdyby ti postižení lidé začínali degenerovat do opic. "Epidemie" tohoto viru je prvním příznakem, kam až to může materialismus ve svých účincích dotáhnout... a to je podle mne ještě důraznější varování lidstvu než celý islám...

Jen aby nešlo o uměle vyvolanou epidemii, jako případě AIDS...

Opožděný TM se omlouvá za "diskusní masopůst" :-) (znáte to: mnoho zajíců - psova smrt...) a pokusí se (snad už brzy) na 24 otázek ZMP poctivě odpovědět... Zatím však nemůžu nereagovat na "další bič na přemnožené lidstvo z dílny "lékařů bez hranic" (Dejv "Rocky" & "Big Bill" Gates).

Zatímco Guardian píše, že "vědci věří" ("scientists believe it is linked to microcephaly, or abnormally small brains, in newborns"), Blisty vědí, že "nejlepší pacient je vyděšený pacient" a bez skrupulí obratem "vylepšují" na "epidemie způsobuje tzv. mikrocefalii, tedy abnormálně zmenšený mozek u narozených dětí". Ale asi mají pravdu, že to nějak souvisí nadcházejícím karnevalem v Brazílii a s "plánovaným rozšířením po světě" během Olympijských her...

Kolumbijský prezident však správně tuší další čertovinu: "OSN už stihlo vydať odporúčanie, aby všetky tehotné ženy s vírusom Zika šli na potrat…"

Zvědavec však natvrdo píše, že tenhleten 69 let starý virus je produktem LGC Group (GB) a ATTC (USA), od nichž si jej může kdejaký trouba koupit on-line za 599 $, a že patent vlastní Rockefellerova nadace... A že "WHO prohlásila virus zika za globální ohrožení zdraví, aniž by poskytla o nemoci příliš podrobností..." [Pozn: Vsadil bych svůj komp i s podložkou a myší, že i naše odebrané krevní vzorky "jim" byly našimi biochemickými laboratořemi už dávno zobchodovány...] :-(

Takže bacha na večerní sex!! (Ranní ani denní prý ale nevadí...) ;o))

Všecky zdraví TM

Taky mě napadlo, že to je asi uměle vyvolané (dneska se to skoro ani jinak nedělá), ale ta podobnost hlavy těch dětí s opicemi mně dala fakt ránu kladivem... Nojo, lékaři bez hranic... :/

Chci se vrátit k pojmu LILIT a zeptat se zmp zda je možno říct, že LILIT je :

1) forma STVOŘITELE, jehož projevem je CHAOS a to vnější (v němž Lilit ilusorně spočívá) a vnitřní (jejž v sobě nese),

2) forma SPASITELE, jehož projevem je SÍLA uspořádávající vnitřní CHAOS,

3) forma VYKUPITELE, jehož projevem je SÍLA uspořádávající vnější CHAOS.

Vychází mi pak, že je LILIT formou ABSOLUTNA, která se proměnila skrze trojnost sil (Otce, Syna, Ducha svatého) ve spáru HODNOTY TROJNOSTI.

Děkuji a srdečně všechny zdraví ATREA.

Stvořitel je obvod počátku stvoření. Relativním (duálním) projevem tohoto obvodu je spára, v podobě vnější formy (Lilith) a vnitřního tvaru (první člověk). Lilith tedy není formou Stvořitele, ale formou jeho relativního (duálního) projevu...

Protože Stvořitel svým počátečním obvodem obřezává formu/tvar (Nebe/Zemi) v iluzi chaosu (protože tato iluze není stvořena, není jeho projevem), není projevem Stvořitele iluze chaosu, ale forma/tvar (Nebe/Země).

Lilith jako první forma (Nebe) nespočívá v iluzi chaosu iluzorně, ale je reálným otvorem v okolní iluzi. Kdyby tato forma nebyla reálným otvorem, umožňoval by chaos také ve svém nereálném lůně.

