Uroboros je Kristus?

Uzaře-li proud absolutna obvod, jde o Urobora.

Pokud se Uroboros v absolutnu zase nerozpustí, pokračuje ve vývoji stvoření jako Kristus...

Jak do toho zapadá Betlémská hvězda? A k čemu slouží?

Mimochodem roku 325 začal první Nikajský koncil na kterém se "rozhodlo", že Kristus je samotný Bůh a tudíž nemohl být Bohem stvořen(zplozen)...

Kristus je Stvořitelem relativna ve kterém se projevuje jako Uroboros - tedy je Stvořitelem veškerého relativna, včetně dalších Slunečních soustav,kosmů s vlastním vývojem na určitých stupních, včetně celé galaxie a včetně všech galaxií co jich jen v celém vesmíru je..?  Je li stvořitelem všech slunečních soustav, proč si vybral k realizaci mystéria na Golgotě zrovna naši sluneční soustavu a její planetu Zemi a spojil s ní tak vlastně tedy i svůj vývoj až po Vulkán?

Kristus je “Ten, který má sedm duchů Božích a sedm hvězd” - tzn, že už i jinde,v jiné sluneční soustavě absolvoval vývoj všech 7 manvantar (sedm duchů Božích) včetně 7 pralayí  (sedmi hvězd), včetně mystéria Golgoty, přestože to nemá zapotřebí?

On to (své vtělení až do fyzického těla a mystéria zmrtvýchvstání) provádí v každém kosmu každé sluneční soustavy?  Jak to stíhá?  Nebo platí, že co sluneční soustava, to jeden Kristus - její stvořitel, který tu naši začal tvořit od starého Saturnu a  před tím než se stal stvořitelem (naší sluneční soustavy) byl jako Vulkán v jiné sluneční soustavě, kde absolvoval vývoj všech 7 manvantar a uprostřed tohoto vývoje byl člověkem - tak jako nyní v naší sluneční soustavě lidé Země…?

Každý stvořený vesmírný prostor má svého stvořitele, není žádný „totální“ (absolutní) Kristus. Nepotřeboval se angažovat v relativnu, aby byl absolutně věčný, ale aby mohl být relativně nesmrtelný a individuálně svobodný...

Kristus je sedmý Elohim (jednota 6. elohimů)...

...Tak ovšem nevylučuje to, že náš Kristus Stvořitel už v jiném stvořeném vesmírném prostoru před naším Saturnem prodělal stav lidství…?
A  v každém vesmírném prostoru se jeho Stvořitel - Kristus vtěluje přibližně v jeho polovině do lidského těla na fyzické úrovni?

Jsou takové stvořené vesmírné prostory, kde se stvořenému nepodařilo naplnit účel vývoje přestože se v něm vtělil jeho Stvořitel…?  - A pokud ano, co se s takovým vesmírným prostorem děje- to se rozpustí v absolutnu,aniž by došel k Vulkánu?

Již samotný pojem „Stvořitel“ praví, že do následujícího vývoje vstupuje jako počátek stvoření Nebe/Země, mechanismem, který jsme si tu popsali jako Urobora.

Naproti tomu Hierarchie, které si svým lidstvím prošly před stvořením nebo v jeho prvních třech manvantarách, se seskupují kol Urobora jako pomocní duchové Sféry stálic a planet.

Tím je dáno, že Uroboros po svém zjevení (uzavření proudu absolutna do obvodu) se v absolutnu zase nerozpustí, ale je udržován v následujícím vývoji stvoření Hierarchiemi...

Možnost zpětného rozpuštění Urobora tu byla jen v době, kdy tu ještě nebyly žádné Hierarchie, kdy vesmír Nebe/Země vznikl poprvé. Od té doby se Urobors nerozpouští, ale stává se uprostřed čtvrté manvantary fyzickým člověkem jako Kristus Ježíš...

Tzn., že když vesmír Nebe/Země vznikl poprvé, vznikl i první Kristus, Uroboros, tak vlastně nultý, protože obvod “0”, počátek. A  když ještě žádné hierarchie nebyly,co tedy udrželo proudící absolutno uzavřené do obvodu,než se vyvinuly první hierarchie ?

…Předpokládám tedy, že co jeden vesmír  Nebe / Země = jedna sluneční soustava => jeden Kristus, jeden Uroboros  “/” mezi Nebem a Zemí... Ne beze mě... protože bez něj, bez absolutna uzavřeného do obvodu ve spáře by prostě žádné Nebe ani Země nemohly vůbec být….

Uroboros se „projevuje“ samovolně a právě tak se může i zpětně rozpustit nebo pokračovat dál jako počátek (Stvořitel) Nebe/Země.

Po dokonání prvního vývoje (7 manvantar) Nebe/Země, se již samovolný Uroboros nerozpouští, ale je udržován hierarchiemi (odtud: Stvořitel, Udržovatel, Ničitel)...

Astrální "svět" je vně nebo uvnitř Urobora?

Mimo...

Astrální svět je nejnižším světem Nebe (1.horní devachan, 2.dolní devachan, 3. astrální svět) a je, na rozdíl od dvou horních duchovních světů, svěrem duševním. Nejde tedy (skrze vývoj člověka) o vývoj nebeského duševního světa ve svět duchovní?

Již dlouho se ptám, proč musí na svět přijít tak veliké zlo? RS říká, že je to proto, aby se dobro, které povstává překonáním zla, stalo svatým.

Co je to být svatým dobrem? Přišla mi odpověď, že jde o dobro, které se musí stát z dobra lidského dobrem božským, aby zaplnilo jak lidský, tak i nadlidský astrální svět Duchem svatým. Tím by devachan získal ještě třetí úroveň a stal by se samonosnou trojmocnou duchovní bytostí, trojmocně zacyklenou a tedy věčnou nositelkou Božské trojnosti.

Uvažuji dobře?

Zdraví Atrea

Rozpouští li se Uroboros samovolně, to k tomu rozpuštění se nepotřebuje žádný důvod, např. , že se “to” (Stvoření) prostě nepovedlo? …Tak “to” jako zkusí “jinde” ? … Lze vůbec popsat jak Kristus vnímá sám sebe, jak si je sám sebe vědom -  to svědectví o sobě má od jemu sloužících hierarchií ve kterých se snad jakoby zrcadlí a fyzicky smyslový svět je zrcadle těchto hierarchií a to co vůbec umožňuje, aby se duchovno zrcadlilo jako smyslový svět jsou odpůrčí (ahrimanský)  bytosti…?  (zrovna včera jsem od RS četl, že právě ahrimanské bytosti vlastně jaksi zhutňují duchovno tak, aby se jevilo jako ta naše hmatatelná fyzická hmota.Oni vlastně musí klást odpor duchovnu, aby se vůbec mohlo projevit jako fyzično)...

...Otázky na to, “jak to chodí “ v ostatních stvořených vesmírných prostorech už se tedy budu snažit eliminovat, protože je mi jasné, že dokud plně nepoznám “náš” stvořený vesmírný prostor, potud musím poznávat tento. Až ho vítězně absolvuji,až se jeho poznáním skutečně vysvobodím, pak třeba mohu pořádat se Serafy a Cherubíny poznávací a pomocné výpravy do sousedních stvořených vesmírných prostor s tamním vývojem...

