Je vhodné či žádoucí, aby všichni lidé byli otitulovaní? Dnes i uklízečku nazývají jako kosmetičku krytin a kuchařka v jídelně vydávající polévku šufanem má už titul Bc., Phd či abcd ...má toto ještě smysl?K čemu tituly? Všichni jsou vzdělaní a vyškolení až za hrob a přitom svět jde totálně do kélu...

Stačí domácí vzdělávání, aby rodiče naučili své děti to, co budou v životě potřebovat?

Titulů je třeba co nejvíce, aby se vědělo i stará česká "hajzlbába" má akademicky důkladně vypláchnutý mozek.

Tuto myšlenku, mám v sobě již delší dobu, ale teprve "diskuse"  a zejména postoje ateistů a vyjadřování ve skupině "ateismus vs víra" na faceboku mě přiměla ji sepsat a chci ji tam vložit. Ale nejdříve ji ocituji zde pro posouzení, jestli už to není jaksi přehnané, jestli její zveřejnění tam nenadělá víc škody než užitku...

Cituji :

"Úvaha nad ateistickým pojetím člověka,zkrátka z ryze materialistického hlediska bez nějakých maskovacích cingrlátek. Jak by tedy měl správný ateista chápat člověka? Bude li poctivě ctít mantinely dané mu jeho názorem,nemůže člověka chápat jinak,než jako kus masa,byť trochu nahodile komplikovaněji vystavěný.Takže s akcentem na tu nahodilou komplikovanost : kus masa s vnitřnostmi v koženým vaku zavěšený na kostře,(dále jen ; “kmvkvzk”),jehož veškeré myšlenky, cítění,chtění, atp.,jsou jen chemické reakce (dále jen “ch.r.”),nebo jakési zkraty mezi neurony v mozku. Toto hledisko, že ateista i všichni ostatní jsou pouze “kmvkvzk”, (přičemž takto uvažující kmvkvzk se považuje za nadřazené kmvkvzk všem ostatním mu dodává pocit /ch.r./), že jim může kázat o tom, že nejsou nic víc než kmvkvzk, protože se to cirka 100-150  let uznává jako oficiální světový názor.A “názor” je vlastně myšlenkový konstrukt, který je dle teorie kmvkvzk v podstatě také chemická reakce. Odkud tedy bere takové kmvkvzk ten pocit (ch.r.), že ví (ch.r.) všechno a pasuje se do role vykladače pravdy? Řeklo si snad v duchu (snad pojem “v duchu” nikoho z ortodoxních kmvkvzk neurazil), že pravda je pouze to, co může ohmatat kmvkvzk svým kmvkvzk a toto kmvkvzk mu o hmataném zprostředkuje chemické reakce, kterým toto kmvkvzk říká poznání pravdy…?  Je to podobné,jako když si člověk, (nikoliv pouze kmvkzk) představí kus masa u řezníka, do toho masa vtlačí oční bulvy třeba z prasete, píchne do toho nějakou chemii, aby probíhaly ty reakce a aby se necítil provinile, hodíte k tomu nějaký vnitřnosti, trochu střev a pár kostí a tato hromádka, která “ví” čím je,mu bude kázat o smyslu a podstatě veškerého bytí, tedy nic víc než to, že ten člověk je totéž co ona, tedy pouze kmvkvzk. Takové kmvkvzk má též rozplozovací orgány a plodí něco co chápe jako malá kmvkvzk,ale snaží se na ně usmívat, milovat je,být s nimi šťastný,atd.,/ všechno ch.r./ a přitom jim tvrdit, že to s nimi myslí vážně, doopravdy a v tomto (zabitém)  duchu je i vychovává k obrazu svému, k obrázku pouhého kmvkzk... Do doby než  ortodoxní kmvkzk zetleje a promění se v prach přijme třeba 100 tun látek z vnějšího světa a vyloučí asi 99,9 tun ho*en, takové kmvkvzk tak hmatatelně a patřičně hrdě dává najevo, že je v podstatě úplně na ho*no. Z této pozice kmvkvzk, (ať si je toho vědomo či nikoliv), káže o svých chemických reakcích (názorech) celému světu a všem bytostem v něm,že pohled tohoto kmvkvzk je jediná “pravda”, která vede ke “spáse” (k pokojnému zhnití),ideologie, jejíž nepřikyvovače by ve středověku mučil upaloval s pocitem /ch.r./ blaženosti,dnes nemohou, tak se o to snaží pokud možno smečkovitě ve zvířecím smyslu alespoň na duševní úrovni, kterou ovšem hystericky popírají... Odkud se tedy bere ta utkvělá touha (ch.r.)  kmvkzk vymýtit z věřících jejich víru v to, že tu nejsou úplně na ho*no, proč mají tak utkvělou potřebu (ch.r.) vymlátit z věřících jejich věření,odkud to trauma, že víra věřících není vhodná pro světovládu ideologie kmvkzk?Protože víc je věření /ch.r./ v pouhý konzumující,vylučující a  reprodukující se kmvkzk..? Dochází vůbec zarputilému kmvkzk, že ty jeho chemické reakce jsou právě pouze reakce, které jsou opakem akce..?  Ideologie pouze zcela reakčního kmvkzk  se  tak ukazuje jako “absolutně” otrocká, protože kmvkzk, které pouze reaguje nic jiného než “absolutní” otrok není.Z toho ovšem takřka nevyhnutelně vyplývá otázka kdo a proč má zájem na rozšíření ideologie “absolutního otroctví” na celé lidstvo, do všech subjektů tvořících lidstvo a plně tak ovládnout myšlení, cítění a chtění každého člověka a učinit tak z lidstva jednolitou tupou disciplinovanou otrockou “masu” (od smyslu pojmu “kus masa”,tedy kmvkzk)...?  Kdo může mít takový zájem na tom, aby se v lidech zmocnil jejich myšlení, cítění,chtění,atd.,když jim zároveň tvrdí, že to jsou pouhé chemické reakce v jejich kmvkzk…?Sluhy, otroky toho, kdo má bytostný zájem na co největším rozšíření a hlavně vnitřním přijetí této jednostranné materialistické ideologie jsou její ortodoxní vyznavači a šiřitelé, kteří sami sebe považují za bohy “kultu kmvkzk”...