Tvar jako první tvor (člověk Země v lůně Nebe) je první formou umožněný (počatý) reálný tvar obsahu, byť ještě nenaplněného. Nestvořená iluze chaosu se v nitru reálně stvořeného tvaru přepodstatňuje (mění) na reálný „obsah“ (byť ničím nenaplněný) již prostě tím, že je v nitru tvora...

První forma a tvar nejsou formy Spasitele a Vykupitele, ani nepořádají chaos. Síly pořádající „vnější chaos/vnitřní obsah“, vycházejí (pravoúhle) na obě strany z obvodu počátku, jako síly Stvořitele...

Na základě chybného zadání je nutně chybný také výsledek:

Lilith není formou absolutna, ale formou vnějšího projevu Stvořitele. Tento prvotní projev formy je v bibli zván „Žena“ (zpravidla neplodná nebo plodící až v pokročilém věku)...

Říkáte, že iluze chaosu není stvořená Stvořitelem a tak není jeho projevem - to chápu.

Ale jak povstala iluse chaosu?

Je možno říct, že Stvořitel je předpokladem Absolutna ?

Přišlo mi, že Absolutno do iluse chaosu vetkal možnost obvodu  a předpokládá, že v jeho ilusorní představě chaosu (něco, co staví před sebe) tento obvod-Stvořitel počne myšlenkově obřezávat chaos. Duálním projevem Stvořitele je pak  spára v podobě (reálné) formy a tvaru myšlenky.

Z chaosu tak povstává tvůrčí forma a tvar myšlenky jako  Matka a Syn Absolutna = Stvořitel.

Je možné říct, že se Stvořitel vývojem přepodstatňuje ve Spasitele a ten ve Vykupitele? Jde o trojí přepodstatnění  představy Absolutna (Stvořitel-Spasitel-Vykupitel)?

Srdečně zdraví Atrea

O původu iluze jsme tu již mluvili.

Protože v absolutním stavu nikde nic jiného (relativního) než samo absolutno není. Relativno je možné jen tak, že Stvořitel uzavře obvod (Uroboros). Uzavřený obvod je vlastně kulovitým vinutím. Abychom mohli současně pozorovat, co je vně a co uvnitř kulovitého obvodu, musíme si ho představit v průřezu, jako obvod kružnice. Jakmile je obvod uzavřen, vzniká otázka (možnost možné odpovědi), co je vně a co uvnitř obvodu (Stvořitele). Protože to, co obvod rozděluje na „vnější/vnitřní“ je relativní, nelze takto rozdělovat původní absolutno! Vně a uvnitř obvodu tedy není nic z absolutna, ale relativní iluze „vnější/vnitřní“. Protože mimo stvořenou (obřezanou) spáru není tato duální iluze nijak uspořádaná, je nutně neuspořádaná, chaotická, monotónní, všude (vně i uvnitř) je iluzí. Týž nestvořený původ má i temnota...

Absolutno nepředpoklá Stvořitele, protože předpoklad je již relativní idea a ta není v absolutnu možná. Všechny představy a ideje jsou Stvořitelovy.

Zde je třeba našlapovat velmi opatrně, neboť tu velmi snadno podlehneme iluzím.

Například: „Matka a Syn Absolutna = Stvořitel.“

Absolutno nemá relativní stvoření „matky a syna“ a tímto stvořením není ani Stvořitel...

Stvořitel se přepodstatňuje na „Spasitele + Vykupitele“ (nikoliv Spasitel ve Vykupitele) nabytím zkušeností s překonáváním svodů. Obě „funkce“ vykonává Stvořitel, podle toho, zda „pase“ či „vykupuje“...

Nejde o přepodstatnění představy Absolutna, protože absolutno žádné relativní představy nemá...