K tomu mě napadá... samovolně = sám + volně ... tzn., že ze své vlastní vůle, potřebuje k tomu tedy ne vnější, ale vnitřní podnět...?

O absolutnu nemůžeme mít jiné pojmy než relativní a ty jsou pro absolutno bezprostředně nepatřičné. Nezbývá tedy než mluvit o absolutnu relativními pojmy v podobenstvích...

Tak jako nepotřebuje důvod k uzavření obvodu, tak ho nepotřebuje ani k otevření. Obojí vzniká a zaniká samovolně...

V absolutnu není žádné „jinde“...

Pokud se stvoření nepovede, následuje potopa světa, Sodoma, Gomora aj...

Tuším, že Janovo ev. uvádí dva výroky J. Krista, o sobě samém:

„Mluvím-li já sám o sobě, mé svědectví není pravé!“ (NE+já)

„Nemluvím-li já sám o sobě, mé svědectví je pravé!“ (NE x NE = ANO+já)

Projevy odpůrčích (lucifer-ahrimanských) bytosti jsou zrcadlovým obrazem ducha (NE+duch). To, co obraz NE+ducha napravuje, je negace negace (ANO+duch)...

Zeptal sem se jednoho mimozemšťana, jak to u nich vypadá. Řekl, že neví, neboť veškerou svou energii a veškerý svůj čas musel věnovat tomu, aby poznal, jak to vypadá u nás. No a? Nepoznal! Musí se už vrátit. A nejsou snad nějací pozemšťani u nich? Jsou, ale také nic neví.

Není to na hlavu?

"Ke katastrofám dochází kvůli minulé karmě, nikoliv kvůli budoucím změnám. Což ten nejdůležitější zlom nenastal v naprosté tichosti, takže si ho téměř nikdo ani nevšiml?"

1) ad katastrofy: Takže všechny katastrofy, co se na světě dějou, a mají vzrůstající intenzitu (hlavně sopečná činnost a zemětřesení, ale i povětrnostní jevy aj.) jsou projevem asurské karmy Ahrimana, která umožňuje působení Asurů až ve fyzické materii Země, takže se zde toto působení může projevovat? Mi ty katastrofy připadají tak, jako kdyby měly Zemi roztříštit, rozdrobit na prach, aby tu nezůstal ani kámen na kameni... Navíc - celá fyzická Země, nebo tedy lépe řečeno její fyzické tělo, již dnes podléhá postupnému rozkladu, rozpadu, vysušování, takže z ní nakonec ten prac zůstane. Při přechodu do astrálního stavu formy již fyzická materie nebude potřeba... takže v této souvislosti mi připadá, jako by i ti Asurové konali užitečnou práci... (??) Samozřejmě "užitečnou" je potřeba brát s rezervou, protože kdyby se moc rozohnili, nebude možná existence lidstva na Zemi už v příštím tisíciletí... ke konci fyzického glóbu ale jejich síly potřeba budou, právě pro rozprášení Země, ne?

2) ad mysterium Golgoty: v době, kdy se uskutečňovalo mysterium Golgoty, nastalo zatmění Slunce v místě, kde se odehrávalo, a poté nastalo zemětřesení, kdy Země pojala prach z Ježíšova těla... to byly nutné události, které při tom musely nastat, takže se nedá úplně říci, že by se to odehrálo v naprosté tichosti. Tím se asi myslí, že tato událost unikla zrakům naprosté většiny lidstva... (přemýšlím nahlas)

Zánik Pompejí byla katastrofa. Zatmění Slunce a zemětřesení na Golgotě proběhlo v naprosté tichosti. Co hlučného se při tom stalo?

Každý vývoj má jen tři stupně. Představuje-li r. 1998 dno propasti (3 x 666), pak už další sestup není možný. Jsme prostě na dně.

R. 1998 však představuje jen druhý stupeň vzestupu. Třetí má být dokonán r. 2997 (3 x 999). Po ten čas musíme počítat s překonáváním úsilí o udržení dna propasti (vlády peněz, akademické „vědy“ aj.). Protože mají v rukách už „všechno“, nebude to jednoduché období...

2/ Přivede-li Vás F.S.P. Moravičanský ke studiu Velké Moravy (tedy mystérií Matky), pak jste na správné stopě. V souvislosti s neúspěšným pokusem o vzestup r. 999 je klíčem církev Ducha sv., založená impulsem knížete Rastislava a rozprášená císařem-králem Svatoplukem...

666 je Lucifer-Ahrimanův krok pro sestup lidstva.

Krok 999 je krokem jejich obrácení pro vzestup lidstva...

Protože r. 1998 jsme již na dně, jsou veškeré násleldující východo-západní události jen manévrováním za účelem zmatení orientace a zabránění vzestupu...

R. 333 si také již nepamatuji...

Teď mi došlo: 999 - 666 = 333

Možná to je zcela bez souvislosti, ale hledal jsem v bibli třetí, či třicátétřetí kapitoly a třetí verše ;

Jeremiáš kapitola 33 verš 3

Takhle ze široka bychom se v informacích jen utopili. K vysvětlení každého sdělení musíme dospět zvlášť a teprve potom můžeme posoudit, jak spolu souvisejí.

Nyní nás číslo 333 zajímá jako rok nového letopočtu a očekáváme, že si někdo vzpomene, co o něm kde řekl RS (akademickým historikům věřit nemůžeme)...

Zkusím to najít ve svých poznámkách, určitě o tom měl nejméně polovinu celé přednášky, jen moje paměť odmítá spolupracovat...

999 - 666 = 333 ... tady ta rovnice na mě působí tak, jako by rok 333 byl přípravou jak k roku 666 (převažující působení Ahrimana), tak k roku 999 (převažující působení Lucifera). Doslovně to lze brát takto: Lucifer - Ahriman = 333

333 na mě působí také tak, že symbolizuje trojnásobnou trojnost lidské bytosti (3xtělo, 3xduše, 3xduch), ovšem bez Já.

Ta rovnice mě napadla právě teď, nic zasvěceného mě k ní nepřivedlo.

Jen stále nevím, proč Lucifera počítáte do čísla vzestupu 999, když svými svody patří do čísla sestupu 666?

Aha, už mi to došlo. Bral jsem prostě roky 666 jako ahrimanské, 999 jako luciferské, a zapomněl jsem na Krista....

RS , Jak najdu Krista ;

"...

A nyní se otažme, kdy byl střed této kulturní epochy — střed, neboť můžeme předpokládat, že trvala-li tato kulturní epocha od roku 747 před mystériem na Golgotě až do roku 1413 po Kristu, pak má také svůj střed, dokdy se vyvíjela duše rozumová přibývajícím způsobem, vzestupně; potom se vyvíjela sestupně. Tuto chvíli — můžete si snadno vypočítat — je rok 333 po narození Ježíše Krista; rok 333 je tedy velmi důležitý okamžik ve vývoji lidstva, střed řecko-latinského kulturního věku. 333 roků před tímto středem nalézáme narození Krista Ježíše, tedy to, co vedlo k mystériu na Golgotě.