Pro věřící bych jen dodal, že věření je stupeň předcházející vědění, protože když víte, tak nemusíte věřit a pravdivé vědění snadno obhájíte proti lžím a omylům,ale nikoliv vůči zcela zabedněným obhájcům “kmvkzk”.Je v tom  nechte “žít”, je to chlouba jejich existence, na kterou jsou hrdí, oni jsou hrdí na to, že jsou pouhým kmvkzk s jeho chemickými reakcemi. A vývoj se nikdy nepohne kupředu, dokud vyznavači ideologie kmvkzk budou na všech pozicích moci určovat život všem ostatním. “Vývoj” pod taktovkou těchto se omezuje pouze na technologický pokrok a všechno ostatní nevyhnutelně spěje do záhuby..."

Zkrátit!

Tak dlouhé úvahy diskutující žvanilové nečtou. Oni čtou nejraději sami sebe.

Ateistické, ryze materialistické pojetí chápe člověka jako kus masa v koženém vaku, produkující na všech úrovních (fyzické, duševní a duchovní) jen reaktivní exkrementy (výkaly), v něž se nakonec promění i on sám.

Ten kdo má zájem na tom, aby z lidstva vznikla jednolitá tupa disciplinované otrocké “masy”, současně usiluje o tzv. „robotizaci“ (technologický pokrok výroby exkrementů), takže z této bezradné masy vlastně učiní „tlupu zbytečných jedlíků“, zbytečně ničícíh přírodu. Jak tedy nakonec má v úmyslu s touto masou „exkrementů“ naložit?...