Děkuji za trpělivost se mnou, jako s tupým žáčkem. Ve škole jsem nikdy neměla problémy toho druhu, že bych byla na propadnutí a z toho předmětu, kde jsem byla úplně nemožná (tělocvik) mi dávali z milosti dvojku, aby mi nezkazili vyznamenání.

Tehdy jsem se nijak nevžívala do situace děcek propadajících (co prožívají), až nyní, když trvale stále dokola nejsem schopná pochopit (hlavou poznat ano, ale pochopit-uchopit ne a ne) ten "mechanismus tvoření".  Mám v sobě ale touhu pochopit co nejvíce a proto ještě jednou z hloubi srdce děkuji zmp za jeho trpělivost a snahu vždy mi odpovědět tak, abych alespoň o krůček popošla.

Stále si chci nějak představit ono "Absolutno" a měla jsem v sobě takovou představu, že Absolutno je jakoby "za vším kolem mne i za mnou , jakoby každý projev z něj vystupoval. Stále jsem jaksi ono nepředstavitelné Absolutno si představovala jako počáteční bod, jako semínko v našem nitru.

Nyní mi snad konečně svitlo v tom, jak je Stvořitel napojen na Absolutno (jak z něj povstává).

Došlo mi, že se to děje tak, jako např. s duší lidskou, která zdánlivě povstává z astrálního těla, ale není tomu tak. Přechod mezi astrálním tělem a duší je tou absolutně anulovanou spárou (je to také v rostlinné říši ta spára těsně nad zemí kudy narůstá např. strom směrem do nitra země jako kořen a směrem ven jako kmen).

Tak nyní chápu, že Stvořitel jako Uroboros povstává jako by ve středu budoucího hadího těla Urobora jako absolutně anulovaná spára nuly (těla Urobora), ale relativně silově narůstá na dvě strany (hlava/ocas), až se dotkne hlava s ocasem.

Uroboros je tedy stále absolutně anulován (tělesně), ale relativně povstávají jeho tvůrčí síly (+) a také bořící síly (-).

Hlava nesmí uchopit ocas do své tlamy (jak to bývá mylně zobrazováno), ale hlava jako relativní plus budoucí nuly se spojí s relativním mínus (ocasem) výbojem (mezi plus a mínus) a v tomto výboji se projevuje vědomí Já Stvořitele (Urobora). V tomto výboji je jak přitažlivost (+), tak i jejich odpudivost (-) udržující hlavu s ocasem ve spojení v kruhu.

To vědomí Stvořitele je v tom křížení výbojů (jako nulový bod Olomouce mezi dvěma smyčkami lemniskáty).

Vědomí Já pak proniká zpětným chodem poznávání (proti narůstajícím silám hlavy i ocasu) až ke spáře uprostřed hada a tím se zjevuje ze dvou stran (jakoby nahlíží do spáry absolutního počátku) jako vědomí Spasitele (vládce hlavy - pochopení síly plus) a vědomí Vykupitele (vládce ocasu - pochopení síly mínus).

Takové spojení probíhá také mezi Stvořitelem a Adamem, kdy mezi prsty Boha a prsty Adama dochází k vzniku spojení v podobě blesku (Sixtínská kaple - stvoření Adama).

Když si představím jak duše lidská na jedné straně narůstá ze spáry mezi ní a astrálním tělem (fyzickým tělem), tak by bez Já jsem Spasitele  došlo k uzavření kruhu duše s tělem (jako u zvířat) a spojujícím bleskem by bylo vědomí Já Stvořitele.

S člověkem se tedy spojuje Spasitel (Syn = duchovní Já jsem), které "pase" lidskou duši (každou noc duše vystupuje ke Spasiteli a čerpá síly i informace Pána karmy).

Teprve když duše lidská dosáhla  trojnosti (duše cítivá, rozumová, vědomá) nastala možnost, aby došlo k roztržení duše ve dví (roztržení chrámové opony) a tím se vědomí Já jsem = Syn ocitl ve spáře rozumu (roz-um). Tím se duše lidská staví na pevné základy Já jsem (Kristus ve mně).