Celou situaci lidstva můžeme zhodnotit správně jen tehdy, otážeme-li se: Co by se bylo stalo, kdyby se nebylo uskutečnilo mystérium na Golgotě? Teprve tehdy, když tuto otázku položíme, teprve potom můžeme správně zhodnotit, jakou má golgotské mystérium pro lidstvo cenu. Lidstvo by bylo jen vlastními elementárními silami, bez mystéria na Golgotě, v roce 333 samozřejmě také došlo ke středu čtvrtého poatlantského věku. Bylo by vyvinulo samo ze sebe všechny ony schopnosti, které patří duši rozumové. A ty by mělo potom v následujících staletích.

Ale tím, že se uskutečnilo mystérium na Golgotě, došlo k podstatné změně. Stalo se tedy něco docela jiného, než by se bylo stalo, něco naprosto jiného. Díváme-li se na golgotské mystérium, pak můžeme (abychom mohli charakterizovat tuto zvláštní událost, která dává smysl celé Zemi) považovat za nejdůležitější právě to hledisko, že k mystériu na Golgotě je jenom jeden, a to nadsmyslový přístup, a že k němu dojdeme jenom po nadsmyslové cestě.

Co je vlastně jádrem věci? Člověk, třebaže se přiblížil ve čtvrtém poatlantském věku, to znamená kolem roku 333 nejvyššímu rozkvětu duše rozumové, byl mezi zrozením a smrtí, ve svém fyzickém životě velmi vzdálen tomu, aby porozuměl povaze mystéria na Golgotě svými obyčejnými lidskými silami..."

Věnuje se tam tomu roku 333 obšírněji - http://www.bdelost.sk/diela/steiner/steiner_jak_najdu_krista.html

Z paměti jsem to nevyhrabal, kupodivu se to dalo najít na internetu. Ahriman už asi zrušil určité algoritmy na vyhledávání konkrétně textů RS...

Minulý stav už tu není, budoucí stav tu ještě není. Každá doba má tedy jen ty své přítomné stavy. V dnešní době (v manvantaře Země) mluvíme o přítomných stavech jako o úrovních:

Fyzická, éterická, astrální a devachanická.

Tyto základní úrovně, souvisí ještě s příbuznými úrovněmi. Fyzická například s podfyzickou, devachanická je horní a dolní atp.

Tyto úrovně jsou tu současně, prožívat je však můžeme jen v odpovídajících stavech vědomí...

Součástí stavu Země jsou také stavy vědomí opozdilců a vědomí budoucích stavů. Tyto opozdilé a předběžné stavy vědomí, jsou však prožívány v objektivním stavu Země, jako mimořádné zemské stavy...

Vedle stavů manvantary Země existuje ještě něco jako „kronika akaša“. Tu však nelze pokládat za „stav Země“, či za některý minulý či budoucí stav. Je to jakýsi souhrn obrazů všech předchozích a budoucích stavů, jež lze prožít jako v kině, v přítomném stavu Země, jímž nejsou. V přítomnému stavu Jupitera atd. je budeme prožívat jinak (přiměřeně danému stavu), takže se můžeme v těchto pojmech snadno zamotat, aniž nám tu přesné rozlišování nějak prospěje.

To v čem se máme řádně vyvíjet je přítomný stav Země v dané inkarnaci za daných genetických a karmických podmínek...

Rok 0 jako předěl mezi starým a novým vývojem (mezi sestupem a zpětným výstupem), je jen ve stavu Země, či chcete-li ve stavu páté poatlantské opohy. Již „rok“ 0 představuje „teoretické“ rozšíření nulového předělu, jenž je fakticky přítomen jen v nulové spáře okamžiku. Další „hospodské“ rozšiřování tohoto předělu je sice možné, ale zbytečné. Na Jupiteru hospody již neboudou a zdá se, že kvůli Babišovi zaniknou už dnes...

Proměna stavu Země na budoucí stav neproběhne zvolna na konci manvantary Země, ale „náhle“ během pralaye mezi Zemí a Jupiterem...

Ke katastrofám dochází kvůli minulé karmě, nikoliv kvůli budoucím změnám. Což ten nejdůležitější zlom nenastal v naprosté tichosti, takže si ho téměř nikdo ani nevšíml?...

Souvisí pojem “hospoda” s pojmem “Hospodin”?  Pokud ano, tak jak?

...Jaký nejdůležitější zlom nastal, aniž by si ho téměř kdykoliv všiml - konec vývoje nutnosti v r. 1998 ( 3 x 666 )...?

Hospodin = hospodář (stvořitel) = pán hospody (stvoření)

Nejdůležitější zlom ve vývoji sedmi manvantar, nastal uprostřed manvantary Země pod názvem „mystérium Golgoty“. Mimo několika zůčastněných Židů, Hybernských mystérií (v Irsku) a mystérií Matky Boží (na Moravě), o této klíčové a dalekosáhlé události nikdo nic nevěděl. Pohříchu o ní dodnes nikdo nic neví, ač o ní už máme alespoň „nějaký“ pojem („boha jeho!“ nebo tak nějak)...

-Když je ahrimanským svodem:
„Učiň z těchto kamenů chléb!“ - a my všichni musíme činit z kamenů chléb, pak to znamená, že tomuto svodu podléháme a způsob jak mu nepodléhat je založit TSO..?

A význam pojmu “zlo” ve slově zlo-m je ten, že zlom je vlastně proces, při kterém právě dochází ke zlomení (obrácení)  zla ?

-O tom, že nejdůležitějším zlomem v celých 7 manvantarách je mysterium Golgoty nepochybuji. Domníval jsem se, že máte na mysli nějaký nejbližší zlom do 100 let zpátky. Mysterium Golgoty mi připadá, přirovnáno k fyzičnu, jakoby celý vesmír, který byl plný pouze temnoty čekal na zrození Slunce a světla, jakoby smrt čekala na život. Byť je to triviální přirovnání, protože světlo je relativním opakem temnoty a Kristus je konkrétní absolutno, bez něhož by nebylo ani světla,ani temnoty…

Ahrimanský svod „učiň z kamene chléb“ má mnoho významů. Jeho sociální smysl představuje zaopatřování chleba prostřednictvím peněz. Toto dělání z kamenů chleba bylo vždy současně nástrojem masivního okrádání hladových spotřebitelů kamenného chleba (viz česká pověst o Horymírovi).

V tomto parazitním umění vynikal zejména český národ, čeští stavové, kteří svého času ražbou kutnohorského stříbra zaplavili (skoupili) tehdejší svět (Evropu).

Od Čechů převzal štafetu (skrze moravské barony Rotchildy) FED, jenž kovový tolar nahradil papírovým dolarem...

V daném smyslu by měl TSO dokonat to, co se nepodařilo bitvou na Moravském poli...

Pojem „zlom“ nenaznačuje obrácení zla, ale „nutné zlo“...