Omyl:

Když nevíme, musíme věřit, že to, co vnímáme je reálné a, že bychom se měli snažit tomu porozumět.

Když víme, musíme věřit tomu, co víme. Jinak lžeme!

Obávám se že s tou bezradnou masou bude naloženo tak, že bude  fyzicky zlikvidována a jako ospravedlnění její likvidace bude použit její úpadek a to že ničí přírodu jako důvod. S čímž se mnozí už ostatně vůbec netají ani teď a sami sebe přitom považují za ty zachováníhodné, přitom to jsou většinou právě ti, kteří úpadek lidí všemožně podporují...

Přesně tak!

To je přece ale naprosto zvrácené. To pak vývoj vypadá jako zacyklený do bezvýchodného kruhu v němž se odehrávají pouze jatka. Tak snad o tom co je zachování hodné nerozhodují ti, kteří to k těm jatkám dovedli, ale bohové, bytosti sledující skutečný smysl veškerého bytí, kteří to k těm jatkám nechali dojít...?

V této zdánlivě beznadějné situaci praví RS: Musíme věřit, že to duchovní světy nenechají tak daleko dojit.

Pokud TSO nevznikne jako dílo svobodomyslných jednotlivců, navzdory globálnímu působení Lucifera a Ahrimana, nevznikne vůbec.

Je toto "globální působení Lucifera a Ahrimana" působením neobrácených duchů, tedy jejich svévolné působení?

Nebo se jedná o působení obrácených duchů ve službách makrokosmického Krista?

Zdraví Atrea

Globálně působí (či budou působit) Jak neobrácení či obrácení duchové zla, tak také duchové dobra (Hierarchie)...

Když řeknu "dobrý den" a hovořím to jako slušně vychovaný chlapec, tak to má význam, jaký to má mít.

Ale když řeknu třeba "dobrý den", s důrazem na první slabiku, a ještě řeknu takovým vysokým hlasem na začátku a průběžně klesajícím ke konci..., navíc třeba ješta s tím jízlově ironickým a pohrdlivým zabarvením hlasu.....tak to má zcela jiný význam....

Vlastně to znamená, výsměch, urážku, ponížení, opovržení, jízlivost...

Co to je potom za duchovní bytos v duchovních světech?

Je to bytost slov "Dobrý den", a nebo je to bytost, která má podobu zosobňující to opovržení, pohradání....?

Vy jste z lidské řeči úplně vyřadil člověka...

Jak bych mohl, když jeden to říká druhému?

A přesto jste to dokázal. Člověk je tu jen jako jakýsi tlampač.

Co člověk musí?

Prý člověk musí jen zemřít. Je to pravda?

V TSO také nic nemusí. Jen to, co si dohodne se svými spoluobčany. To potom musí, jestli to společně nezmění.

Cituji:

„V TSO nic nemusí!“

„V TSO musí, to co si dohodne se spoluobčany!“

Evidentní protimluv...

Máte-li vnitřní organismus TSO = člověka , tak ten musí..i třeba zemřít.

Máte-li vnější organismus, tak ten s smrtí lidí musí také skončit.

Takže všichni musí....

Ale šlo mi o to, jestli v TSO se něco musí.

Třeba pracovat, soudit....

Jestliže vše člověk dělá jen proto, že se rozhodl to udělat, tak v TSO vlastně neexistuje povinnost jiná, než ta, kterou si dohodl se svými spoluobčany, ano? Ne?

Proto se ptám jestli se v TSO něco musí?

V TSO se musí respektovat Ústava TSO a osobně uzavřené dohody...

Problém světa prý není síla mocných, ale slabost bezmocných a manipulace s nimi.

Problém není síla mocných, jsou-li těmi mocnými svobodní lidé.

TSO je vlastně systém, kde má vše sloužit občanovi, ano?