V této spáře mezi  "roz = rozdělování" a mezi "um=umění tvoření nového" dochází k přenesení vědomí Já Spasitele z oblasti Ducha (mimo duši) do spáry duše rozumové (roztržené opony) a duše pak nese Spasitele v sobě.

Duše vědomá se tak stává relativním projevem tvora  (Syna Krista v nás) a duše cítivá napojená na fyzické tělo je relativním projevem formy (Matky Krista v nás). Duše vědomá jako Syn (Já v Kristu) je tedy vnitřní částí takovéto vyspělé duše lidské a duše cítivá zase vnější a tedy Matkou Krista (my v Kristu).

Duše vědomá je pak předmětem vědomí Já Krista-Syna v nás  a je tedy nositelkou "svobody" (samostatnosti).

Duše cítivá je úzce spojená s fyzickým tělem, které je dílem Stvořitele-Otce. Přenesení vědomí Otce (ze spáry mezi duší cítivou a astrálním tělem) do spáry mezi roz-umem nastává spolu s přemožením Ahrimana v lidském těle a tím dochází v nitru lidské duše ke zrození  vědomí  Vykupitele (smrt Stvořitele se stává v nitru lidské duše životem Vykupitele).

V nitru duše lidské pak dochází ke spojení vědomí Já Spasitele s vědomím Já Vykupitele, kdy je spojuje a zároveň odděluje lomítko mezi roz/umem (Spasitel / Vykupitel).

Tak jako duše vědomá si musí udržet své sebevědomí (v sociálnu svoboda), tak zase duše cítivá se musí uschopnit soucítěním spojovat se s druhými dušemi (v sociálnu bratrství).

Srdečně zdraví Atrea

O původu iluze jsme tu již mluvili.

Protože v absolutním stavu nikde nic jiného (relativního) než samo absolutno není. Relativno je možné jen tak, že Stvořitel uzavře obvod (Uroboros). Uzavřený obvod je vlastně kulovitým vinutím. Abychom mohli současně pozorovat, co je vně a co uvnitř kulovitého obvodu, musíme si ho představit v průřezu, jako obvod kružnice. Jakmile je obvod uzavřen, vzniká otázka (možnost možné odpovědi), co je vně a co uvnitř obvodu (Stvořitele). Protože to, co obvod rozděluje na „vnější/vnitřní“ je relativní, nelze takto rozdělovat původní absolutno! Vně a uvnitř obvodu tedy není nic z absolutna, ale relativní iluze „vnější/vnitřní“. Protože mimo stvořenou (obřezanou) spáru není tato duální iluze nijak uspořádaná, je nutně neuspořádaná, chaotická, monotónní, všude (vně i uvnitř) je iluzí. Týž nestvořený původ má i temnota...

Absolutno nepředpoklá Stvořitele, protože předpoklad je již relativní idea a ta není v absolutnu možná. Všechny představy a ideje jsou Stvořitelovy.

Zde je třeba našlapovat velmi opatrně, neboť tu velmi snadno podlehneme iluzím.

Například: „Matka a Syn Absolutna = Stvořitel.“

Absolutno nemá relativní stvoření „matky a syna“ a tímto stvořením není ani Stvořitel...

Stvořitel se přepodstatňuje na „Spasitele + Vykupitele“ (nikoliv Spasitel ve Vykupitele) nabytím zkušeností s překonáváním svodů. Obě „funkce“ vykonává Stvořitel, podle toho, zda „pase“ či „vykupuje“...

Nejde o přepodstatnění představy Absolutna, protože absolutno žádné relativní představy nemá...

Duše = astrální tělo.

Uroboros narůstá na dvě strany tam, kde roste hlava v opačném směru než ocas. Obdobně roste kmen stromu opačně od kořene. Ať už pozorujeme tento vzájemně opačný růst z kteréhokoliv místa Urobora či stromu, zdá se nám být „středem“ obojího růstu právě to místo, odkud pozorujeme. Spojení hlavy s ocasem na tom nic nemění...