Konkrétní (relativní) absolutno neexistuje. Kristus, světlo i temnota jsou produktem relativna...

Rotchildi byli moravští baroni?  Znamená to, že když tedy vlastně zahájili věk celosvětového zotročování prostřednictvím peněz - odevzdali lidstvo do područí Mamona a tím i Ahrimana, že je v jejich moci to také ukončit?  Rot-child => rudé děti => děti krve - jsou přímo tito praktikující černí mágové, nebo stále jen jejich nejvýše postavení sluhové? … Jejich matka na smrtelné posteli prý prohlásila :” Kdyby moji synové nechtěli, nebylo by na světě žádných válek “...

Kristus, Alfa i Omega - počátek i konec, absolutní NIC co JE je přece příčinou vzniku relativna, jako počáteční obřízka, kružnice, spára, díky níž došlo k oddělení původního absolutna na relativně vnější/vnitřní, vlastně prvotní negace počátečního stavu. Zkrátka To díky čemuž došlo ke vzniku světa relativních projevů nemůže být produktem relativna. Z hlediska relativna se To sice jeví tak, že bez relativna by To jakoby vůbec nebylo a kontrastní relativno To teprv jaksi zjevilo, umožnilo,aby To mohlo být nalezeno a poznáno. Prostě projevující se nemůže být produktem svého projevu. Maximálně tak, že díky těmto projevům je vůbec nějak projevitelný, definovatelný a pochopitelný…

Po napoloeónských válkách povýšili Habsburkové (tuším František II.) Rotschildy do nižšího šlechtického stavu, na barony z … S tím „z“ souvisí moravsko-slezská država po Albrechtovi z Valdštejna (patrně část Frýdlantského panství)...

V moci Rotschildů bylo FED zavést, ne však ho ukončit...

Protože od absolutna nelze nic oddělit, nemohlo být od absolutna. Z absoluta odděleno ani relativno. Ke vzniku relativna byl dán absolutnem jen impulz. Absolutno je původní stav, nikoliv stav relativně počáteční. Relativno je duálním projevem podstaty absolutna, podstatu absolutna však nezahrnuje. Absolutno trvá dál nezměněno a relativno je tu jaksi karmicky navíc.

Na žádný způsob nemůže být řeč o tom, že by „projevující se mohl být produktem svého projevu.“

Cituji z předchozí odpovědi to co mě tak mate ;”Kristus, světlo i temnota jsou produktem relativna…”

-Jakým způsobem je Kristus produktem relativna?  Kristus PŘED stvořením světa relativních projevů je snad jiný než Kristus PO stvoření světa relativních projevů a po Golgotě zas jiný Kristus?  Což v podstatě On sám není Stvořitelem světa relativních projevů,nebo je snad tím impulsem k tomu?  Vždyť On sám říká že je Alfou i Omegou, počátkem i koncem a kružnice je počátkem i koncem, jak jí stvořeného prostoru (pro vývoj relativních projevů), tak času ve kterém vývoj probíhá…

A relativno (světlo a temnota)  přece není produktem (projevem)  relativna (projevu absolutna)..?  To mi zní jako že světlo a temnota (relativno)  je produktem světla a temnoty (relativna)... Nebo kde mám chybu v úvaze - že produkt není projev a že relativno není svět relativních projevů?  To mám za totéž snad od té doby co to rozebíráme…

Relativno je duálním projevem absolutna a Kristus je jeho stvořitel, který je také relativním projevem absolutna (Uroboros). Tento projev se však se svým stvořením vyvíjí v prostoru a čase a ten vývoj je produktem relativna, nikoliv absolutna.

Praví-li stvořitel relativna: Já jsem počátek i konec, pak si musíme uvědomit, že absolutno samo o sobě (věčnost) nijaký počátek a konec k ničemu nepotřebuje. Obojí je relativní a potřebuje ho relativno.

Praví-li stvořitel relativna: Já jsem ta cesta, pravda i život, pak absolutno opět nic z toho samo o sobě k ničemu nepotřebuje. To vše potřebuje relativno.

Jako věčná podstata projevu absolutna Kristus nemá existenční potřebu být stvořitelem relativna. Relativní vývoj však jeho vědomí zpětně ovlivňuje, takže můžeme mluvit také o vývoji stvořitele, jenž je opět absolutnu úplně k ničemu.

Kristus se však v tomto vývoji stává relativní individualitou, kterou absolutně být nemůže...

Obdobně je tomu se světlem a temnotou, které opět mohou existovat jen relativně, nikoliv absolutně.

Také „projev“ či „produkt“ nemůže být absolutní (sám o sobě), ale zase jen relativní. Absolutno samo o sobě nijaký relativní projev ani produkt k ničemu nepotřebuje...

O tom roku 1998 jsem pochytil informaci, že byl také nazýván "anthroposofický rok propasti" (uvedeno v Pátém evangeliu). Jaké propasti...?

V principu je propast dána stvořením Nebe/Země.

Exoterně je známa například propast „Macocha“ nebo propast u Hranic.

Esoterně se pojem propast odvíjí od tří pokušení Ježíše Krista na poušti, po křtu na Jordáně.

Nad propastí se tyčí velmi vysoká hora (či věž) luciferského svodu:

„Všechna království Země ti dám, budeš-li se mi klanět.“

Na úpatí hory je okrajem propasti střecha vysokého chrámu lucifersko-ahrmanského svodu:

„Skoč dolů abys nenarazil nohou o kámen“.

Kamenité dno propasti je ahrimanským svodem:

„Učiň z těchto kamenů chléb!“

V tomto světle tedy to, že je rok 1998 rokem propasti, znamená, že v tom roce lidstvo sestoupilo nejhlouběji do ahrimanské propasti, tzn. nejvíce podlehlo ahrimanskému svodu (případně všem třem, luciferskému (2x999) lucifersko+ahrimanskému a ahrimanskému (3x666))?

Vydání Pátého evangelia v tomto roce, kde byla (tuším že) poprvé uveřejněna mechanika (s)tvoření, vydolovaná z obracivšího se Ahrimana, znamená, že byl lidstvu dán impuls ke "skoku přes propast", jak o něm hovoří čsto RS v souvislosti s iniciací? A od té doby je na vůli  každého jednotlivce, zda začne pomalu uskutečňovat vývoj ke svobodě?

Tato veřejná iniciace do mechaniky (s)tvoření přesně v roce propasti mi připadá jako vítězství nad všemi třemi svody.

Mechanika Otce překonává Ahrimanský svod, mechanika Syna lucifersko+ahrimanský svod a mechanika Ducha Svatého luciferský svod... přinejmenším k tomu vítězství dává člověku návod ve smyslu současného ducha doby... (Kristus to nemohl ve své době vyjádřit tímto způsobem)...

Pád do propasti představuje číslo 3 x 666.

Číslo 2 x 999 představuje opak, tj. možnost výstupu z propasti (skoku přes propast). Členové AS si toho roku možnost výstupu z vydání 5. ev. poslušně vytrhli. Letošního roku svůj krok potvrdili vzdoro-vydáním Filosofie svobody.