Systém má sloužit občanovi, jako stroj svému tvůrci, ne naopak, jak je tomu dnes, kdy občané otročí zaměstnavatelům, kteří jen plní pokyny zastupitelů (skrze zákony a právní houštinu, kterou nastolili zastupitelé).

Všichni slouží svému pánu. A to je stát. Jeho vlastníci, Rothschildi...

Je TSO stroj, ve smyslu mechanismus chodu společnosti, kde je vše pouze mrtvý vztah....,  nebo je to nějaký živoucí organismus?

Název TSO (Trojčlenný sociální organismus) praví, že jde o živý „organismus“, nikoliv o mrtvý „mechanismus“...

Jak tedy systém či organismus charakterizovat?

Člověk, občan je součástí organismu, který mu má sloužit?

Nebo on má sloužit systému, organismu?

Auto slouží svému řidiči.

TSO slouží občanovi jako co? Občan snad TSO řídí, ne? Nebo je jen jako nějaká buňka a když je nemocný člověk, chřadne i organismus? Jak to brát, že TSO je organismus? Lidé jsou jako ty buňky? To mi nějak nesedí....

Občan je v TSO jako lčen, článek, jako svobodná a nedotknutelná individualita.

Potom on řídí TSO jako pan řidič auto. Občan si TSO systém stvořil podobně, jako si jiný občan postaví systém auto. Jakmile mu to nevyhovuje, změní si systém TSO nebo si poopraví auto.

Stále je to mechanismus. Tam u auta viditelný a hmatatelný, je materiální. Tam u TSO je systém společnosti jako právní, jako metodika, nevím jak to nazvat...nemateriální, snad.duchovní....

TSO slouží plnoprávnému občanovi jako "sociální organismus".

Jak mu slouží?

Jak si to zařídí. Tedy jako určitý mechanismus.

Proč hovoříte o organismu?

Např. mechanismus auta (auto) je oživen člověkem. Společnost - vztahy v ní, jsou oživeny člověkem. Jinak to přece žádný organismus není. To přece nežije samo o sobě svým životem bez člověka, ne? Jako nějaký organismus, který je nadán životem. Společnost oživá jen skrze svého tvůrce. Bez něj neexistuje. Organismus existuje i bez člověka.

Člověk sám je zcela přirozeně vybaven dvěma organismy:

Vnitřní orgaismus = jeho tělo (vnitřní svět)

Vnější organismus = jeho okolí (vnější svět)

Pro ilustraci, vnější organismus (okolí) člověku mj. slouží jako zdroj potravy. A protože je tento vnější organismus všem lidem společný (sociální), stává se zpravidla, že namísto služby konkrétnímu člověku je zneuživán jeho parazitujícími bližními naopak k jeho zotročení...

TSO je vnější organismus, u kterého je parazitování buď zcela vyloučeno, popřípadě, pokud k němu přece jen dojde, dysponuje nástroji velmi rychlé a účinné nápravy, vč. náhrady škody...

Protože vnější svět (okolí) nutně slouží člověku neustále a původně zcela samovolně, je součástí člověka jako jeho vnější živý organismus (Země), nikoliv jako mrtvý mechanismus. Je tedy ryze soukromým omylem, má-li kdo tento organismus za mrtvý (an-organický)...

Na jedné straně tvrdíte: „Společnost - vztahy v ní, jsou oživeny člověkem. Jinak to přece žádný organismus není.“

Na druhé straně si odporujete tvrzením: „Organismus existuje i bez člověka.“

Organismus může žít i bez člověka.

Společenský organismus nemůže žít bez člověka. To jsem chtěl říci.

A proto jsem se ptal, co to je zaorganismus, který nemůže existovat bez člověka a přesto to je pojmenováno jako organismus, který bez člověka žije.

Nejdříve něco jen tak tvrdíte ("Organismus může žít i bez člověka") a pak se ptáte jiných, "co to je?" Jak to mají vědět? Vy to přece tvrdíte...

Anorganický vnější organismus je oživen člověkem.