Uroborův obvod je absolutně anulován (má nulovou míru) hranami spáry (vnější/vnitřní), které svým obvodem obřezal, nikoliv svým protisměrným růstem.

Spojením hlavy (+píR) s ocasem (-píR) je anulován relativně. Relativní nula (0) tu není dána nijakým „výbojem“, ale symbolizuje obvod (kružnici) daný dvěma protisměrnými půlobvody (+píR - píR). Tyto půlobvody nemají nulovou míru, ale konkrétní míry, jejichž součet dává 2píR.

Jen nesmíme obvod (0) akademicky mást s mírou obvodu (2píR)!

Míra (2píR) obvodu není obvod (0), ale rozvinutý „krejčovský metr“, jímž jsme délku uzavřeného obvodu měřili...

Vědomím Stvořitele je obvod ve spáře. Tímto obvodem vnímá Stvořitel své stvoření, jež na něho z obou stran doléhá hranami spáry. Každá hrana je jako pečetidlo, otiskující se do pečetního vosku (podstaty obvodu). Žádné blesky tu nevznikají. Také nulový bod (překřížení) mezi smyčkami lemniskáty je součástí Stvořitelova obvodu...

Lidé dnes po  Evropě demonstrují proti islámu, islamizaci.

Ale je toto správná cesta? Myslím si, že ne.

Volat na ulici: Nechci muslimáky...no a co se asi stane? Nic.

Na lidi v ulici páni kašlou. Možná je pokropí vodními děly. Aby byla trochu legrace...Muslo je chudák, zneužitý na invazi do Evropy.

Prý v Turecku normálně existují náborové kanceláře pro islámský stát. Američani letecky před Ruskem chrání 12 000 nákladních aut s cisternami, které vozí islámský stát do Turecka.  Když toto vím já, aby to nevěděli politici, kteří sem řídí a vedou tuto islámskou invazi.

Myslím si , že odpovědný a nepřítel je v našich řadách, je to ten, kdo nám vládne a tváří se jako náš zastupitel....jenže demonstrace jsou proti v režii a ve stylu: Stop islámu.... a to je tak asi vše. Elity, které to řídí a organizují se vesele smějí a dál sem valijou miliony muslimů a černochů....dosud se na ně demonstranti nevzpomněli, lidé v ulicích jsou řízeni proti islámu, ne proti vládám, které tuto okupaci Evropy muslimy a černochy organizují.  Jenže lidé si zvolí zase jiné vládce. A tak furt dokola...

Přemýšlíme prostřednictvím představ (obvodů) a idejí (obsahů). Protože představa a idea (pojem) je duch, je projevem ducha již sama myšlenka.

Myšlenky ducha musí člověk postřehnout, porozumět jim, pochopit je (přjmout je za své, ztotožnit se s nimi) a reprodukovat nejen svým duchem (já), ale i svou duší a tělem (mozko míšní centrální nervovou soustavou). Ten kdo myšlenky skutečně a správně reprodukuje (znovu přemýšlí = přepodstatňuje) sám v sobě (v duchu, duši i těle), může je na tělesné (fyzické) úrovni také sdělovat ostatním lidem, a to zcela nezávisle na tom, kde k nimi přišel.