Takže - čin skoku přes propast nějak souvisí s Luciferem? Jak?

1) Napadá mě, že nám k tomu dopomáhá moudrost (kterou má z poloviny Lucifer). Pravdivé poznání světa relativních projevů není možné uskutečnit bez pomoci Lucifera, který je dnes již téměř obrácen ke Kristu.

Navíc RS uvádí, že když duše vystupuje po smrti těla nad sféru Slunce ke sféře stálic (přes sféry vnějších planet - marsickou, jupiterskou, saturnskou), tak tam se lidská duše neobejde bez pomoci Lucifera. Takže by se dalo říci, že i tam nám Lucifer pomáhá přes propast, kterou bychom sami nezvládli přeskočit. RS praví, že tam je Lucifer oprávněným vůdcem (Kristus vede duši přes sféru vnitřních planet po sféru sluneční).

2) Nebo to je tak, že v tomto roce došlo ke střetu působení Lucifera a Ahrimana, čímž se jejich působení vyrušilo a dalo tak prostor pro tento skok? Protože předchozí soratovské roky (666, 1332) byly ahrimanštější, nevyrovnané, co do působení těchto mocností... takže tam šlo jen o sestup.

3) Poslední vysvětelní, které mě napadá, je, že Lucifer s Ahrimanem v tomto roce zkrátka nejvíce spolupracovali, ale ne proti Kristu, nýbrž zcela v jeho smyslu.

Překombinováno.

1/ Propast jednoznačně mluví o třech svodech, které svádějí člověka shora dolů.

Skok přes propast představuje opačnou cestu, překonávání třech svodů zdola nahoru.

Obojí musí člověk vykonat sám, svými vlastními silami, které si musí během vývoje osvojit, nikoliv silami někoho jiného, tím méně silami svůdců. Jaký by mělo smysl, aby byl člověk při pádu dolů zachycen a nesen anděly současně nahoru, jak to slibuje druhý svod? (Pokus o to r. 999 skutečně nastal) Co by si tím člověk osvojil? Vůbec nic by se o propasti nedozvěděl, vůbec by svět relativních projevů nepoznal.

Ve Sféře stálic (Lůno cifer = ciferník hodin) může Lucifer člověku pomáhat jinak, protože ta je nad propastí (nad planetární soustavou (nad rafičkami hodin). Pomáhat vůbec však může jen tomu, kdo se mu neklaní (nesestupuje do propasti), ale naopak zvedá hlavu nad propast. Tak jak člověku „pomohl“ dolů svodem, tak mu může pomoci nahoru poučením. Samotnou cestu dolů a nahoru však musí člověk vykonat sám!...

2/ Jednotlivé násobky (mylníky) čísla 666 (1322 a 1998) jsou i historicky roky (stupně) sestupu.

Jednotlivé násobky (mylníky) čísla 999 (1998) jsou i historicky roky (stupně) vzestupu (obratu).

Mimořádnou pozoronost doporučuji věnovat právě událostem kolem r. 999, před nímž byly podniknuty nebývalé kroky k vzestupu, ale pokračoval po něm sestup...

3/ Takovou spolupráci zahajuje r. 1998 zánikem východního bloku s následným zánikem Západu. Pak budou oba bloky v nové podobě znovu polarizovat...

1) "...tak, jak člověku 'pomohl' dolů svodem, tam mu může pomoci nahoru poučením. Samotnou cestu dolů a nahoru však musí člověk vykonat sám!" ... tak jsem to v podstatě myslel, jen zas to moje vyjadřování......

2) Bude tomu tak s násobky těchto roků i do budoucna, přinejmenším v poatlantské epoše? Vidím v tom postupně se rozevírající nůžky, postupné stupně většího a většího rozdělování lidstva - jedni budou v ...x666 stále klesat, druzí postupně stoupat, až dojde nakonec k tomu, že výstup již nebude možný...

O událostech kolem roku 999 nevím... kde začít se studiem? Nevím, zda se o tom RS někde zmiňuje, pokud ano, ještě jsem na to nenarazil. A u dějepisných pramenů a líčení je třeba být hodně obezřetný... Nelíčí o tom něco F.S.P. Moravičanský v knize, která je zde na webu? S tou jsem právě začal...

A ještě k luciferským devítkovým rokům - ten vzestup je podobného charakteru jako ahrimanský sestup, tzn. že je lidstvu jaksi nucen nátlakem? Tzn., že v roce 999 byly sice impulsy k vzestupu, ale ne čisté? Nebo již tehdy byly zcela v Kristově smyslu?

3) Takže se dá říct, že zánikem Východního bloku a postupným zánikem Západního bloku dávají Lucifer s Ahrimanem první (a poslední) šanci Evropě, aby rozvinula kristovský sociální řád? A do budoucna bude prosazení TSO těžší a těžší z důvodu, že se v rocích 4x666, 5x666 atd. bude velká část lidstva dále propadat..?

Vztpomínám si, že RS uvádí jako důležitý rok 333, ale už nevím v jaké souvislosti...

Někde jsem slyšel strašidelnou Theosofickou informaci, že člověk projde 343 inkarnacemi.

Souhlasí to s Antroposofií? Takže máme 343 možností  si to tady úplně pokazit?

Theosofické informace nejsou strašidelné, ale bláznivé...

Číslo 343 (7x7x7) odkazuje k celkovému počtu tzv. glóbů neboli stavů formy, kterými musí Země projít od počátku Saturnu ke konci Vulkánu. Nevím, zda toto číslo nějak souvisí s počtem inkarnací člověka, ale spíš ne, protože počet inkarnací je individuální pro každou duši.

Stavy formy jsou následující: vyšší arúpa-dévachanický, nižší rúpa-dévachanický, astrální, fyzický, znovu astrální, znovu nižší rúpa-dévachanický a znovu vyšší arúpa-dévachanický. Každá manvantara obsahuje 49 stavů formy, a 7 životních stavů (tady jsme o nich v diskusi hovořili jako o "rundách"). V každé rundě projde planeta sedmi stavy formy. V každé manvantaře projde planeta sedmi životními stavy.

Stav formy je největším souvislým celkem, nepřerušeným pralajou. Mezi jednotlivými stavy formy je vždy malá pralaja, kdy vše projevené jaksi usne (pralaja mezi stavy formy by se dala přirovnat ke snivému spánku, větší pralaja mezi životními stavy je hlubší, ta odpovídá bezesnému spánku, a velká pralaja mezi manvantarami odpovídá hlubokému transu). Čím větší metamorfóza se v pralaje děje, tím je pralaja hlubší, vzdálenější našemu běžnému dennímu vědomí.

Najděte si v diskusi heslo "pralaja", není to tak dlouho, co jsme toto téma řešili.

V každém glóbu se vystřídá sedm eonů, delších časových období; jedním takovým eonem je např. Lemurie, Atlantida nebo celá poatlantská epocha. Pro představu poatlantská epocha trvá zhruba 15 tisíc let.