Ale je to jako Velký třesk.

Hmota se vyvýjí? Může se vůbec anorganická hmota vyvíjet? Ta asi jen eroduje. Ale existuje vůbec mrtvá, neživá anorganická  hmota? Kdyby na Zemi žil jen jediný člověk, tak dle vaší definice, teze, je vše oživeno, protože je to okolím člověka. Vlastně celý náš vesmír naší sluneční soustavy je tím pádem organismus díky jedinému člověkovi?

Tedy: jen oživená hmota se vyvíjí? Jiná totiž neexistuje?

Základní a asi největší otázka potom je: Co to je život? Jak život oživil anorganickou hmotu? A nebo byly život a hmota stvořeny společně?

Jak byla stvořena hmota a jak život?

Nebo jak se to zde objevilo, vyvinulo, při-vy-sublimovalo aj....?

Jak souvisí makrokosmický a mikrokosmický Kristus? Hovoří spolu, znají se? A kde je při tom moje já?

Jde o vývoj našeho ducha a duše?

V nás se rodí mikrokosmický Kristus, nebo on už tam je a my ho jen objevíme?

Nebo vlastně on (jako naše věčná podstata) objeví nás?

Je-li v nás nějaká věčná podstata, tak jsme vlastně v pohodě, ne? Nemáme se o co bát, protože ta věčnost v nás nám neumožní se stát ne-věčným? A snažíme-li se či ne, tak je to jedno, můžeme si cestu k pravdě maximálně jen prodloužit, ale nemůžeme o tu věčnost v nás přijít?

Mikrokosmického Krista vyvíjíme vlastním úsilím podle Makrokosmického Krista jako lidské „duchovní Já“. Součástí jeho vývoje je duch, duše a tělo, jež relativně trvají dál, když se „naše věčná podstata“ (vědomí) vrací do věčnosti (rozpouští v absolutnu). Není tedy jedno, snažíme-li se nebo ne.

Prý frkvence vesmíru je nyní nějak zvýšená?

zeptám se, co je to frkvence vesmíru?

Prý se to dá nějak měřit. Kosmonauté, kteří létají kolem Země, prý změřili místo nějakých  např. 2, frekvenci 6.

Prý s tím souvisí nárůst myšlenkových či duševvních sil člověka?

Nerozumím tomu, jen na to pokývu hlavou....

O jaké frkvence asi jde? Nějaké kmity či pulsaci? A jak to souvisí s vývojem člověka?

Není to něco s tím, jak RS říkal, že když lidé budou vyspělejší, tak dojde k výkyvu osy Země a to bude mít vliv  např. na oteplení atp?

Frekvence vesmíru je akademický „vůl“, kterého mohou měřit jen „kosmonauti“, od ocasu k rohům. Čumák se neměří, protože ho kosmonauti eště nenašli.

U vola s tím opravdu souvisí „nárůst mšlenek“.

Já tomu taky nerozumím.

Prý vše je ve spirále. Mnohokrát jsem se setkal s tímtotvrzením. Diskuktující jako řekne velkou  pravdu, co přece všichni vědí.... rekne: Vše je ve spirále. A čas běží jedním směrem, a prostor druhým, jako naopak, v té šroubovici....

Dotaz: Jak tomu je? Je něco ve vývoji ve spirále? Je vše jako by na vyšší úrovni, o ten jeden závit výše?

Kam by potom taková šroubovice vedla, kdyby vývoj byl ve spirále?

Tak například školní pravítko „je ve spirále“.

Kde kdo je chytrej, všechno ví, ale nic nedovede vysvětlit. Jen tak povrchně se svým „věděním ohání“. Čím méně toho ví, tím více toho namluví, zoufale rád diskutuje a ve své nevědomosti se nejraději posmívá nevědomosti těch druhých...

Ve spirále spřádá lineální čas vyvíjející se prostor. Šroubovice prostoru vede tam, kam ji vede čas...