V sobě nepřepodstatněné myšlenky bychom jinak mohli mít pouze tam kde jsme je vzali, a rozumět jim pouze rozumeme jejich původního majitele, nikoliv svým vlastním rozumem. Podobným případem je učenec, který nachází myšlenky v knihách a z nich nabrané lopatou do cestovní brašny paměti, aniž by z nich slespoń špetku přepodstatnil. Nemá tedy žádné vlastní myšlenky, neumí je samostatně (vlastními slovy) reálně logicky vyjadřovat a někomu sdělovat. Pro každou myšlenku se musí znovu a znovu vracet do své paměti a do „cizích knih“. Jiným mohou myšlenky sdělovat jen jejich otrocky nabyflovaným papouškováním knih (max. ještě žonglovat s nimi), nebo jiné na ty knihy jen odkazovat. Položíte-li jim otázku, která se v těch knihách nevyskytuje, povýšeně (pokrytecky) ji ignorují a sugerují si, že je chcete jen zesměšnit (tak jako oni Vás), protože jim závidíte „vzdělání“, které sám nemáte...

Skutečné přemýšlení začíná až tam, kde učenec končí (nad knihou paměti).

Přemýšlení není „pamatování či žonglování s představami a pojmy“.

Produktivní přemýšlení je:

- přijímání (nabírání do čepice) představ a pojmů (jako když si v kostele strčíme do huby hostii),

- porozumění (odchutnání přežvykováním),

- chápání (přijímání za své = polykání a trávení)

- a konečně také reprodukování (vylučování)...

K tomu „abychom vědomě pronikli do nitra věci či bytosti“ slouží intuice. Vlastním přemýšlením se náš duch (já) zabývá jako „rabováním v cizím nitru“. Pokračuje „vynášením lupu z cizího nitra do svého“. Ve svém nitru pak přepodstatněný lup předává své duši a skrze ni také svému tělu. Takto ukradený „dobytek“ (myšlenky) musíme totiž třikrát „přeznačkovat“, aby mohl být opravdu („legálně“) náš.

Tzn., že intuicí přemýšlení neodpadá, ale teprve začíná...

Zhruba řečeno, na rozdíl od loupežnické intuice přeznačkováváme také dobytek jenž nám byl darován v inspiraci a imaginativní dobytek, ať už zděděný po gentetických předcích či vysloužený v reinkarnaci...

Pojem „jasnozřivost“ používám jen v atavistickém smyslu, kdy člověk „jasnozřenému“ nerozumí.

Pro „zloděje myšlenek“ (intuitivní myslitele) používám kvůli rozlišování pojem „jasnovidnost“...

Děkuji, stává se to jasnější a jasnější... dokonce už tak, že nemám žádný dotaz. :-)

K pojmu "jasnozřivost":

Někde jsem u RS zahlédl, že se pokoušel zavést pojem "temnozření" nebo "temnozřivost";označil tak veškeré atavistickému zření, jelikož je měsíční povahy a je vždy spojeno se ztlumením vědomí. Proto zde moc o jasnosti nebo světlu nemá smysl mluvit. Tento pojem dle mě lépe odpovídá povaze atavistického zření... Naproti tomu mínil, že oprávněně lze pojem "jasnozření" používat jen pro nově svobodně vydobyté zření v duchu anthroposofie a jím daných cvičení, protože má souvislosti se slunečními silami. Navrhuji, že bychom to mohli tak označovat i zde, abychom to lépe odlišili.

Já bych naopak zavedl vedle pojmů „jasnozřivost“ a „jasnovidnost“ také pojmy „temnozřivost“ a „temnovidnost“ (pro koho asi?).

Rozhodnutí, zda RS používal pro duchovní vědu pojem „jasnozřivost“ nikoliv jen „jasnovidnost“, bych nesvěřil překladatelům. Navíc mám za to, že jasnozřivost nebyla vždycky „atavistická“ (pozůstatkem minulosti), ale v počátcích vývoje lidstva byla aktuální (normální). Vedle „jasnozřivců“ byli ovšem také „temnozřivci“, kteří již tehdy propadli „černé magii“...

Tak takové rozlišování by bylo úplně nejlepší, ale obávám se, že by se v tom dost lidí ztratilo... každopádně, až zde budu o tomto tématu zase něco psát, pokusím se tohoto rozlišování přidržet... vždyť čeština je tak krásný a tvárný jazyk.. :-)