Stav formy znamená, že vše, co je projevené, je projevené určitům způsobem - fyzicky, astrálně, rúpicky (duchovně-foremně) nebo arúpicky (duchovně-pravzorově). ...

Možná mě někdo doplní.. každopádně základ je obsažen v Tajné vědě nebo v cyklu o Janově apokalypse...

Vyvstala mi jedna nejasnost, co se týče dnešního Měsíce.

Na jednu stranu odkazuje Měsíc ke starému Měsíci, na druhou stranu k novému Jupiteru. Jak je to možné? Přiblížím, co tím myslím..

RS říká, že Měsíc je vesmírné mužství, zatímco kometární svět je vesmírné ženství. Komety odkazují k měsíční manvantaře, reprezentují to staré, minulé. Impulsy, které jsou jimi přinášeny jako blesk z čistého nebe, přirovnává RS k náhlému narození dítěte.

Naproti tomu Měsíc má jupiterský charakter, podobně jako mužské tělo, které je "pře-vyvinuté" a tím, že je blíže jupiterskému stupni, v zemských podmínkách více ztvrdlo. A ze stejného důvodu ztvrdl Měsíc - je více jupiterský než zemský, a jeho jupiterský charakter, místo, aby se plně projevil, tak vyschl.

Naproti tomu ženské tělo je "nedovyvinuté", je částečně na měsíčním stupni, takže je měkčí (ženy mají v těle více tuku oproti mužům, kteří mají více svalové hmoty a kostí) a stejně tomu je s kometami... Jako materiální důkaz RS uvádí množství kyanidu v kometách, substance, která byla ve velkém množství i na starém Měsíci.

Zarazilo mě to, ačkoli to jistým způsobem chápu. Měl jsem ale vždycky Měsíc za ženský princip, a najednou jako když střelí, RS hovoří v souvislosti s Měsícem o principu mužském.... Jak to?

Ta dvojnost Měsíce se třeba dobře projevuje v jeho vlivu na inkarnace - v době novu se rodí chlapci, v době úplňku ženy...

Stále si musíme být vědomi neoddělitelnosti formy možnosti od možného tvaru (možnost bez možného není možností, neboť nic neumožňuje. Možné bez možnosti není možné, protože ho nic neumožňuje).

Názorněji řečeno, kdyby prostor (tvar tělesa) ve svém okolí neměl místo (formu otvoru), nemohl by v daném okolí (v jeho prostředí) vůbec existovat. Proto například nemůžeme strčit prst do plného obsahu bronzové koule. Nemohli bychom strčit prst ani do vody, ba ani do vzduchu, kdyby si formou svého místa nenosil všude sebou.

Že o svém místě v okolí nemáme tušení, za to může Platón, který formu místa zmátl s tvarem prostoru. Aristoteles byl několikrát blízko blizoučko odlišení místa v okolí od prostoru (= možnosti od možného = formy od tvaru). Platónova sugesce však i u něj nakonec převážila. Akademická sofistika na tomto trojnásobném oblbování může dodnes zakládat své teoretické nehoráznosti (neřku-li učené pitomosti).

Například Měsíc si to odskákal následujícím fatálním zmatením:

Když Měsíc v „novu“ v noci nevidíme, tak vlastně „vidíme“ jeho mužský tvar (jakože fakticky vůbec nic nevidíme).

Když je Měsíc v „úplňku“ osvětlen paprsky Slunce, tak mužský tvar jeho povrchu zase nevidíme. To, co vidíme, je od tvaru povrchu odražené světlo Slunce, jímž je zevnitř rozzářena ženská forma Luny (forma možnosti, místo v okolí).

Akademicky poťouchle by se dalo říci: Lidi, proč věříte na Měsíc, který jste nikdy neviděli?!

Do „vánočního sjezdu“ RS ještě musel respektovat tajemství mystérií (zasvěcení), takže nám nemohl „vykecat“ všechno. Po vánočním sjezdu toho už moc nestihl...

Takhle, když to popíšete, se divím, proč mi to nedošlo a připadá mi to naprosto jasné... Takové základní věci a člověk, když ho někdo nenakopne, si to neuvědomí.

Počínaje Vánočním sjezdem může mysterijní vědění odhalovat jakýkoliv pravý zasvěcenec, že?

Vánočním sjezdem není nic utajovaného. Nejsou však praví zasvěcenci kteří by nám to řekli a nepraví se snaží překrucovat řeč těch pravých. Šedá magie se přiklání k těm nepravým...

V tom případě už jen doufám, že z toho zoufalství, které mě přepadá, vzejde do budoucna něco opravdu grandiosního...

Zoufalství vypovídá o netrpělivosti, která může mnohé nebo všechno zkazit. Jen tiše snášené utrpení může přinést něco grandiosního.

Pravda, děkuji za připomenutí. Na trpělivosti zapracuju...

Diskuse je svobodná činnost. Kdo chce, ten se zeptá, kdo chce, ten odpoví. Dosud tomu tak bylo i na webu TSO. Nyní zde mravnostní policie TSO nastoluje standard neodpovídat Rebelovi a vinit jej jako nějaký zloživel či zločince z provokací, nechápavosti, umíněnosti, ahrimanství, luciferství, příp. z dalších amorálností a nemravností a podvratných neslušných činností – a to především kladení otázek.

Když Rebel klade otázky, je z toho vyvozeno…cituji:

„Otázky „vše-vědoucího“ Rebela napovídají o duchu, který by chtěl dát lidem svobodu autoritativní, přikázanou, předepsanou, lucifersko+ahrimanskou...“

Je problém na straně Rebela nebo těch, kteří začali napodobovat autoritu a její metodu moralizování a neodpovídání, která je na webu tso už nějakou dobu zřetelně cítit? Diskutující nediskutující začali napodobovat, nenávistně zesměšňovat, vzájemně se utvrzovat v tom, že Rebela budeme po vzoru autority nenávistně zesměšňovat, urážet, ignorovat a neodpovídat mu!

Myslím si, že Rebel ani nikoho neironizoval z vše-vědoucnosti, ani nemoralizoval o nikom, že je  „umíněně nechápající“ (eufemicky tedy že je blb). Asi ani nepomlouval nikoho, z jakého ducha klade otázky, či z jakého ducha odpovídá. Když někoho nazvu eufemicky „blbcem“, stavím se potom do role, že já jsem ten moudrý, chápající…

A propos: Jako říkáme o tázajícím, že je umíněně nechápavý, stejně tak můžeme říci o odpovídajících neodpovídajících, že jsou umíněně nechápaví (stále nechtějí pochopit, na co se tázající ptá, resp. se podivují nad jeho otázkami).

V několika posledních příspěvcích se Rebel bránil moralizujícím, vyčítajícím a pomlouvajícím nediskutujícím. Potvrdil, že právě očekává diskusi, bitvu o argumenty a ne osobní invektivy.

Rebel klade otázky někdy snad až trochu rebelské, ale to je snad důvod jej napadat? Nevidím v kladených rebelských otázkách nějakou zákeřnost nebo podvod. Vidím očekávání vyvracení či důkazy. Nahozený problém je učební příklad pro zocelení v boji a  nacvičení reakcí, duchapřítomnosti.  A právě toto je asi někomu trnem v oku.

Jen se podívejte do starých diskusí z let 2007-2014.

I ta nejabsurdnější otázka je tam řádně bod za bodem důsledně vyargumentována, snad přímo rozcupována na kusy. A bitva tam jde až na krev. Až tam chlupy lítají…

A dnes?

Otázky Rebela jsou okatě nedůsledně snad nějak jen výběrově (aby se vlk nažral a koza zůstala celá) odpovězeny. Dokonce i když druzí zopakují otázku, protože je zajímá odpověď, tak žádnou nedostanou! Nebo asi ve smyslu FAS: je = není, bude = nebude…a co jako s tím? Trapné odpovědi vydávající se za duchaplné? Otázky tedy vlastně nejsou odpovězeny (možná jen zasvěcenci FAS rozumí takovým odpovědím je = není, hnědé = zelené… a jistě je to i naplňuje). Na zbytek je řečeno, přečtěte si metodiku TSO. Budí snad sobecky nenávist to, že Chce-li Rebel získat tzv. „grif“ (ve smyslu rčení: opakování je matka moudrosti, či: těžko na cvičišti, lehce na bojišti), potom je obviněn z nechápavosti (kterou nicméně nijak nepopírá).

A místo odpovědi a diskuse, bitvy nabídnete nenávist (až hmatatelnou), plivanec do tváře, ignoraci, řeknete, že to jsou otázky v duchu svobody autoritativní z ducha Lucifera či Ahrimana, tedy v duchu nesvobody! A to ještě za potlesku rádoby FAS (filanthroposofů). A nebo v nejlepším případě za jejich mlčení. Takový  přístup skutečně považujete za diskusi? Toto jsou snad odpovědi na otázky? Kam jste to proboha posunuli diskusi? K nediskusi? Nebo jen k nediskusi s Rebelem?

Ve jménu čeho? Že na jedné straně je on, blb, a na druhé straně jste vy, moudří?

Ahá, to je jako to FAS? To je jako ta vyšší úroveň AS….? To je ta láska?

Na jednu stranu jste postavili Rebela, který jako tázající se, je dle vás umíněně nechápavý. Na druhou stranu jste dali, povýšili sebe, kteří jste odpovídající, tedy chápaví. Ti z FAS?

Budete jej cíleně osobně nenávistně ignorovat, jak to je až hmatatelně cítit z několika příspěvků? Nenávist čišící z reakcí na Rebela, to je jako ta vaše FAS? To je jako ten vyšší stupeň? No potěš koště…

Díky tomu, že Rebela démonizujete jako milence Ahrimana a Lucifera, ze sebe děláte Kristy?

Já se ptám.

Doufám, že mi odpovíte z nynějšího ducha webu TSO, jak se dostavila nová kvalita nazývaná vámi FAS, plná lásky…:

Očekávám odpovědi typu: je = není, ahriman = lucifer, bílá je černá….

Šlapete si však na jazyk (ale to vám ve jménu FAS samozřejmě nevadí ve smyslu biblické třísky v oku nepřítele, tu vidíte, ale břevno ve svém oku ne…): Díky tomu, že Rebela ironizujete z vše-vědoucnosti, tedy logicky sebe stavíte do pozice těch, co přeci vědí….tedy pasovali jste se tím do role vše-vědoucích (a všichni si svorně cvrlikáte, pochlebujete si a plácáte se po ramenou). Ale jako vše-vědoucím vám snad ani nedochází, při vaší brilantní logice, že na vaší cestě poznání – kterou je neodpovídat na otázky Rebelovi -  tázající se Rebel nemůže být vševědoucí, protože vy, vše-vědoucí, chráníte si svoji výjimečnost a nechcete se sobecky o své vědění podělit, abyste byli vše-vědoucí jen vy a ne Rebel.

Odpovězte nyní alespoň na jedinou otázku:

Jaký smysl má moralizovat o tom, proč se někdo ptá?

Očekávám odpověď typu: jediná = dvojná, očekává = neočekává, ptá = neptá….

Každý se řeší sebe, svoje problémy…když si řeší JK Ježíše Krista, Atrea mystéria ženy, další si řeší pět prstů na noze, proč moralizovat o tom, jaké důvody ho k tomu vedou? Z jakého ducha klade otázky? Zda je ten člověk umíněný, nechápavý, ahrimanský, luciferský, autoritativní a já nevím, co ještě?

Důsledné odpovídání na otázky, tedy to, čím se web tso vždy odlišoval od ostatních, se stalo přežitkem. Asi je to nový trend vývoje v duchu FAS?

K tomu se slepě přidali následovníci této autoritativní doktríny v bláhovém namlouvání si něco o FAS, že mají požehnání reagovat na dotazy úsměšky a moralizováním, protože se na argumenty nezhrabou.

A to i pro další (asi za odměnu?) bude zavedeno moralizovaní, pod rouškou jakéhosi vyššího poznání, kterému rozumí jen FAS – a to odpověď typu: Kristus = ne Kristus, ukřižovaný = neukřižovaný, 5 prstů = 6 prstů, noha = ruka. Ptám-li se na Stvořitele, který samozřejmě musí měnit nějaký původní stav, tedy jej ničit, tak jsem posměšně označkován stvořitel = ničitel, je = není.

Ještě se k odpovědi přidá, že světelný meč rozsekne bludné otázky nešťastných….

Když si toto přečte někdo nezasvěcený do FAS, nepřipadá si jako na lodi bláznů? Co z takových přemoudřelých odpovědí asi pochopí? No, asi vytěží FAS…

Kam místo normální odpovědi umíněně nechápavě vedete diskusi?

Je to až smutně-odporné číst. Jaká umíněná nenávist a potměšilost čiší ze stránek FAS.

Pokud vím, RS říkal, že kdyby na přednášce byl jediný člověk, tak to má smysl.

Uznávám, že z toho přednášející asi není moc nadšený.

Zde, na webu místo radosti nad tím, že existuje někdo, jak říkáte blb, kdo hledá odpovědi na - pro něj - neřešitelné otázky, se naopak pohoršujeme a moralizujeme nad takovými dotazy a tázající zaháníme, mlátíme, pliveme na ně se slovy: co si to dovolují? Místo odpovědí moralizování a nenávist, kopnutí dýchající ze slov.

A když se to někomu nelíbí, tak co by chtěl? Je= není. FAS = AS, Stvořitel = ničitel….

Diskuse je přeci svobodná. Proč se ptá, když vidí, že mu nechceme odpovídat! Blb. Nechápavý…umíněně!...Proto bereme jeho otázky jako osobní urážení, jako kousání prašivého psa…

A my, strážcové čistoty, FAS a posvátnosti si budeme vybírat na co komu odpovíme.

A běda, jestli se zeptá znovu. My s ním zatočíme...my, plní lásky, FAS a laskavosti…

Na webu tso jsme se přece jako správní žáci FAS plní lásky dobře naučili, jak neodpovídat a jak se vypořádat s dotěrnými tazateli. A nyní si to vyzkoušíme na Rebelovi.

Inu, odkopali jste se. Jak se říká: šídlo v pytli neutajíš.

Diskuse na webu tso = kvalitní sbírka nejlepších lucifersko-ahrimanských vlastností.

Takže směle vstříc k tso s takovým týmem... v duchu slov:

„...Pokud Myšpulín vůbec reagoval a pokud reagoval sám za sebe, nešlo o argument, či otázku, ale jen o jízlivý výsměch. Rebelovy reakce jsou plné nespokojenosti s odpovídajícím, hraničícím s urážením. Je tedy přirozené varování, že pokud si neváží, že na jeho otázky vůbec někdo reaguje, pak se mu nutně musí stát, že na něj nikdo reagovat nebude. Sotva budeme hladit psa, který kouše...

Jak praví RS. Člověk si nemusí nechat z lásky všechno líbit!“

Takže Rebel je pes, který kouše…pozor, nehladit! Neodpovídat! Ve jménu FAS.

Nebo nenávistně a posměšně odpovíme na otázku, jestli Stvořitel ničí původní stav

Je = není…. Hmmm, chytré jak rádio…tak to je z toho každý chytrý. Uspokojuje vás to? Asi je to v souladu s FAS?

Uznáváte-li, že diskuse je pro všechny zůčastněné svobodná, proč tuto svobodu vzápětí zpochybňujete u těch, kteří Vám neodpovídají? To spíše vypadá tak, že jim vyčítáte (resp. je káráte je za) neposlušnost vůči Rebelovi: „Vy mi musíte odpovídat a vaše odpovědi nesmí být trapné!“...

Problém neproblém, respektujte svobodu účastníků diskuse!

Rebelovo očekávání není pro nikoho ničeho příkazem!

Možná by stálo za zamyšlení, zda se Rebelovi nestává, že po formulaci otázky nečeká na odpověď, ale vzápětí změní otázku na nepochybné tvrzení, např. typu „JE = NENÍ“. Možná by jste se mohl naučit ptát.

Nevím jak kdo, já o „zocelování v boji a nacvičování duchapřítomnosti“ podle Rebelovy píšťalky (nadhazování problémů) opravdu nestojím a jsem v tomto směru skutečně okatě nedůsledný. Leda by mi Rebel nějakým „nařízením“ vnutil opak...

Stále dokola tu opakujete: Odpovídat Rebelovi je sice svobodné, neodpovídání je však projevem nenávisti (nelásky) a to se nesmí. Vynadání všem sotva někomu hlavu napraví.

Pojmy typu: „Doufám, že mi odpovíte z nynějšího ducha webu TSO, jak se dostavila nová kvalita nazývaná vámi FAS, plná lásky“ či „Očekávám odpovědi typu: je = není, ahriman = lucifer, bílá je černá.“ jsou z Vaší strany (nezlobte se) kategorické příkazy a těmi se sotva kdo bude ochoten řídit. Máte-li v zálože nějaké „donucovací prostředky“, nezbývá než je využít...

Na Vaší otázku „Jaký smysl má moralizovat o tom, proč se někdo ptá?“ odpovídám: Moralizování jsou plné Vaše příspěvky. Vy nekladete otázky, ale tvrdíte a dáváte striktní příkazy: „Očekávám odpověď typu...!“

Mě takové chování osobně uráží!

Pokud se týká Vašich útoků na FAS, připomíním, že Vás nikdo nenutí tyto stránky vůbec číst, nikdo Vás nenutí „smutně odporně“ cestovat na „lodi bláznů“.

RS skutečně řekl, že kdyby na přednášce byl jediný člověk, tak to má smysl. Jen si nejsem jist, že tím mínil právě Rebelovu hořkost...

Méně nenávisti, více lásky, a více práce na sobě...

To by pro začátek bohatě stačilo.

Cituji: "....chráníte si svoji výjimečnost a nechcete se sobecky o své vědění podělit..."

Jak vůbec můžete něco takového vypustit z úst?! Podívejte se na ty všechny odpovědi tazatelům, které zde byly uveřejněny v průběhu několika let! To Vám je málo?!!

Pominu-li fakt, že se můžete učit i z odpovědí, které byly sděleny ostatním, tak i kdybyste se nepoučil z jediné odpovědi, která byla adresována Vám, i tak máte dostatek materiálu na minimálně tři inkarnace...

Co jsem tak pochytil i ze záznamů diskusí z minulých let, bylo Vám opakovaně odpovídáno na stále stejné, opakující se dotazy. A teď se zlobíte, když už odpovídajícímu došla trpělivost, když se po stopadesáté zeptáte na to samé?

Fakt, to si už snad děláte srandu...

Rebele nenechte se osedlat démonem sebelítosti, nenávist a žárlivosti k těm, kteří Vás (jak Vám démon nakukává) "nechtějí chápat a nemají Vás tudíš rádi".

Také často mnohým věcem nerozumím a připadám si pitomá a neschopná (ještě, že nejsem  blondýna). Pak si ale řeknu to, co říká RS, že za naše neúspěchy, těžkosti si můžeme vždy sami a že je velice důležité si toto uvědomit a nehledat viníky mimo sebe (to duši oslabuje) a také to, že naše nedokonalosti nás vedou k dokonalosti (musíme je ale přijmout). Když si toto řeknu, tak mě to vždy posilní. Pak si řeknu - jsem blbá, no tak třeba umím něco jiného a jdu uklidit, navařím, okopu zahrádku. Prostě dělám rukama a nejlépe pro druhé......

Na těchto stránkách skoro na vše odpovídá jen zmp, protože (jak si to já myslím) on jediný mnohdy ví, co odpovědět. Já jsem většinou z těch Vašich dotazů celá zpitomělá a nevím, jak bych se z toho vymotala.

A ještě - tam, kde mluví emoce, rozum umlká..............

Zdraví Atrea

Můžete mi prosím blíže objasnit co jste myslel výrokem, že doufáte, že FAS obnovila tisícileté místo Matky Boží?

Má toto tisícileté místo souvztažnost s tisíciletou říší, kterou by mělo být zavedení TSO?

Souvisí nějak sedmibolestná Matka Boží, jejíž srdce je proklato sedmi meči, se "sedmi aporiemi"(sedmi světelnými meči)?

Týká se to "černé (zemské) Madony"?

Zdraví Atrea

„Makta Boží“ je pojem starých Keltů (druidů a drottů), jímž, v očekávání příchodu křesťanství, přejmenovali původní „Děvu“ (mystérium Matky) a „přetřeli“ ji na bílo (původně „černá madona“). Nesouvisí tedy s tisíciletým místem (lůnem) budoucnosti (FAS), ale Keltskou minulosti (vč. Velké Moravy)...

Zavedením TSO by tisícilelý kult Matky měl být obnoven...

Matka Boží přirozeně souvisí také s číslem sedm. Těchto souvislostí má však smysl se dotýkat jen tehdy, když příslušné č. 7 právě rozebíráme...

Děkuji...............